S1/E4 - Poslední sbohem

,,Musím vám sdělit něco závažného,“ oznámila doktorka Weirová se sesmušilým výrazem ve tváři. Shiny okamžitě vzala Shepparda za ruku.
,,O co se jedná?“ zeptal se podplukovník Sheppard a stiskl Shininu ruku pevněji.
,,Myslím, že by vám to lépe vysvětlil doktor Beckett,“ řekla doktorka Weirová a pokynula doktorovi, aby začal.
,,Jedná se o dost závažnou věc,“ promluvil doktor Beckett, ,,jsme sice schopni vyrobit umělou energetickou výživu pro wraithy, ale výroba je složitá a zdlouhavá a navíc nemá takové výživné účinky jako emh... pravý wraithský zdroj potravy. Skutečný problém, ale přišel až s zjištěním, že ho nejsme schopni vyrobit dostatek na to, aby uživil byť jen jednoho wraitha.“ Shiny okamžitě stiskla Johnovu ruku tak pevně, že si John nemohl odpustit bolestné zasyčení. Shiny si svou chybu hned uvědomila a sevření s omluvným pohledem povolila.
,,A nemůžete vyrobit něco jiného?“ zeptal se ještě s nadějí podplukovník.
,,Už jsem to zkoušel, ale není v našich silách vynalézt něco, co by opravdu zafungovalo,“ odpověděl doktor Beckett.
,,Jak dlouho trvá než vyrobíte jednu dávku?“ zeptala se skleslým hlasem Shiny.
,,Asi tři týdny,“ odpověděl doktor. Shiny vytrhla svou ruku se Sheppardova sevření a poodešla směrem k oknu. Z pracovny doktorky Weirové byl krásný pohled na bránu, ale Shiny to mohlo stěží utěšit.
,,Na jak dlouho ti vystačí jedna dávka?“ zeptal se ještě podplukovník.
,,Maximálně na sedm dní,“ odpověděla vyrovnaným hlasem Shiny. Beckettovi s Weirovou okamžitě přeběhl přes obličej pohled soucitu a smutku, podplukovník jen sklonil hlavu a tupě zíral do země a Shiny mlčky a bez emocí hleděla z okna zatímco ve svém nitru křičela bolestí.
,,Mám ještě dvě injekce na skladě,“ řekl doktor Beckett do nekonečného ticha.
,,Ale co pak?“ zeptala se Shiny pohrdavým tónem.
,,Pak můžete odejít,“ dodala doktorka Weirová. Všichni v místnosti se po ní otočili s tázavým pohledem.
,,Shiny nám prokázala několik služeb a navíc přišla jako host a jako host může taky kdykoliv odejít. Nebudeme jí v tom zabraňovat,“ objasnila doktorka Weirová.
,,Děkuji,“ hlesla Shiny a co nejrychleji vyšla z pracovny. Před pracovnou na ní čekala její ochranka, která okamžitě Shiny následovala. John neváhal a okamžitě za Shiny vyběhl, aby ji dohonil a promluvil si.
,,Stůj musíme si promluvit. No tak zastav!“ dohonil konečně Shiny John a zablokoval jí cestu, aby ho musela vyslechnout.
,,O čem chceš ještě mluvit?“ zeptala se Shiny dobře maskující svůj smutek.
,,Musí přeci existovat způsob, jak to vyřešit,“ zaprotestoval John.
,,Ano existuje, můžu čtrnáct dní hybernovat.“
,,Je to dobrý začátek dokud Beckett něco nevymyslí,“ řekl John a chytil Shiny za ruku.
,,Beckett to snad řekl jasně. To je konec, nic jiného vymyslet nejde,“ dodala Shiny a vyškubla svou ruku z té Johnovi.
,,Tak vymyslíme něco jiného my,“ navrhl John a nehodlal nechat Shiny odejít.
,,A co?“
,,Cokoliv.“
,,Jak to myslíš?“ zeptala se se zájem Shiny.
,Pro tebe udělám všechno,“ řekl Sheppard s vážným výrazem ve tváři.
