S1/E8 - Víc než jsem si mohl přát

Ozvalo se již očekávané zaklepání na dveře. Teyla okamžitě přešla svůj pokoj a šla otevřít. Za dveřmi stála Shiny s dvěmi taškami přes rameno.
,,Ahoj,“ pozdravila Shiny bez tónu a přešla složit své zavazadla na zem.
,,Ahoj. Jak je ti?“ zeptala se ustaraně Teyla.
,,Dobře,“ odpověděla rychle Shiny a rozhlédla se po pokoji. Vypadal přesně jako ostatní pokoje na Atlantis, ale zde leželo pár bezpochyby Athosianských předmětů.
,,Jsi si tím jistá?“ zaváhala Teyla a přešla k Shiny, aby ji mohla přátelsky obejmout, ale Shiny se jejímu objetí chvatně vyhnula a přešla ke skříni, kterou opatrně otevřela.
,,Páni! Dvě poličky. Na takový luxus nejsem zvyklá,“ zavtipkovala Shiny při pohledu na dvě jí vyhrazené poličky ve skříni.
,,Přede mnou si nemusíš na nic hrát,“ konstatovala Teyla s upřímným pohledem mířeným na Shiny.
,,Já si, ale ni nic nehraji.“
,,Vážně?“
,,Ano. Na co bych si měla hrát?“
,,Dnes ses rozešla s Johnem. Vážně si myslíš, že ti tuhle masku klidu uvěřím?“
,,Já, ale žádnou masku nemám. Jsem v pohodě. Vážně,“ prohlásila Shiny a otevřela první z tašek, které si přinesla. Teyla se na ní jen beze slova dívala kritickým pohledem.
,,Tak hele,“ prohlásila Shiny, jakmile jí došlo, že jí Teyla jen tak pokoj nedá, ,,jsem wraith. My vztahy řešíme jinak. Prostě jenom přežiji dnešní noc a půjdu dál.“
,,Shiny?“
,,Vážně. Je konec. Nebudu nad tím dumat a přemýšlet proč to nevyšlo, co mohlo být jinak a jestli by jsme to nemohli zkusit znovu. Taková prostě nejsem. Jen přežiji dnešní noc a bude to.“
,,A jak hodláš přežít dnešní noc? V slzách?“ nedala se Teyla.
,,Ne. Budeme si povídat.“
,,Nemůžu jsem na misi. Vyrážíme na jednu z planet, kde když zde je den, tam je noc.“
,,Aha. No tak budu něco počítat,“ pokrčila rameny Shiny a uložila do své poličky nějaké své oblečení. V tom se ozvalo zaklepání a Teyla šla s hlubokým povzdechem otevřít. Za dveřmi stála Katelin a Jana.
,,Ahoj, slyšely jsme co se ti stalo a hrozně nás to mrzí,“ začala Katelin a obešla Teylu směrem do pokoje.
,,Jo fakt moc. John je debil. Přinesli jsme zmrzlinu,“ pokračovala Jane, vešla do pokoje a zvedla velký kýbl zmrzliny, který přinesla.
,,Tak zaprvé John není debil, jen si prostě nesedneme, a proto jdeme od sebe, a zadruhé mě není příjemné jíst vaším způsobem. Popravdě řečeno mi to přijde nechutné,“ otřásla se Shiny.
,,Ale tahle je čokoládová,“ usmála se Jane a zamávala Shiny pětikilovým kýblem zmrzliny před obličejem.
,,Ne, děkuji. Sice by mi to poskytlo chvilkové potěšení, ale nemám zájem,“ zatvrdila se Shiny.
,,Ale neblbni a otevři pusinku přilétá letadlo,“ zašvitořila Katelin, otevřela kýbl zmrzliny, nabrala lžíci a zamířila s ní k Shininým ústům, ta však nechala své rty protestně zavřené a jen na Katelin upírala pohled jako na blba.
,,No tak jak myslíš, ale je skvělá,“ konstatovala Katelin a strčila si lžíci se zmrzlinou do pusy, ,,já když jsem se rozešla se svou zatím největší láskou Eliotem. To bylo něco....,“ Katelin se posadila na postel a Jane se uvelebila hned vedle ní a obě začali probírat své minulé vztahy.
,,Teď už je odsud nedostaneme, uhnízdili se,“ povzdechla si telepaticky Shiny.
,,Možná to nebude až tak hrozné,“ odporovala Teyla telepaticky.
,,Tobě se to říká. Ty za pár hodin mizíš na misi, ale já je tu můžu mít naprané až do rána.“
,,Ale co budeme do té doby dělat?“
,,Už jsem ti ukazovala moji vzpomínku na to, jak jsem totálně vytočila toho stratéga na křižníku asi před čtyřiceti lety?“
,,Ne.“
,,Chceš zkrácenou verzi asi patnáct minut a nebo úplnou dvě hodiny?“
,,A pak, tomu neuvěříš, on mě chytil za ruku a...,“ vykřikla náhle Katelin.
,,Myslím, že stihneme tu úplnou,“ rozhodla telepaticky Teyla.
O tři a půl hodiny později měli už Katelin s Jane shrnuty čtyři nejdůležitější vztahy jejich života a Shiny s Teylou stačili shrnout celé dění v galaxii Pegas za posledních deset tisíc let.
,,My už asi budeme muset jít,“ vyjádřila se nakonec Jane a Shiny s Teylou si současně hlasitě oddychly.
,,Jo. Pořádá se tu jedna taková malá veřejná párty a napadlo nás, že se tam zastavíme. Nechtěly byste jít taky?“ zeptala se Katelin.
,,Jo mohli by jsme dokončit ten pokec,“ souhlasila Jane. Shiny a Teyla se na sebe navzájem podívaly a použily veškeré své přesvědčovací a telepatické schopnosti, aby se mohli dohodnout, odmítli Katelinin návrh a společně s Jane je vystrnadit z pokoje.
Když Teyla odešla na misi Shiny zůstala v pokoji sama. Chvíli zkoušela něco počítat, jenže všechny výpočty byly tak primitivní, že je za chvíli měla hotové. Nějakou dobu se zkoušela zaměstnat jinak, ale nic jí nenapadalo, a tak zašla do laboratoře pro nějakou jinou práci. Jakmile tam přišla usedla za svůj stůl a spustila počítač. Chvíli si prohlížela statistiky, ale pak si všimla přístroje na měnění podoby. Ležel hned vedle ní na Zelenkově stole. Shiny se na chvíli zamyslela a pak přišla na to, co bude dělat, aby se zaměstnala.
,,Jste si jistý, pane?“ ujišťoval se Ford.
,,Ano, jsem,“ odpověděl John, ,,do vesnice to máte pár metrů. Podle McKaye jsou to prostí zemědělci.“
,,A co vy?“ znejistěl John.
,,Já se o sebe už postarám,“ odpověděl John a Ford s nejistotou opustil jumper.