,,Vážně? Utečeš se mnou na jinou planetu a pak dál a vždycky, když se budu krmit se elegantně otočíš?“ zeptala se Shiny. Sheppard chtěl něco odpovědět, ale jeho pohled vyjádřil jeho odpor daleko rychleji.
,,Tak vidíš,“ řekla Shiny, ,,byl to krásný sen wraith a člověk, ale teď je čas se probudit.“ Shiny rychle obešla zaraženého Shepparda a šla dál.
Shiny chvíli nevnímala kam jde, ale jakmile si to uvědomila zamířila, co nejkratší cestou ke svému pokoji. Chvíli přemýšlela nad tím, že se zastaví u Teyli, ale pak si to rozmyslela. Zaprvé neměla sebemenší zájem o to, aby Teyla náhodou spatřila v jejích myšlenkách, co se dnes stalo a za druhé nebyla si jistá do jaké míry může s Teylou o tom mluvit. A tak Shiny zpomalila a šla volným krokem, aby ochranku za sebou moc neuhnala. O pár kroků dál uslyšela z otevřené místnosti na pravé straně podrážděný a nepřívětivý hlas: ,,Tak podá mi už někdo ty destičky ze stolu. Haló! Slyší mě vůbec někdo?“ Shiny to nedalo a nakoukla do místnosti. Spatřila pár lidí, kteří něco opravují a každý z nich má plné ruce práce. Vešla tedy do místnosti a podala destičky ze stolu člověku u hlavního napájení, který podle ní s nimi měl nejvíce, co dělat.
,,Děkuji, ale příště bych to chtěl ještě letos,“ odpověděl ten člověk. Shiny chtěla hned odejít, ale pak si všimla, že ten člověk strká ty destičky do špatných zdířek.
,,Měl byste je zasouvat rovnoměrně a ve vertikálním pořadí jinak vám přetížíte obvody,“ poradila Shiny.
,,Ano děkuji za radu, určitě jste strávila roky zkoumáním mimozemských technologií a máte zkušenosti, které by mohli předčít ty moje,“ řekl člověk a otočil se, jakmile ale spatřil Shiny ztuhnul a začal křičet: ,,je tu wraith!“ s nataženým ukazováčkem mířícím na Shiny.
,,Ano už asi pět týdnů. Vy máte, ale postřeh,“ s úsměvem poznamenala Shiny, a když si uvědomila, že jí všichni vědci v místnosti vystrašeně pozorují dodala: ,,A mimochodem strávila jsem několik desetiletí zkoumáním mimozemských technologií a rozhodně mám zkušenosti, které by mohli předčít ty vaše.“
,,To... to je opovážlivost! Já jsem nejgeniálnější vědec ve vesmíru a jediný, kdo dokáže spravit tohle, aby to řádně fungovalo,“ zaprotestoval člověk a zasunul poslední destičku, na což se z pultu, do které ten člověk zasouval destičky, začali šlehat blesky a nakonec zhasl společně s půlkou města.
,,Já jsem jednou nejgeniálnějšího vědce ve vesmíru potkala, ale ten by takhle obvody nepřetížil,“ řekla Shiny a odstrčila toho člověka stranou, aby se dostala k pultu.
,,Chcete posvítit?“ zeptal se jeden z Shininy ochranky.
,,Ano, prosím,“ odvětila Shiny a vytáhla polovinu destiček z pultu. Některé z nich zasunula na jiné místo a jiné otočila. Nakonec jí v ruce zbyli jen poslední tří.
,,Podržte to,“ řekla Shiny a vstrčila dvě z destiček do rukou toho „nejgeniálnějšího“ vědce a tu co jí zůstala v ruce začala obrušovat svými nehty.
,,Co to děláte?“ zeptal se ten „nejgeniálnější“ vědec.
,,Čistím to. Je tam uškvařená izolace,“ odpověděla Shiny.
,,To to hodláte seškrabat?“
,,Ano,“ usmála se Shiny a seškrábla poslední seškvařený kus z destičky, kterou měla v ruce. Poté se rozhlédla kolem a rychle přešla k vedlejšímu stolu, kde ležel kufřík s nářadím. Voják s baterkou hned přistoupil k Shiny a svítil jí přes rameno, aby dobře viděla na obsah kufříku.
,,Je vše v pořádku?“ ozvalo se náhle z vysílačky onoho ,nejgeniálnějšího“ vědce.
,,Ano, za chvíli dám vše do pořádku, jen co taky jednomu wraithovi dokážu, že... co to tam děláte s tím zapalovačem?“
,,Rodney?“ ozvalo se opět z vysílačky.
,,Za chvíli vám zavolám doktorko,“ oznámil rychle ,,nejgeniálnější“ vědec do vysílačky.
,,Opravuji izolaci, Rodney. Nebo tu snad někde máte výrobnu náhradních dílu?“ zeptala se Shiny pobaveně.
,,Pro vás jsem doktor McKay a náhradní díly jsme zatím nepotřebovali,“ pohrdavě dodal Rodney.
,,Tak já jsem Shiny a jsem wraitha ne wraith, i když nejsem si jistá jestli tento rozdíl poznáte byť jen u vlastního druhu,“ řekla Shiny k pobavení většiny lidí v místnosti.
,,To je směšné a navíc...,“ zaprotestoval Rodney.
,,A navíc dřív nebo později budete náhradní díly potřebovat. Atlantida je stará a některé věci v ní neslouží, tak jak mají,“ přerušila Rodneyho Shiny.
,,Ujišťuji vás, že zatím vše fungovalo.“
,,Zatím snad ano, ale jak dlouho by to vydrželo,“ podotkla Shiny a obešla Rodneyho směrem k pultu, kde vložila nově opravenou destičku a vzala si další od Rodneyho následována vojákem s baterkou, který ochotně svítil, kam měl.
,,Co to s tím vlastně děláte. Pochybuji, že to vydrží delší dobu,“ zkritizoval Rodney.
,,Delší dobu ne, ale několik desetiletí by mělo,“ odpověděla Shiny a začala odškrabávat spáleniny z druhé destičky.
,,Několik desetiletí?“ zeptal se s údivem blonďatý vědec, který dosud stál mlčky v pozadí.
,,To je směšné,“ řekl s opovržením Rodney.
,,Ale není. V mé šipce to vydrželo dvacet let, ale pak jsem to pro jistotu vyměnila, i když to fungovalo skvěle,“ odpověděla Shiny a dále odškrabávala kousky z destičky.
,,A jak vás to vůbec napadlo?“ zeptal se s kritickým tónem Rodney.
,,Mě ne. To máme od Antiků,“ řekla Shiny a opět přešla ke kufříku, kde popadla kousek plastu, přiložila ho k destičce na oškrabané místo a začala přitavovat zapalovačem.
,,Antiků?“ zeptal se blonďatý vědec.
,,Ano,“ usmála se Shiny.
,,A to jste si s nimi jen tak zašli na kafe se sušenkami a oni vám při tom sdělili své opravovací techniky?“ zeptal se se sarkastickým tónem Rodney.
,,Vlastně ano,“ odpověděla Shiny a odnesla dodělanou destičku do pultu.
,,To myslíte vážně?“ nevěřícně vyřkl Rodney.
,,Ano až na to, že oni byli ty sušenky s kafem a informace nám podali jejich lodě,“ poznamenala Shiny a vzala si poslední destičku na seškrábání.
,,To jsem si mohl myslet,“ povzdech si Rodney.
,,Vy jste se setkala s Antiky? Tedy setkala...,“ zeptal se blonďatý vědec a rozpačitě si prohrábl vlasy.
,,Vím co tím myslíte,“ uklidnila vědce Shiny, ,,ne, Antika jsem zatím ještě nejedla, ale říká se, že chutnají dost nic moc.“
,,Dost nic moc? Je to jedna z nejvyspělejších ras ve vesmíru, které známe,“ zkritizoval Rodney.