Jakmile byl John v jumperu sám, odlepil ho od země a zamířil přímo k bráně. Cestou si rukou zajel do kapsy a vytáhl z ní vzkaz ve wraithštině. Rychle zadal adresu ze vzkazu a proletěl bránou. Po průletu bránou se, ale jumper stal neovladatelným a hned po sto metrech ho Sheppard neúmyslně zaparkoval do stromu. Chvíli se ho snažil ještě rozchodit, ale jumper na nic nereagoval. Podplukovníkovi, tak nezbývalo než vylézt z jumperu a jít dál po svých.
Když Teyla s Fordem a Rodneym přišli do vesnice pokusili se seznámit s prvními místními, na které narazili. Ti k nim sice byli přívětivý, ale i tak se jim pořád na jejich chování něco nezdálo. Místní, ale nově příchozím navrhli, že je odvedou za představitelem vesnice. Ford byl sice proti, ale Teyla s Rodney byli přesvědčeni, že jim zde nehrozí žádné nebezpečí, a tak šli. Vesničané je odvedli do velkého stanu uprostřed vesnice, kde u velkého a prostorného stolu seděli nejspíše nejvýznamnější lidé z vesnice. Teyla na chvíli pocítila něco zvláštního a nebezpečného, ale než to stačila Rodneymu s Fordem říct omráčila je zezadu nějaká technicky pokročila zbraň.
Shiny zhluboka vydechla a vkročila do velké místnosti plné lidí. Byli zde vědci, vojáci, ale i někteří lidé z galaxie Pegas, kteří byli dočasně ubytování na Atlantis. Shiny se ještě jednou podívala na své ruce, aby se ujistila, že je její vzhled dobře maskován a popošla k velkému sudu uprostřed místnosti, z kterého se stáčel alkohol. Doktor Zelenka upravil přístroj na maskování, tak že Shiny už nevypadala jako mladá vyhublá dívka, ale jako mladá a velice atraktivní žena. Černé vlasy a jiskřivě modré oči jí však zůstali, společně s větší vyzáblostí, s kterou se z jistých důvodů nedalo nic dělat.
,,Ahoj, tebe ještě neznám. Jsi z Pegasu?“ ozval se za Shiny mužský hlas, když si zrovna brala kelímek s alkoholem. Jakmile se otočila uviděla mladého urostlého vojáka se zrzavými vlasy, pihami a zelenýma očima, jak se na ni příjemně usmívá.
,,Ano, jak si to poznal?“ pokusila se Shiny odpovědět co nejpříjemněji.
,,No, nemáš na sobě maskáče – to zaprvé, a za druhé – ještě jsem tě tu neviděl,“ přiznal voják a natáhl ruku, ,,já jsem Chuck.“
,,Shiny,“ odpověděla a nejistě si potřásla rukou s Chuckem.
,,A jak se ti vlastně líbí na Atlantis,“ zajímal se Chuck.
,,No, jde to.“
,,Nezvyk co? Tak pokročila technologie od Antiků?“
,,Jo pokročilí byli dost,“ odpověděla a pak si stranou pošeptala, ,,a přece jsme je vykopali z galaxie.“
,,Z jaké planety vlastně jsi? Už jsem měl tu čest s tvým národem?“ zeptal se Chuck se zájmem.
,,Ehm... myslím, že jo.“
,,Já budu hádat, jo?“
,,Jestli chceš?“
,,Máš krásné oči a jsi příjemná, takže to hádám na nějaký mírumilovný a přátelský národ. Jsem blízko?“ Shiny se zrovna napila a poslední Chuckova slova jí tak udivila, že jí zaskočilo a ona se hlasitě rozkašlala. V místnosti bylo, ale tolik lidí, že si toho kromě Chucka nikdo nevšiml. Když Shiny konečně dokašlala, vysýpala ze sebe chraptivým hlasem: ,,Ani ne.“
John vylezl z jumpru a rozhlédl se kolem sebe. Nacházel se zrovna na jedné z těch planet, kde jsou jen stromy a občas nějaká ta skála. Hluboce se tedy nadechl a rozhodl se vydat první cestou, která vypadala, že po ní už někdy někdo šel. Chvíli bylo vše v pořádku, ale pak si John začal všímat toho, že ho někdo pozoruje. Otočil se tedy a se zbraní v ruce prohledával očima každý keř, ale nic nenašel, otočil se tedy zpět a k jeho překvapení, za ním stál vysoký wraith v černém kabátě s dlouhými bílými vlasy, vzadu svázanými do pár copánků, a s dvěmi symetrickými čárami vytetovanými nad očima.
Wraith okamžitě vyrazil Johnovi zbraň z ruku a druhou ranou ho svalil na zem. John se bleskově postavil a pokusil se o protiútok, ale jeho rány byly odraženy a on opět skončil na zemi. Wraith se natáhl pro zbraň, která ležela kousek od nich a namířil s ní na Johna: ,,Jde vidět, že tě už něčemu naučila. Na obyčejného pěšáka by to možná stačilo.“
,,Možná příště,“ drze se usmál John.
,,Možná,“ souhlasil wraith, ,,vstaň!“
,,Běž,“ dodal wraith jakmile se John neochotně postavil. John sice nerozuměl tomu, co se to dělo, ale už jen to, že nebyl hned na místě vycucnut mu přinášelo jistý pocit, že tu něco nehraje.
,,Kam to jdeme?“ zeptal se John po chvíli chůze, ale wraith neodpověděl.
,,Půjdeme ještě dlouho?“ zkusil John jinou otázku, ale opět žádná odpověď.
,,Je tu hezky,“ zkusil do třetice své štěstí John, ale ani tentokrát se mu to nepovedlo.
Šli ještě dvacet minut a poté došli na menší palouk. Uprostřed bylo rozdělané ohniště a kolem něj seděli tři wraithi. První měl pod bradou vytetovanou čárku a na levé líci šikmou čáru. Druhý vypadal o něco silnější než ten první a měl na obou tvářích vytetované štěpící se čáry. Třetí z nich byl asi nevyšší a nad levým okem měl vytetovaný kříž. Všichni byli podle oblečení i vzhledu velitelé. Wraith, který Johna přivedl pokynul k wraithovi, který seděl nejblíže. Ten se zvedl a přešel Johna prošacovat. Vyndal mu veškeré zbraně, které měl zastrkané v oblečení a pak si šel opět sednout. Nejvyšší wraith se rychle podíval po ostatních a pak si pomalým pohledem změřil Johna a řekl: ,,Čekali jsme, že přijdeš, ale popravdě řečeno nečekali jsme, že to bude tak brzo.“
,,Tak já klidně zase půjdu,“ zkusil to John.
,,Proč si přišel?“ zdůraznil svou otázku silný wraith.
,,No, chtěl jsem si promluvit s jedním známým, ale jak vidím, tak tu momentálně není,“ odpověděl John. Wraithi se opět po sobě podívali a pak ten nejvyšší řekl: ,,Jeho úl zrovna vykonává sklizeň. Přijde možná za dva týdny nebo za tři.“
,,Aha, tak mu vyřiďte, že jsem se stavil a já půjdu,“ odpověděl John.