,,Ano, ale to jim na chuti nepřidá. Vlastně jediný pořádný důvod proč si dát Antika místo... třeba tedy Rodneyho je, že si můžete říct měla jsem Antika,“ pronesla Shiny a přešla s poslední destičkou ke kufříku.
,,No to vám tedy pěkně děkuji,“ poznamenal Rodney se značnou satirou v hlase.
,,Není zač,“ dodala Shiny s úsměvem v hlase.
,,Ale sníst Rodneyho by mělo taky své výhody, alespoň by už byl zticha,“ řekl náhle voják, který držel baterku.
,,To máte pravdu,“ řekla Shiny a otočila se na Rodneyho. Ten se strachem v očím couvl o pár kroků a zakopl o židli, která stála za ním. Všichni kromě Rodneyho se nahlas rozesmáli. Rodney jen něco potichu zaklel a postavil se na nohy.
,,Takže jak jste se o téhle opravě vlastně dozvěděla?“ zeptal se blonďatý vědec se zaujetím.
,,Ukázal mi to můj kamarád Herbert. On je... tedy byl hrozně starý. Bylo mu něco přes deset tisíc let, takže si ještě osobně pamatoval válku s Antiky. Jednou jsme společně spadli na jedné planetě, na které jsme společně dělali sklizeň. Nějak špatně jsme to odhadli, tamní lidé byli dost vyspělí, vyspělejší než jsme si mysleli, a tak nás prostě sestřelili. Spadli jsme asi dvacet minut od jejich pevnosti, a tak hrozilo, že nás co nejrychleji přijdou dorazit. Naštěstí Herbert nebyl jen dobrý letec, ale taky výborný mechanik, a tak ho náhodou napadla takhle technika, kterou objevil kdysi dávno v jednom jumpru, který prozkoumával. Spravil to právě včas, a tak se nám podařilo uprchnout na poslední chvíli,“ dopověděla Shiny.
,,Aha takže teď si budeme povídat wraithské historky? Stejně se budu divit jestli to bude fungovat,“ zakritizoval Rodney.
,,To za chvíli zjistíme,“ řekla Shiny a přešla s poslední destičkou k pultu. Zasunula jí a za chvíli se opět pult i celé město rozsvítil.
,,Skvělá práce,“ řekl voják s baterkou, kterou konečně mohl zhasnout.
,,Jo, nečekal jsem, že to někdo spraví za kratší dobu než několik hodin,“ uznale pochválil Shiny blonďatý vědec.
,,Co se vlastně stalo Rodney?“ ozval se opět hlas doktorky Weirové z vysílačky.
,,To jen...,“ řekl Rodney a pokračoval v odpovědi někde dál.
,,Tak fajn. Asi půjdu než dostanu chuť na něco vědeckého,“ zavtipkovala Shiny a otočila se k odchodu.
,,Počkejte chvíli,“ zavolal na Shiny blonďatý vědec, ,,mohla byste mi pomoct ještě s jednou věci?“
,,Jistě. O co se jedná?“ odpověděla Shiny.
,,Je to jedno napájení, pořád mi nejde zapojit.“
,,A máte tam správně zapojené kabeli?“
,,Několikrát jsem to kontroloval.“
,,Aha tak to by jsem se na to měla podívat z blízka,“ řekl Shiny a přešla k umělému napájení, které leželo na jednom ze stolů.
,,Asi by jsem se měl představit,“ řekl blonďatý vědec a natáhl ruku, ,,já jsem doktor Radek Zelenka.“
,,Já jsem Shiny,“ odpověděla Shiny a zatřásla se Zelenkovou rukou.
,,Tak to by bylo,“ prohlásila Shiny a konečně se postavila po několikahodinovém předělávání stroje.
,,Vůbec by mě nenapadlo, že to může být v centrálním systému,“ nechápavě zatřásl hlavou Zelenka.
,,No jo. Když jsem něco podobného viděla poprvé ani mě nenapadlo, že to má víc než dva programové systémy,“ usmála se Shiny.
,,Tak já se půjdu vyspat,“ protáhl se Zelenka.
,,A já půjdu do svého pokoje,“ řekla Shiny a napodobila Zelenkovo protáhnutí.
,,Jste fajn,“ podotkl Zelenka a pokusil se zvednou jeden z kufrů na stole.
,,Díky, ale nechceš s tím pomoct?“ zeptala se Shiny a ukázala na kufřík, který se Zelenka pokoušel neúspěšně zvednout.
,,Půjčil jsem si ho od jednoho vědce z garáže,“ řekl Zelenka a opět se pokusil zvednout kufr.
,,Já mu ho vrátím,“ rozhodla se Shiny.
,,Ale to po tobě nemůžu chtít,“ zarazil ji Zelenka.
,,Ale můžeš. No co? Jsem wraith a jsem tady, tak ať si zvykají,“ řekla Shiny a bez problému popadla kufr, který se Zelenka marně pokoušel zvednou, ,,a navíc, ty si potřebuješ odpočinout.“ Shiny už nechtěla slyšet ani slovo a odešla směrem ke garáži.
,,Tak kdo půjčil kufr s nářadím doktorovi Zelenkovi?“ zeptala se Shiny a zvedla kufr nad hlavu, aby byl lépe vidět.
,,To jsem byl já,“ řekl jeden vysoký muž s černými vlasy, silnými slunečnicovými brýlemi a párátkem v ústech.
,,Tak vám ho vracím a mám vyřídit, že děkuje. Kam ho mám položit?“ zeptala se Shiny.
,,Tam do kouta,“ odpověděl muž aniž by přestal zírat na Shiny.
,,Fajn,“ řekla Shiny, když položila kufřík na místo, kam jí muž ukázal, ,,proč na mě tak zíráte? Copak jste nikdy neviděl wraitha?“
,,Vlastně ne,“ odpověděl po pravdě muž.
,,Aha,“ řekla Shiny a otočila se dokola, ,,tak takhle vypadáme.“
,,Zajímavé. Můžu?“ zeptal se muž a uchopil Shininu ruku. Otočil jí a zíral na kosočtverec, kterým se wraithi běžně živý. Shiny si chvíli muže prohlížela, ale upřímně ji ohromovalo jeho zaujetí, které vůbec nečekala. Náhle však uslyšela divný skřípavý zvuk, otočila se a uviděla malou dívku, jak padá ze žebříku, který měl být původně opřený o jumper. Rychle vytrhla svou ruku z té mužovi a rozběhla se k dívce. Stihla to. Zachytila dívku do své náruče a ušetřila jí tak tvrdému dopadu na zem.
,,Vážně jste rychlí,“ poznamenal muž.
,,Ano to jsme,“ odpověděla Shiny a postavila dosti vylekanou a rozpačitou dívku na zem.
,,Ten žebřík pořád sklouzává,“ postěžovala si dívka jakmile couvla do uctivé vzdálenosti od Shiny.
,,Tak proč ho někdo nedrží?“ zeptala se Shiny.
,,A kdo? Nejsou lidi, všichni mají moc práce někde jinde, a my nestíháme,“ objasnil muž.
,,Tak teď jsem tady já,“ řekla Shiny a postavila žebřík na původní místo.
,,Fajn,“ pokýval muž, ,,já jsem Tom Potter a tohle je Kate Swan.“
,,Těší mě. Já jsem Shiny.“
,,No tak Kate. Nedělej se a koukej vylézt na ten žebřík nemáme čas, už teď nestíháme,“ zvýšil hlas Tom. Kate se pomalu přiblížila k Shiny a opatrně vylezla na žebřík, který jí Shiny přidržovala. Chvíli tam něco utahovala a pak slezla a s upřeným pohledem na Shiny popadla něco ze stolu a opět vylezla na žebřík, když tohle udělala několikrát Shiny řekla: ,,Nechtěla bys abych ti ty věci podávala já?“
,,Jo to je dobrý nápad,“ konstatoval Tom, který se zrovna staral o interiér jumpru.
,,Potřebuji křížový šroubovák,“ šeptla Kate.