,,To není nutné. Můžeme to vyřídit my. Konec konců už jsme byli informováni. Takže rozešli jste se a nebo jste se zatím jen pohádali?“ zeptal se nejvyšší wraith.
,,Co?“ nepochopil John.
,,Jsi tu přece kvůli Shiny, ne?“
,,Ano, ale...,“ zarazil se John.
,,Někdo se nám tu bojí probírat soukromé věci?“ rýpnul si wraith, který Johna přivedl.
,,Spíš mi to přijde trochu divné,“ přiznal John.
,,Uvolni se,“ navrhl nejvyšší wraith a vytáhl z krabice za sebou skleněnou láhev, kterou podal Johnovi, až teď si John uvědomil, že wraithové v rukou drží láhve a nebo je mají vedle sebe položené, každý jednu, , ,,neboj, není to otrávené.“ John se jen ušklíbl a trochu se napil. V lahvi byla stočená kvalitní domácí pálenka. John se nechápavě podíval na nejvyššího wraitha a ten s porozuměním odpověděl na nevyřčenou otázku: ,,Dostáváme to od lidí z vesnice. Za to, že se na nich nekrmíme.“
,,Sedni si,“ navrhl Johnovi silný wraith a John se po chvilkovém zaváhání posadil, ale s jistým odstupem od wraithů. Wraith, který ho přivedl stál pořád za ním a se zbraní v ruce hlídal každý jeho pohyb.
,,Takže rozchod a nebo hádka?“ vytáhl znovu otázku nejvyšší wraith.
,,Rozchod,“ odpověděl John. Všichni wraithi se rázem podívali na nejmenšího wraitha a ten se zadíval do tabulky, která mu ležela na klíně. Něco do ní naťukal a pak se rozhlédl po wraithech.
,,Sakra, jak to že to vždycky uhádne?“ navztekaně zasupěl silný wraith.
,,Údajně na to má výpočetní tabulky,“ odpověděl klidným tónem malý wraith. 
,,Vsadili jsme se, kdy se rozejdete,“ vysvětlil ihned nejvyšší wraith směrem k Johnovi.
,,Aha,“ ušklíbl se John.
,,Tak a jestli ti máme pomoct, tak nám musíš říct proč jste se rozešli,“ řekl nejvyšší wraith a všichni wraithi u ohniště se přisunuli o trochu blíž k Johnovi.
,,Náš vztah je prý ve slepé ulici. Ona očekává od vztahu něco jiného než já a já nejsem schopen dlouhodobého vztahu,“ shrnul John.
,,Aha, nezajišťuješ jí základní potřeby,“ přikývl nejvyšší wraith.
,,Cože? To je blbost,“ zaprotestoval John.
,,Není,“ trval na svém nejvyšší wraith, ,,kdy naposledy měla pocit, že nikdy nebude mít hlad?“
,,No...,“ zamyslel se John, ,,asi ještě u ní v úlu.“
,,Hmm,“ přikývl nejvyšší wraith, ,,a kdy měla pocit, že jí nikdo nezabije?“
,,Ve čtvrtek?“ zaváhal John a silný wraith si jen posměšně odfrkl.
,,A kdy naposledy měla pocit, že jí nic neschází?“ zeptal se ještě nejvyšší wraith.
,,To stačí, mě už to došlo,“ přikývl John.
,,Fajn, tak teď mě poslouchej. Řeknu ti pár pravidel, kterých se budeš držet a měli byste se dát opět dohromady,“ konstatoval nejvyšší wraith, ,,takže zaprvé začneš na ní působit jako na sobě rovnou. Více méně se jí budeš ptát než něco uděláš jestli s tím souhlasí, budeš se jí ptát na její názor a budeš brát v úvahu její připomínky. Hlavně se pro začátek vyhni takovému tomu – líbí se ti to, ne, stejně to udělám. Nechceš si to raději někam psát? Bude toho ještě hodně.“ John okamžitě vytáhl z kapsy něco co vypadalo jako malý zmuchlaný kus účtu společně se zbytkem neostrouhané tužky.
,,Na,“ podal Johnovi zezadu wraith, který ho přivedl, digitální tabulku, ,,klidně si jí vezmi. My jsme si jich před dvěma měsíci objednali pět a dostali jsme pět tisíc.“ John si tabulku zdrženlivě a opatrně vzal a přikývnul k poděkování.
,,Pitomá byrokracie. My už půl roku objednáváme sto padesát úchytných cvočků a pořád nám nic nepřišlo,“ postěžoval si silný wraith.
,,Oni chodí nám,“ přiznal malý wraith.
,,To chceš říct, že tam v současné době máte něco kolem milionu a pětiset tisíc úchytných cvočků?“ ujistil se silný wraith.
,,Vedení řeklo střádat, tak střádáme,“ přiznal malý wraith.
,,Ale co s tím děláte. Vždyť to se Vám už ani nevejde do skladů?“ protestoval silný wraith.
,,Ne,“ vykřikl wraith, který přivedl Johna, ,,vy s tím bydlíte?“ Všichni vrhli zaujatý pohled na malého wraitha.
,,No, byl přidělen povinný počet na osobu,“ přiznal malý wraith.
,,A kam to strkáte? Do skříně?“ zajímal se nevyšší wraith.
,,Já osobně to dávám pod postel,“ pokrčil rameny malý wraith.
,,Tak to je moc i na mě. Já padám,“ rozhodl se silný wraiht, postavil se, dopil, odložil láhev, kterou měl v ruce do krabice za sebou, a s úsměvem odešel směrem k bráně. Když míjel Johna ještě se zastavil a řekl: ,,Poradím ti jednu věc. Jakmile ti řekne, že má hlad v žádném, ale opravdu v žádném případě neodpovídej - už zase?“
,,Takže zadruhé. Až si u ní stabilizuješ pozici, že ses jako změnil a jsi schopný dostát jejím požadavkům životního partnera, tak jí řekneš asi tohle: Miluji tě... a vždy jsem tě miloval.... Jsi hvězda,... která ozářila mé nebe... a já jsem teď slepý.... Vidím jen tebe a skrz tebe celý svět.... Jsi můj život a jsi mé vše... Raději bych tisíckrát zemřel hlady... než jen jedenkrát viděl, jak trpíš.... Miluji tě a potřebuji tě.... Toužím po tobě a respektuji tě.... Ty jsi vše a vše jsi ty.... Jen jsem chtěl abys to věděla,“ nejvyšší wraith vždy chvíli počkal, aby John stíhal zapisovat.
,,Jste v pořádku,“ zeptala se Teyla Rodneyho jakmile se i on probral z omráčení. Ford byl už dávno vzhůru a prohlížel si místnost, do které je zavřeli. Byl to vnitřek stanu, kde stáli čtyři velké pilíře, ke kterým byli připoutáni silnými provazy.
,,Bolí mě hlava,“ odpověděl Rodney a pokusil se v provazech protáhnout.
,,To za chvíli přejde,“ uklidňovala ho Teyla.
,,Kde to jsme?“ zeptal se Rodney.
,,Někam nás odtáhli, ale nejspíše ještě budeme na stejné planetě,“ odpověděl Ford.
,,Ale proč to dělají?“ pokračoval v otázkách Rodney.
,,To nevíme. Ještě s námi nikdo nemluvil,“ odpověděla Teyla.
,,Hofani?“ hádal Chuck.
,,Ne a říkáš je už po čtvrté,“ odpověděla Shiny.
,,Betazoidi?“ tipoval dál Chuck.
,,Cože? Ty neznám,“ podivila se Shiny.
,,Jo promiň. To jsem zase ve Star Treku. Nechceš dojít pro pití?“ zeptal se nakonec Chuck.
,,Promiň, ale já už půjdu. Chci se, alespoň trošku vyspat,“ omluvila se Shiny a chystala se odejít.
,,Počkej. To mi ani neprozradíš z jakého jsi národa?“ zavolal za ní ještě Chuck, ,,co když je potkám?“
,,Doufej, že ne,“ odpověděla Shiny a zmizela v davu.
Shiny vyšla z místnosti jistým krokem. Vypila toho sice dost na to, aby mohla být uvolněnější, klidnější, pomalejší a veselejší, ale ještě ne tolik, aby se motala. Pár metrů před transportérem jí dohonil asi čtyřicetiletý voják, který se jmenoval Nathan. Vysvětlil Shiny, že má v pokoji jistý technický problém a potřebuje někoho, aby mu s tím pomohl, ale momentálně nechce nikoho rušit a ona už z párty stejně odchází. Shiny tedy přikývla a vydala se společně s Nathanem do jeho pokoje.
,,Ty jsi z Pegasu, viď? zeptal se Nathan Shiny jakmile již byli v jeho pokoji.
,,Ano, jak jsi to poznal?“ zajímala se Shiny.
,,Hádám. Na,“ řekl Nathan a podal Shiny sklenici s vodou, ,,vypij to a ráno žádná kocovina. Mně můžeš věřit.“
,,Ne, děkuji.“
,,No, tak. Já jsem ze Spojených států amerických, tam se drink zadarmo neodmítá,“ usmál se Nathan a zamíchal se skleničkou před Shininým obličejem.
,,Dobře,“ odpověděla Shiny a popadla sklenici. Chvíli si s ní hrála v ruce a pak jí vypila na ex, ,,tak v čem je ten technický problém.“
,,No vlastně tu žádný technický problém není,“ řekl Nathan a přešel místnost a zamkl dveře.
,,Já jsem zrovna ukončila vztah, který pro mě moc znamenal, nejsem připravena si něco začínat a hlavně tě vůbec neznám,“ odpověděla Shiny.
,,Ale já se tě neptám,“ usmál se Nathan zlým úsměvem. Shiny se pokusila odejít, ale zatočila se jí hlava a ona spadla na zem.
,,Cos to se mnou provedl?“ zeptala se Shiny.
,,Jeden lék. Utlumí ti činnost nervů, takže se nebudeš moc několik hodin hýbat a já s tebou budu moc nakládat podle své libosti,“ usmíval se Nathan.
,,To mi zaplatíš,“ zasyčela Shiny, ale už se neudržela ani v sedě a sklouzla na zem.
,,Působí to rychle, co?“ ozval se Nathan. Vzal Shiny do náručí a odnesl ji na postel, tam ji zvolna položil a začal si rozepínat kalhoty. Shiny si nejdříve myslela, že se Nathan domluvil s někým z Atlantis, třeba s Bauerem, poznal jí a teď jí chce mučit, ale jakmile si Nathan začal rozepínat kalhoty, Shiny absolutně nevěděla co se děje, až si vzpomněla na jednu vzdálenou vzpomínku: Ve velké, tmavé místnosti nacházející se nejspíše v jednom z úlů a nebo křižníků byly rozestaveny stoly do polokruhu a v nich sedělo osm wraithů ještě nedospělých. U třetího stolu z leva seděl mladý wraith, s kterém Shiny spolupracovala u Geniů, a vedle něj seděla mladá Shiny opřená o něj zády. Uprostřed místnosti na malém stupínku stál dospělý wraith.
,,Anž,“ zaburácel a podíval se na malou wraithku v lavici na kraji.
,,Prostě se množí. Podle mě to moc neřeší,“ odpověděla Anž.
,,A jiný názor? Shiny,“ mrsknul wraith pohledem po Shiny.
,,Podle mě je to právě naopak. Jsou citlivější. Možná to prožívají více než my,“ odpověděla Shiny a přitáhla si ruku svého známého, kterou jí objímal pas.
,,Právě naopak sexuální styk pro lidi znamená mnohonásobně méně než pro nás. Klidně souloží několikrát denně i v trojicích – jeden muž a dvě ženy. Řekněte to nahlas Tansane,“ řekl wraith a podíval se směrem k wraithovi, o kterého se Shiny opírala.
,,A to s tím ty ženy souhlasí?“ znejistěl Tansan..
,,Někdy nemají na výběr. Na jedné planetě jsem byl dokonce svědkem toho, že si jeden muž vzal ženu bez jejího souhlasu,“ vysvětlil wraith načež všichni v místnosti ztuhli a beze slova se pokusili tuto informaci vstřebat.
Shiny se pokusila zvednout, ale látka se už po jejím těla moc rozšířila. Nathan se nad Shiny sklonil a pomalu obtočil své ruce kolem jejích boků. Rukama jí sjížděl po liniích těla a pak se zastavil u zapínání kalhot, které bylo dvojité, na každé boku jedno.
,,Máš opravdu hezké tělo,“ řekl Nathan. V odpověď mu přišlo dlouhé wraithské zasyčení. S Nathan to ani nehnulo a dále si hleděl rozepínání kalhot. Johnovi trvalo pár minut než přišel na to, jak se Shininy kalhoty otevírají a Nathan nebyl o moc chytřejší.
Shiny zatím ležela na místě, ale z celého svého vědomí se snažila pohnout. Náhle se jí v hlavě ozval povědomí wraithský hlas: ,,Ahoj maličká.“
,, Keraio Meidsi?“ užasla Shiny telepaticky.
,,Ano, jsem to já,“ ozval se znovu hlas. Shiny se podívala kolem sebe a vedle postele stál wraith s dlouhými bílými vlasy a silnou vlnkou vytetovanou pod pravým okem. Na sobě měl zvláštní silný černý kabát nejspíše z bavlny a pod ním různou směsici oblečení, které si bezpochyby opatřil od nějakých prostých vesničanů.
,,On mě nevidí. To jen ty?“ objasnil wraith.
,,Přišel jsi mi pomoct?“
,,Ano.“
,,Co mám dělat?“
,,Soustřeď se. Učil jsem tě to. Soustřeď se na tu látku. Obejdi alkohol a soustřeď se jen na tu látku. Najdi ji a až se tak stane, použij veškerou sílu, kterou máš k tomu, aby si jí odbourala, a když říkám veškerou, myslím tím veškerou. Nemáš zrovna moc času,“ vysvětlil wraith. Shiny se zhluboka nadechla a pokusila se soustředit. Situaci jí hodně ulehčovalo to, že Nathan pořád nemohl přijít na způsob, jak se její kalhoty otvírají.