,,A jak vypadá?“ zeptala se Shiny a otočila se k nářadí na stole vedle ní.
,,Ty nevíš, jak vypadá křížový šroubovák? Čím tam ty úly spravujete?“ povídal si pro sebe Tom.
,,My většinou na danou věc jen pomyslíme,“ odpověděla Shiny.
,,Aha, tak vypadá to jako železná tyčka s křížem na konci,“ popsala Kate.
,,Ale takhle to v životě nenajde,“ podotknul Tom.
,,Mám to,“ vítězoslavně prohlásila Shiny a podala Kate křížový šroubovák.
,,Ty jo. Vy vážně nejste na vrcholu potravní pyramidy jen tak pro nic za nic,“ poznamenal Tom.
Trvalo to ještě hodinu a jumper byl připraven na cestu.
,,Tak fajn. Máme to hotové, jdeme na oběd,“ prohlásil Tom a vylezl zpod motorů jumpru.
,,Jo už mám dost hlad,“ prohlásila Kate a hodila poslední kleště do kufru a vykráčela ze dveří následovaná Tomem. Shiny zůstala s ochrankou stát uprostřed garáží a nevěděla co má dělat.
,,Nemusíš jíst. Stačí, když tam s námi budeš sedět,“ ozval se ještě Tom zpoza rohu a Shiny už neváhala a běžela je rychle dohnat s ochrankou v patách.
,,Tak tady sedíme,“ prohlásila Kate a posadila se k jednomu ze stolů s výhledem na moře. Shiny beze slova zapadla vedle ní a Tom se suveréne posadil naproti Kate. Chvíli si spolu povídali o tom, jak všichni na Shiny civí a pak se ke stolu postavil hlouček tří lidí.
,,Tak to jsou Katelin, Jane a Stephan,“ představil nově příchozí Tom.
,,Běžně s námi obědvají,“ poznamenala Kate. Katelin s Jane si dodali odvahy a posadili se na druhou stranu k Tomovi. Katelin byla vysoká a vysportovaná hnědovláska a Jane byla silnější blondýna.
,,A ta wraithka tu dělá co?“ zeptal se Stephan.
,,Společnost,“ odpověděl klidným tónem Tom.
,,To myslíte vážně?“ zaprotestoval Stephan.
,,Nedělej problémy a sedej,“ zvýšil hlas Tom a Shephan se neradostně namáčkl vedle Katelin a Jane. Chvíli tiše jedli a pak Katelin prohlásila: ,,Dnes jsme měli šílený dne. Překládali jsem...“
,,Psst,“ vydal ze sebe Stephan.
,,Je ti něco Stephane,“ zeptala se Jane.
,,Ne nic mi není,“ odpověděl rozladěně Stephan.
,,Takže jsem říkala dnes ten překlad...,“ pokračovala Katelin.
,,Psst,“ vydal ze sebe opět Stephan.
,,Co se děje?“ zeptala se Jane.
,,Nic jen utajení,“ prohlásil Stephan a ukázal na Shiny.
,,Aha. No nemusíte mi to říkat,“ snažila se uklidnit situaci Shiny.
,,Vždyť je to o tom, jak Antikové pěstovali zeleninu,“ zaprotestovala Katelin a Stephan si jen odechl a bezvýsledně pokrčil rameny.
,,Ale to je příšerné,“ prohlásila Shiny, ,,představte si, že by se o tom dozvěděli wrathi. No to by byl konec. Nikdo z nás si ani nedokáže představit ke kolika smrtelným nebezpečím by to vedlo. Wraithi pěstující zeleninu!“ Tom se usmál a Jane, Kate a Katelin vyprskli smíchy. Stephan se postavil a chystal se odejít.
,,Promiň já jsem tě nechtěla urazit. Dnes už jsem si znepřátelila McKaye,“ omluvila se Shiny.
,,Už si měla tu čest co?“ zeptal se Stephan a opět se posadil.
,,Můžu vám bezpečně oznámit, že potěšení zůstalo na jeho straně,“ odpověděla Shiny. Těch šest se tam vesele bavilo ještě půl hodiny, ale pak se Shiny musela omluvit, protože byla domluvena s Teylou.
Teyla už na ní čekala, a tak mohla v pořádku proběhnout další hodina učení ovládání myšlenek. Když byla Teyla už unavená, tak povídali a pak se Shiny odvážila otevřít Teyle, co jí doktor Beckett dnes řekl. Teyla z toho byla chvíli ne svá, ale nakonec poradila Shiny, ať se řídí svým srdcem a útěšně ji objala. Po chvíli se, ale ozval rozkaz, aby se všichni dostavili do prostorů brány.
Shiny s Teylou dorazili současně, ale u brány byl menší rozruch. Uprostřed hloučku stál McKay a hádal se s doktorkou Weirovou.
,,Co se tu děje,“ zeptala se Teyla hned prvního vojáka, kterého znala.
,,McKay se hádá s Weirovou o tom, co se stane s tou wraithkou,“ odpověděl voják.
,,A co se mnou má být?“ vmísila se do rozhovoru Shiny.
,,McKay chce, abyste odešla,“ odpověděl překvapený voják. Shiny si hned začala klestit cestu do středu hloučku. Jakmile ji McKay uviděl zakřičel: ,,Tady je, ať hned odejde, Beckett mi to všechno řekl.“ Shiny okamžitě pohledem našla Becketta a jeho provinilý pohled a už nevnímala, jak McKay vše vysvětluje a doktorka Weirová se ji snaží bránit.
,,Pokud se zde najde alespoň deset lidí, kteří se za ní postaví, tak dobrá. Ať tu tedy zůstane,“ prohlásil nakonec McKay a většina davu s ním souhlasila.
,,To je směšné,“ protestovala doktorka Weirová, ale marně dav si vyžádal tento soud. Chvíli bylo ticho a Shiny se bála otočit se, protože jí nenapadal nikdo, kdo by se za ní postavil. Ne v této situaci a Johna, toho už ráno odradila.
,,Já se za ní postavím,“ ozval se hlas z davu a někdo si začal prostrkovat cestu do středu. Shiny se otočila a uviděla obličej plukovníka Forda, toho člověka, který jí skoro neznal, mluvila s ním jen jednou, ale asi zanechala dojem.
,,Já se za ní také postavím,“ ozvala se Teyla a klestila si cestu do prostřed hloučku. Shiny nemohla uvěřit tomu, co právě uslyšela. Člověk, kterému vzala otce.
,,Já taky,“ ozvalo se z rohu a doktor Zelenka se už strkal postavit se doprostřed.
,,Já taky,“ ozvala se Jane hned vedle doktorky Weirové.
,,A já,“ dodala Katelin stojící hned vedle Jane.
,,A já,“ ozval se Tom.
,,Já taky,“ zavolal Stephan s velkým údivem některých lidí z davu.
,,A já,“ ozvala se Kate.
,,Já se za ní taky postavím,“ ozval se doktor Beckett.
,,Já také,“ řekla doktorka Weirová.
,,Já taky,“ ozval se voják, který Shiny držel baterku, když opravovala pult.
,,A já,“ řekl voják, který Shiny dnes hlídal celý den.
,,A já taky,“ ozvali se současně dva vědci, kteří byli se Shiny v laboratoři.
,,A já,“ řekl jeden z vojáků, který Shiny hlídal včera.
,,A já taky,“ ozval se vzadu John. Rychlým krokem prošel davem a políbil Shiny přede všemi. Davem proběhl tichý šepot.
,,Promiň, že jsem se opozdil,“ zašeptal John Shiny do ucha.
,,To nevadí. Hlavní je, že jsi přišel,“ zašeptala Shiny a přitiskla se k Johnovi.
,,Myslím, že je to rozhodně více než deset lidí. Nemyslíte Rodney?“ konstatoval doktorka Weirová. Rodney se na místě otočil a s nesrozumitelným mumláním odešel. Zbytek davu se rozešlo s ním. Shiny ještě zachytila pár přátelských poplácání po rameni a nebo úsměvů.