,,Ano, to je ta látka,“ konstatoval wraith jakmile Shiny objevila to co měla, ,,a teď ji znič.“ Shiny se podruhé zhluboka nadechla a vynaložila všechnu svou energii v jediném tahu. Jakmile vydechla zaplavil jí silný pocit hladu. S obavami se podívala na svou ruku a pak se jí pokusila zvednout, a opravdu se jí to podařilo. Protáhla si prsty a pak se posadila. Bylo to právě včas, protože Nathan se už dobré tři minuty pokoušel kalhoty přeřezat svým kapesním nožem, naštěstí byla látka, tak silná, že se mu to zatím nepodařilo.
,,Jak si to dokázala,“ vykřikl Nathan a v očích se mu zaleskl strach.
,,Víš v této galaxii platí takové pravidlo. Nenaštvi wraitha. A tohle platí dvojnásob pokud je ten wraith hladový,“ dořekla Shiny a sundala si ze zápěstí maskovací zařízení. Nathan vytřeštil oči a párkrát zadrmolil slovo boží. Shiny se jen usmála. Nathan se pokusil bránit, ale jakýkoliv odpor byl marný. Shiny si ještě protáhla prsty na pravé ruce než jí přiložila k Nathanově hrudníku a začala se krmit.
Za chvíli bylo po všem. Shiny sundala ruku z teď už asi osmdesátiletého staříka a vydala se za doktorkou Weirovou. Před odchodem z pokoje se ještě po pokoji rozhlédla, ale po Keraji Meidsovi zde nebylo už ani stopy. Nathanův pokoj samozřejmě pečlivě zavřela, i když pochybovala o tom, že v tomto stavu by mohl někam utéct.
,,Doktorko Weirová,“ zaklepala Shiny na dveře od doktorčina pokoje a počkala až jí doktorka přijde otevřít.
,,Shiny?“ udivila se doktorka jakmile otevřela dveře. Shiny byla popravdě poslední osoba, kterou by v tuhle pozdní noční hodinu čekala.
,,Musím s vámi mluvit. Můžu dál?“ zeptala se Shiny.
,,Jistě,“ souhlasila doktorka a vpustila Shiny do svého pokoje, ,,o co se jedná?“
,,Major Nathan se mě pokusil znásilnit,“ odpověděla Shiny a podívala se doktorce do očí.
,,Cože?“ vytřeštila oči doktorka, ,,jste v pořádku?“
,,Ano. Naštěstí jsem wraith.“
,,Jak se to stalo?“
,,Včera jsem se rozešla s Johnem a dnes večer jsem nechtěla být...,“ začala Shiny.
,,Vy jste se rozešla s Johne?“ skočila Shiny do řeči doktorka.
,,Ano. Náš vztah neměl budoucnost, a tak jsem ho raději ukončila rovnou.“
,,Jste si tím jistá. On vás miluje a vy...,“
,,Já vím, ale někdy je lepší vztah ukončit dřív než se později více trápit.“
,,A nebo se pokusit vztah zachránit.“
,,Ale co když to nejde.“
,,Jak můžete vědět, že to nejde, když jste to ani nezkusila.“
,,Vy máte partnera?“
,,Ano,“ odpověděla doktorka překvapena touto otázkou.
,,Zůstal na Zemi?“
,,Ano.“
,,A co byste udělala vy na mém místě?“
,,Snažila bych se vztah zachránit.“
,,I kdyby hrozilo, že vás to vnitřně zabije?“
,,I tak.“
,,Pak tedy musí být váš vztah silný,“ řekla Shiny a zamyslela se nad tím jestli neudělala chybu.
,,Kéž by byl,“ zašeptala doktorka se zmučeným výrazem, ,,pokračujte prosím.“
,,Dnes večer jsem, tedy nechtěla být sama, a tak jsem si vzala maskovací zařízení a šla jsem na jistý večírek, který byl zde pořádán. Když jsem z něj odcházela, přidal se ke mně Nathan a poprosil mě o pomoc, a tak mě vylákal k sobě do pokoje. Tam mě lstí přiměl vypít nápoj, v kterém byla látka, která mě paralyzovala. Kdybych nebyla wraith a neuměla se rychle regenerovat, tak by se mu podařilo mě znásilnit.“
,,Kde je teď?“ zeptala se okamžitě doktorka.
,,Zamknula jsem ho v jeho pokoji,“ odpověděla Shiny. Doktorka se tam ihned vydala a cestou si zavolala na pomoc pár vojáků. O to bylo větší její zděšení, když otevřela pokoj a v místnosti našla asi osmdesátiletého staříka.
,,Vy jste ho...,“ raději nedořekla doktorka.
,,Regenerace mě vyčerpala. Vzala jsem si jen zpět to o co mě připravil. Vlastně jsem si vzala mnohem míň,“ odsekla Shiny.
,,Ona to ona,“ vysýpal ze sebe náhle stařík, ,,říkala, že nesmím mluvit jinak to dokončí, ale já musím promluvit.“
,,O čem to mluvíte?“ zeptala se doktorka Nathana a sklonila se k němu, aby lépe slyšela.
,,Maskovala se a vypadala jako člověk. Říkala, že zaskočí jen na skleničku, ale pak,“ zarazil se stařík, ,,kolik si vzala? Říkala, že mě zabije, když budu mluvit, že se vrátí a dokončí to, ale já už jsem mrtví. Kolik mi zbývá půl roku nebo snad rok?“
,,Nebojte Beckett se o vás postará. Budete žít ještě dlouho,“ utěšoval doktorka staříka.
,,To není pravda. On lže,“ vykřikla na svou obranu Shiny.
,,Odveďte jí do jejího pokoje, teď bydlí u Teyly, a chci, aby jí hlídalo pět mužů,“ rozkázala doktorka aniž by se na Shiny podívala.
,,To není pravdu on lže. Prohledejte mu pokoj! Určitě jsem nebyla první,“ protestovala Shiny, ale to už do ní strkalo pár nejbližších vojáků s připravenými zbraněmi.
,,Někdo jde,“ zašeptal Ford a narovnal se u sloupu. Do stanu vstoupil starší muž s mladým pobočníkem, který ho nejspíše přivedl.
,,Jsou to určitě oni?“ zeptal se muž.
,,Ano. Jsem si jitý,“ odpověděl pobočník.
,,Přicházíme v míru. Jsme cestovatelé, přicházíme obchodovat,“ řekla rychle Teyla svým obvykle milým hlasem.
,,My moc dobře víme kdo jste,“ prohlásil pobočník nepřátelským hlasem, ,,opovážili jste se vzepřít a budete za to potrestáni. Za pár hodin dorazí úl a oni vynesou ortel.“
,,Buď zticha,“ zahřměl muž a vlepil pobočníkovi rychlý pohlavek, ,,tolik toho zase vědět nemusí.“ Poté se oba sebrali a odešli ze stanu.
,,Víte o čem to mluvili?“ zajímal se Rodney.
,,Ano. Jsou to uctívači wraithů, nejspíše již kontaktovali úl a ten letí sem, pro nás,“ došlo Teyle.
,,Uctívači wraithů?“ znejistěl Ford.
,,Ano v galaxii existují i národy, které wraithy uctívají,“ objasnila Teyla.
Shiny seděla ve svém pokoji a bylo jí na nic. Nemohla nic udělat ani s ničím pomoc, mohla jen sedět a čekat. Náhle se ozval za dveřmi známý Tomův hlas a po krátkém dohadování vstoupil Tom dovnitř.
,,Máš pět minut,“ křiknul na něj ještě voják od dveří a zavřel.
,,Jsi v pořádku?“ zeptal se Tom.
,,Jo,“ odpověděla Shiny, ale neznělo to moc přesvědčivě.
,,To bude dobré. Slyšel jsem co se stalo,“ řekl Tom a pohladil Shiny po vlasech.
,,Jsou dvě hodiny ráno. Proč si nespal?“
,,Přestávám kouřit a nemůžu z toho usnout,“ přiznal Tom.
,,A jakou verzi si slyšel? Moji a nebo tu Nathanovu?“
,,Obě, ale věřím jen té tvé.“
,,To si asi jediný,“ pousmála se Shiny suše.
,,I kdybych byl, postarám se o to, aby se ti nic nestalo.“
,,Díky. Jsi přítel,“ přiznala Shiny a nechala se obejmout.
,,Tome,“ ozval se nervózní hlas ode dveří.
,,Jo už jdu,“ podrážděně odpověděl Tom a otočil se zpět k Shiny, ,,neboj. Já se postarám o to, aby se mému nejoblíbenějšímu výcucníkovi nic nestalo.“
,,Nejoblíbenějšímu? To znamená, že máš v oblibě i nějakého jiného wraitha?“ zavtipkovala Shiny.
,,Ne, ale výcucník říkám také svému vysavači,“ objasnil s vážnou tváří Tom a podařilo se mu tím Shiny rozesmát.
,,Pohni,“ ozval se opět hlas od dveří.
,,Už běž,“ přikývla Shiny.
,,Dobře, ale nevidíme se naposled. To si pamatuj,“ pokusil se o upřímný úsměv Tom, ale vyzněl spíše žalostně, a odešel.
Několik desítek minut byl klid, ale pak se ozvaly nějaké hlasy přede dveřmi. Shiny se tím směrem otočila a mohla vidět, jak do pokoje vstupují tři ženy. Chvíli se tiše dohadovaly a pak jedna z nich Shiny poděkovala a vysvětlila jí, že nebyla jediná, kterou Nathan vzal na pokoj a paralyzoval jí. Vlastně si připravili dlouhý proslov o tom, jak postupně znásilnil všechny tři v rozmezí období, co byli na Atlantis. Jedné z nich se dokonce přiznal, že podobně postupoval již na Zemi. Každé ovšem pohrozil tím, že ji zabije, když o tom jen cekne, a tak všechny poslušně mlčely.
Shiny bylo z těch žen špatně. Každé jejich slovo jen potvrzovalo jejich slabost a zbabělost. Chvíli je mlčky poslouchala, ale pak jí došlo, že už vlastně není v úlu, a tak nemusí mlčet. Zhluboka se tedy nadechla a řekla: ,,Takže vy si myslíte, že mlčení je řešení? Mlčení je slabost a co je horší vaše slabost neublížila jen vám. Kdyby to ta první z vás řekla, tak by ostatní byly ušetřeny to vás nenapadlo? Ne? Vy jste si raději založily tento spolek a fňukáte v něm nad svým osudem. Jste ubohé a zbabělé a abyste si svou zbabělost odůvodnily vymýšlíte si různé směšné důvody. Vypadněte je mi z vás špatně.“ Jakmile Shiny dokončila svou řeč, ženy se snažily ještě něco říct, ale Shiny na ně zasyčela s takovým odporem, že se raději vytratily.
Doktorka Weirová mezitím zpovídala Nathana ve své kanceláři. Bylo jí jasné, že musí něco udělat. Látka, kterou měla být Shiny údajně paralyzována se nenašla, žádné jiné ženy, které by měli podobné zkušenosti s Nathanem se nepřihlásily, a Nathanův psychologický test, který musel povinně složit před připojením se k expedice byl v pořádku.
,,Vyřiďte Shiny, že má patnáct minut na to, aby si zabalila a opustila Atlantis,“ nařídila doktorka Weirová vojákovi u dveří a otočila se na Nathana, ,,můžete jít.“
,,Dělej vstávej?“ zařval Tom na Stephana, když vrazil do jeho pokoje. Za zády mu stál rozespalý Zelenka.
,,Mami, ještě pět minut,“ zafňukal Stephan z polospánku.
,,Já nejsem tvoje máma. Vstávej! Shiny má problémy,“ zakřičel Tom a strčil do Stephana.
,,Co se děje? Hanibal je za branami?“ posadil se rychle Stephan.
,,Jakej Hanibal? Co to meleš? Pohni!“
,,A kam to vlastně běžíme?“ ptal se Stephan již na chodbě, přičemž si přetahoval přes hlavu svetr.
,,Shiny nařkli z něčeho co neudělala,“ objasnil Tom a zastavil se u dveří do Nathnova pokoje a pustil Zelenku, aby je otevřel, ,,dělej, hledej! Někde tady jsou paralyzující prášky nebo něco podobného.“
,,Paralyzující?“ povzdechl si Stephan, ale poslušně hledal.
,,Co tu děláte?“ ozval se Nathan ze dveří. Zelenka, Stephan i Tom se okamžitě zastavili.
,,Vypadněte. Tady nemáte co dělat,“ pokračoval Nathan.
,,Kam si dal ty prášky?“ pronesl Tom tvrdým hlasem a popadnul Nathana pod krkem.
,,Jaké prášky?“ usmál se zle Nathan.
,,Rozbiji ti ciferník, jestli to hned nevyklopíš,“ vyhrožoval Tom.
,,Stejně už bylo rozhodnuto. Ten wraith to máš už spočítané. Vykopli jí z Atlantis, a jak dlouho myslíte, že tam venku přežije sama i s těmi svými super schopnostmi,“ vysmíval se Nathan. Tom ho pustil a rychle se vydal k bráně, Zelenka se Stephanem ho následovali.
Jakmile přiběhli k bráně zastavili je vojáci stojící u dveří a znemožnili jim přístup. Shiny už stála u brány a zadával se pátý symbol. Ještě krátce a smutně se podívala na Toma, Zelenku a Stephana a pak se otočila k bráně.
,,Zastavte to,“ vykřikla náhle doktorka Weirová, a když se Shiny překvapeně podívala jejím směrem spatřila jednu z těch znásilněných dívek, jak stojí vedle ní.