,,Počkej ještě musím něco zařídit,“ omluvila se Shiny Johnovi a rychle vyběhla z místnosti a běžela za Teylou. Za chvíli jí dohonila.
,,Promiň, že jsem ti to neřekla,“ vyhrkla Shiny na Teylu.
,,Co neřekla?“ zeptala se Teyla nechápavě.
,,To s Johnem, měla jsem ti to říct,“ objasnila Shiny.
,,Ale já jsem to věděla,“ řekla Teyla.
,,Jak?“
,,Byla jsem v tvé hlavě,“ usmála se Teyla.
,,Aha ten wraithský gen,“ usmála se Shiny.
,,Ale jak víš o tom genu, já jsem ti to zatím neřekla,“ zamyslela se Teyla.
,,Byla jsem v tvé hlavě,“ odpověděla Shiny, ,,ale od příště si už věci budeme říkat.“
,,Souhlasím,“ přikývla Teyla a objala Shiny.
,,Vše vyřízeno,“ řekla Shiny, když se opět vrátila k Johnovi, ale našla ho ve společnosti doktora Becketta.
,,Musím se vám omluvit,“ řekl doktor Beckett, ,,myslel jsem si, že by mi Rodney mohl pomoci, nedomyslel jsem si, že udělá něco takového.“
,,To je v pořádku. Hlavní je, že jste se snažil něco ještě podniknout,“ souhlasila Shiny.
,,A nepřestanu se snažit,“ slíbil doktor Beckett a odešel.
,,Jsi v pořádku?“ zeptal se John, když už byli konečně sami.
,,Ano jsem, ale víc budu až si konečně promluvíme mezi čtyřma očima. Víš jak to myslím?“ zeptala se Shiny.
,,Samozřejmě,“ odpověděl John a chytil Shiny za ruku.
,,Víš rozhodla jsem se, že tu zůstanu a budu čtrnáct dní hybernovat,“ navrhla Shiny.
,,To je skvělé. Budeš se muset těch sedm dní pak pořádně snažit, aby jsme to dohnali.“
,,To budu. Ale nespíte vy náhodou v noci?“ zeptala se Shiny.
,,Ano, to spíme,“ odpověděl John.
,,Mám nápad,“ vyhrkla Shiny a donutila Johna běžet. Rychle proběhli chodbami Atlantis až doběhli do vědecké místnosti s ochranou v zádech.
,,Dobrý den vědci jejichž práci uznávám. Ahoj Rodney,“ pozdravila Shiny a přešla rovnou k tabuli uprostřed místnosti.
,,Jsem McKay,“ upozornil Rodney, ,,a co tam děláte s mou tabulí! Ne nechte tu houbu na pokoji!“ Shiny smazala Rodneyho tabuli a popadla malý papírek, na který mu napsali správný výsledek rovnice, kterou právě smazala, a podala ho Rodneymu.
,,Takže já mám sedm dní a čtrnáct dní hybernace, když budu hybernovat přes noc budu moct normálně fungovat po deset dní a dva dny, po které už hybernovat moc nebudu, takže to dělá dvanáct dní a devět dní hybernace.“
,,To je skvělé,“ vyjádřil svůj názor Zelenka.
,,A kvůli tomu jste mi smazala tabuli?“ urazil se Rodney.
,,Počkej něco mě napadlo,“ řekl John, ,,kdyby se dávka rozdvojila, na jak dlouho by ti vydržela?“
,,Asi na čtyři dny s hybernací a jeden přežívání,“ odpověděla Shiny.
,,Takže to dělá osm dní s hybernací a jeden den bez. To vynásobíme dvěma a je to osmnáct a tři dny úplné hybernace do jedna dvaceti,“ odhodil vítězoslavně fix Sheppard.
,,Já tě miluji,“ řekla Shiny a dlouze políbila Johna.
,,To je krása,“ ozval se Zelenka.
,,A kvůli tomu mi smazali tabuli?“ zaprotestoval Rodney.
04.11.2010 20:11:31
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one