Doktorka se na tři čtvrtě hodiny zavřela ve své kanceláře společně se znásilněnou dívkou, a když konečně vyšla rozkázala hlídat Nathana v jeho pokoji a jakmile se opět spojí se Zemí bude postaven před vojenský soud. Poté se postavila před Shiny a řekla: ,,Chápu váš postup, ale pro příště bych byla ráda, kdybyste dala přednost naší spravedlnosti, ať k tomu budete mít jakýkoliv důvod.“ Shiny jen přikývla a otočila se k odchodu. Cestou se z nostalgie otočila k bráně, ale oči jí spočinuly na monitoru s polohou jedné planety.
,,Nikoho na ni neposílejte,“ poradila Shiny.
,,Proč?“ otočil se na Shiny jeden z vědců s vystrašeným pohledem.
,,Vy už jste tam někoho poslali? Koho?“ znejistěla Shiny a podívala se na doktorku Weirovou, která nevypadala zrovna klidně.
,,Vstávejte Beckette,“ zatřásla Shiny s doktorem Beckettem, který opět usnul na svém pracovním stole.
,,Co se...,“ jakmile se Beckett probudil a uviděl před sebou wraitha dost se vyděsil.
,,Já jsem Shiny,“ pochopila okamžitě doktorovu reakci Shiny, ,,poznáte to podle toho, že nemám žádná tetování. Ano?“ Beckett jen přikývl.
,,Musíte mi teď pomoct. Zvedněte se jdeme do garáží. Doktorka Weirová o tom už ví.“
Shiny rychle vysvětlila Beckettovi situaci a v garážích už pro doktora čekal jumper a pro Shiny šipka, z které doktorka Weirová nebyla zrovna moc nadšená. Shiny s Beckettem nastartovali a vydali se na planetu.
,,A poslední věc,“ prohlásil nejvyšší wraith, ,, ty víš, že tě miluji znamená to, že je něco z minulosti o čem nevíš. Ty víš, jak moc tě miluji pokračuje tím, že něco provedla a ty víš, že tě budu vždycky milovat, znamená to, že se na tobě hodlá krmit.“
,,To poslední nepoužiju,“ konstatoval John.
,,Ale ona by mohla, tak si to raději napiš,“ dodal nejvyšší wraith, ,,tak a teď můžeš jít.“
,,Jen tak?“ zaváhal John.
,,Jen tak,“ souhlasil nejvyšší wraith.
,,Tak fajn,“ přikývl John a vstal, ,, a tu zbraň mi vrátíte?“ Wraith, který ho přivedl a teď držel jeho zbraň, se na něho podíval typicky wraithským pohledem. John přikývl a řekl: ,,Já si to myslel. Tak čau.“
John se celou cestu k bráně obezřetně ohlížel, ale zdálo se, že ho nikdo nesleduje. Jakmile dorazil k jumpru, pokusil se ho nastartovat, ale jumper vůbec nezareagoval. Wraithi měli pravdu, na zdejší planetě nefungovala ani atlantská ani wraithská technologie až na bránu a speciálně upravená vědecká zařízení. John tedy přešel za jumper a pokusil se ho k bráně dotlačit, ale bezúspěšně. Jumper se ani nepohnul. Za Johnem se ozval wraithský smích. John se otočil a za ním stál nejvyšší wraith.
,,Chtěl jsem se podívat, jestli se to vážně budeš snažit odtlačit,“ přiznal nejvyšší wraith.
,,A pomoc si mi náhodou nepřišel, viď?“ ušklíbl se John.
,,Když jinak nedáš,“ povzdychl si naoko wraith a zapřel se o jumper.
,,Raz, dva, tři,“ odpočítal John a začal tlačit, ale jakmile si uvědomil, že wraith netlačí a pouze na něj kouká jako na blbce, se zastavil, ,,na tři chápeš?“ Wraith svůj pohled nezměnil.
,,Tak na teď?“ navrhl John.
,,Teď,“ zaburácel wraith a oba plnou silou zatlačili do jumpru. Jumper se nejdříve ani nepohnul, ale pak se hnul a setrvačností doklouzal až před bránu. John a nejvyšší wraith, ale takový pohyb nečekali a oba skončili na zemi.
,,Tož chalani mali jstě to zaseknuté o šutry,“ ozval se wraithský hlas.
,,Díky, za informaci, ale dopředu bys nám to říct nemohl?“ ucedil nejvyšší wraith. Nově příchozí uraženě uhnul pohledem, ale pak si všimnul Johna: ,,Nie to ten, čo chodí s tou vychrtlou bělovlasou.“ John zvednul obočí a podíval se na nejvyššího wraitha.
,,Teď jsi nám to, ale upřesnil,“ sarkasticky pronesl nejvyšší wraith.
,,Šak vieš, myslim tu línou a nenažratu, která studovala u Keraia Meidse,“ vysvětlil nově příchozí.
,,Já vím jakou myslíš,“ přikývl nejvyšší wraith.
,,Líná a nenažraná?“ zapochyboval John.
,, Ale ta nie je len tak trochu, ale ta je readně,“ usoudil nově příchozí.
,,Ztroskotat s ní na pusté planetě. Je první, který bych se bál. Víš, jak to myslíš?“ dodal nejvyšší wraith a John jen nechápavě přikývl. Poté se John s nejvyšší wraithem ještě jednou do jumpru opřeli, ale když si nejvyšší wraith uvědomil, že je nově příchozí pozoruje zeptal se: ,,Děje se něco?“
,,Já vám do toho nechcem hovorit, ale nebolo by lepšie nejskvor zapnuť branu a pak k něj přitlačit tu antickou šipku?“ vyjádřil se nově příchozí. John si vyměnil krátký pohled s nejvyšším wraithem, a tak začali tlačit jumper do bezpečné vzdálenosti od brány. John pak přešel zadat adresu od brány, ale jakmile jí zadal, nově příchozí za ním zaváhal: ,,Si si istý, že máš dobrů adresu?“
,,Ano,“ přikývl John a svraštil čelo.
,,Vážně jsi si jistý?“ zopakoval nejvyšší wraith, když se podíval na adresu, kterou John právě zadal.
,,To je John,“ vykřikl Beckett, když se mu na radaru objevil jumper.
,,Kde si byl?“ zajímala se Shiny.
,,Musel jsem si něco zařídit. Takhle planeta je plná uctívačů wraithů,“ upozornil John.
,,My víme. Shiny ji právě skenuje,“ potvrdil Beckett.
,,Kde jsou Rodney, Ford a Teyla?“ zeptala se Shiny.
,,Jestli se nevrátili na Atlantis, tak nejspíše někde taky,“ konstatoval John.
Teyla se už od momentu, kdy se probrala, snažila dostat z pout, ale až teď se jí to konečně podařilo. Okamžitě pomohla Fordovi i Rodneymu a pokusila se podívat se ven ze stanu, ale jakmile se přiblížila k východu ze stavu, dostala ránu od elektrického pole.
,,Něco mám,“ prohlásila Shiny.
,,Upřesni to,“ poprosil John.
,,Z támhletoho stanu jsem zachytila elektrický výboj, a když jsem ho naskenovala, tak se mi ukázaly hodnoty odpovídající silovému poli, v kterém jsou dvě osoby a jedna s wraithskou DNA,“ odpověděla Shiny.
,,Přistanu a osvobodím je. Vy mě zatím budete krýt,“ John se zarazil a dořekl, ,,nebo máte lepší nápad?“
,,Já bych měla,“ ozvala se Shiny, ,,můžu upravit dematerializační paprsek, tak aby dokázal projít silovým polem a dematerializovat je.“
,,Kolik potřebuješ času?“ zajímal se John.
,,Patnáct minut,“ usoudila Shiny.
,,Máme problém,“ vmísil se do rozhovoru Beckett.
,,Sakra úl,“ došlo Johnovi při pohledu na svůj radar.
,,Vypadá to, že právě vyletěl z hyperprostoru,“ objasnil Beckett.
,,Letí si pro zajatce, že?“ zeptal se John.
,,Ano,“ odsouhlasila Shiny.
,,Něco vylétlo z úlu, vypadá to na šipku,“ konstatoval Beckett, který celou situaci pozorně sledoval.
,,Dostanu ji,“ prohlásil John a už směřoval svůj jumper příslušným směrem.
,,Nedělej to,“ zastavila ho Shiny, ,,pokud je teď sestřelíš, úl bude vědět, že tu někdo je. Když je necháš přistát získáme čas.“
,,Dobrá,“ souhlasil nelibě John.
,,Je tu silové pole,“ podivil se Rodney.
,,Dokážete ho vypnout?“ zeptal se Ford, který momentálně seděl nad Teylou a pokoušel se jí probrat.
,,Samozřejmě, že to dokáži,“ prohlásil Rodney dosti sebe středně a začal se vrtat v drátech, které objevil pod stanem.
,,Silové pole je pryč,“ udiveně pronesla Shiny.
,,Tak je seber a padáme,“ rozkázal John, ,,ta šipka už je zatraceně blízko.“
Shiny rychle prolétla se zapnutým dematerializačním paprskem nad stanem a sebrala tři osoby, které byly v něm. Poté se přidala k jumprům a letěla směrem k bráně. Úl si, ale nemohl nepovšimnout, funkční wraithské technologie, a tak začal vetřelce náhodně odstřelovat. Čím blíže byli bráně tím se střely přibližovaly. Dvakrát je málem zasáhly, ale pak se jim podařilo dostat skrz bránu. John proletěl jako první a uhnul Shiny, aby se měla s šipkou kam vejít, ale Beckett proletěl jen tak tak a naboural do Shininy šipky zezadu. Shiny náraz vůbec nečekala a podařilo se jí rozbít si hlavu o desku před sebou. V polovičním deliriu ještě oddematerializovat obsah své šipky a pak už jen párkrát zaslechla Johna, jak z dálky volá její jména a omdlela.
,,Shiny! Probrala se,“ zvolal John.
,,Už bylo na čase,“ pochvaloval si doktor Beckett a okamžitě začal Shiny projíždět oči baterkou.
,,Kde to jsem,“ zeptala se Shiny slabým hlasem.
,,V nemocnici. Jak je vám?“ ptal se Beckett.
,,Bolí mě hlava,“ odpověděla Shiny.
,,Chtěl jsem vás zašít, ale než jsem se k tomu dostal, začala jste se regenerovat,“ usmál se Beckett a podíval se na Johna, ,,raději vás nechám o samotě.“
,,Shiny chtěl bych ti něco říct,“ začal John, ,,miluji tě a vždy jsem tě miloval. Jsi hvězda, která ozářila mé nebe a já jsem teď slepý. Vidím jen tebe a skrz tebe celý svět. Jsi můj život a jsi mé vše. Raději bych tisíckrát zemřel hlady než jen jedenkrát viděl, jak trpíš. Miluji tě a potřebuji tě. Toužím po tobě a respektuji tě. Ty jsi vše a vše jsi ty. Jen jsem chtěl abys to věděla.“
,,Johna, spletla jsem se. Jsi úžasný a na té planetě jsi byl skvělý a teď jsi sám přišel na tu nejromantičtější řeč, kterou jsem kdy slyšela,… i když se náhodou až moc podobá citaci z jedné mé oblíbené knihy…. Johne já tě chci zpět,“ vyjádřila se Shiny.
,,Já tebe taky,“ usmál se Johna a políbil Shiny.
,,A co je s mojí šipkou. Nenabořil jí náhodou Beckett?“
,,Nabořil, ale neboj McKay se Zelenkou se o ní postarají.“
,,McKay se Zelenkou?“ vykřikla Shiny se strachem v hlase.
O pár dní později Teyla se Shininou taškou přes rameno klepe na dveře nyní opět Johnova i Shinina pokoje.
,,Ahoj Teylo,“ otevřela Shiny, ,,omlouvám se. Já vím, že jsem ti slíbila, že si pro svoje věci dojdu dnes, ale nějak jsem se zapomněla s Johnem.“
,,To je v pořádku. Nesu ti je,“ usmála se Teyla a podala Shiny její tašku, ,,jo a doktorka Weirová s tebou chce mluvit.“
,,Myslím, že půjdu hned. Později by jsem se k tomu už nemusela dostat. Za chvilku jsem zpátky. Zatím Teylo, “ rozloučila se Shiny a obešla Teylu.
,,Jsi šťastný,“ prohlásila Teyla při pohledu na zamilovaný úsměv Johna, který zůstal v pokoji sám.
,,Asi už to tak bude,“ přiznal John.
,,Jsem ráda, že jste opět spolu. Zvláště potom co se stalo mezi Nathanem a Shiny.“
,,Co se stalo mezi Nathanem a Shiny,“ zpozorněl John.
Doktorka Weirová strávila tři čtvrtě hodiny tím, že Shiny vysvětlovala, co je to infarkt a jak ho lidem nezpůsobovat, že proti šipce nic nemá, ale bylo by lepší, kdyby jí propříště všechny podobné aktivity oznamovala předem a že by mohla obětovat nějaký svůj čas a zapsat do počítače všechny své vědomosti o planetách v galaxii Pegas, aby se podobná situace jako z planetou uctívačů wraithů neopakovala. Jakmile skončila, tak se spokojeně nadechla a Shiny propustila.
Shiny, ale nestačila ani odejít a už na doktorčinu kancelář klepal udýchaný voják: ,,Podplukovník Sheppard se dostal k Nathanovi a přerazil mu čelist a levý kyčel, zlomil mu nadvakrát pravou ruku a nos a způsobil mu podlitiny na četných místech obličeje a těla.“
Doktorka Weirová si pozvolna složila hlavu do dlaní a začala si mnout spánky: ,,Jednoho bych ještě zvládla, ale dva už jsou moc (myslí Shiny a Johna).“
 
* John se dostal na planetu wraithských uctívačů, tak že z planety, na které byl dotlačil jumper skrz bránu na nějakou neutrální planetu. Zde nasedl do jumpru a dostal se bránou na planetu wraithských uctívačů.
19.03.2011 23:46:54
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one