Shiny stála zrovna u zábradlí a dívala se na moře. Chladný vítr si jí pohazoval s vlasy a vlny lehce narážely o stěny Atlantis.
,,Jak se vede?“ zeptal se podplukovník Sheppard a postavil se vedle Shiny.
,,Nic moc,“ odpověděla Shiny, ,,a jak se máš ty?“
,,Proč jen nic moc?“ nedal se podplukovník.
,,Doktor Beckett bude muset ještě udělat nějaké testy, ale nevím, netvářil se při tom nadšeně.“
,,A já si myslel, že tě už ochranka omrzela,“ usmál se podplukovník a podíval se na dva vojáky, kteří stáli za nimi a hlídali Shiny na každém kroku z rozkazu doktorky Weirové.
,,Alespoň už nejsem v cele,“ oplatila úsměv Shiny. Potom co jí doktor Beckett podal druhou dávku energie v injekci, doktorka Weirová usoudila, že Shiny může mít samostatný pokoj, ale musí jí neustále doprovázet dva vojáci.
,,Vyšla sis na procházku?“
,,To mi snad není zakázáno, nebo snad ano?“
,,Ne,“ odpověděl Sheppard a pokusil se políbit Shiny, ta ho však odstrčila.
,,Myslím, že by si neměl dávat najevo, co je mezi námi na veřejnosti,“ řekla Shiny.
,,Ale mě to nevadí,“ zaprotestoval Sheppard.
,,Johne! Měl by sis uvědomit, že ať jsem pro tebe čímkoliv, pro ostatní jsem pořád wraith a to...,“ Shiny se prudce zarazila.
,,Děje se něco?“ zeptal se Sheppard.
,,Ano, uslyšela jsem myšlenku.“
,,Myslel jsem, že neslyšíš lidské myšlenky.“
,,Taky, že ne,“ odpověděla Shiny.
,,Myslíš, že je tu ještě jedna chapadlovitá příšera. Prohledali jsme celou Atlantis a nic jsme nenašli.“
,,Ne. Ti myslí jinak. Je to něco jako shluk povelů: jíst, spát, chůze, jíst atd. A hlavně hodně chrčí.“
,,Chrčí?“ nechápavě zopakoval Sheppard.
,,Ano, je to jako by... vlastně ani nevím jako co to zní,“ zarazila se Shiny a trochu se otřásla.
,,A nemůže to být wraith,“ zamyslel se Sheppard.
,,Ne wraithi do svých myšlenek nezapojují pocity a tedy jsem cítila jasný odpor a zlost.“
,,Odpor a zlost?“ rozhlédl se po místnosti plné lidí, ,,a nemůže to být něco jiného?“
,,Já nevím, ničemu jinému jsem zatím myšlenky nečetla.“
,,Zvláštní,“ dodal Sheppard a ještě jednou očima přejel místnost.
Doktorka Weirová si rukama podepírala čelo a bezcílně se dívala do desky stolu. Doktor Beckett stál kousek od jejího stolu v její pracovně a čekal, co se bude dít.
,,A jste si tím jistý,“ zeptala se pro jistotu doktorka Weirová.
,,Ano. Nedokážu vyrobit dostatek energie v injekci, aby to Shiny uživilo,“ odpověděl doktor Beckett.
,,Opravdu neexistuje jiná varianta, možná jiná konzistence...,“ zeptala se doktorka a zvedla hlavu.
,,Ne. Buď by jí to zabilo a nebo by...“
,,A nebo by?“ zadoufala doktorka
,,Nebo by to zabilo dárce,“ zasmušile objasnil Beckett.
,,Zatím to nikomu neříkejte. Můžete jít,“ ukončila rozhovor doktorka Weirová.
,,Musíš být rychlejší a ty ruce drž rovně,“ zkritizovala Shiny postoj podplukovníka Johna.
,,Promiň, ale asi sis toho nevšimla, tvoří se mi modřiny na modřinách mých modřin,“ zaprotestoval John.
,,Tohle je trénink pokud sis toho ještě nevšimnul!“ zdůraznila Shiny a zaútočila další tvrdou ranou, kterou podplukovník jen těžko odrazil.
,,Au! Trochu soucitu, mám dneska ještě misi,“ mnul si podplukovník svoji nově utrženou ránu.
,,Aha takže si tu budeme číst pohádky?“
,,Někdy se chováš jako wraith,“ podotknul John, ale až později mu došel význam jeho slov. Shiny mu chtěla něco odpovědět, ale najednou uslyšela znovu myšlenku. Byla to ta samá osoba a tím si mohla být jistá. Okamžitě vyběhla z tréninkové haly a snažila se zachytit, kam ta osoba šla. Vojáci se rychle ohlédli do místnosti, aby zkontrolovali jestli je podplukovník v pořádku a rozběhli se za Shiny. Podplukovník chvíli zůstal stát na místě a pak se rozběhl za Shiny, aby se omluvil za to, co řekl.
Shiny běžela dost rychle, aby jí John ani její ochranka nestačila. Vběhla do jedné přeplněné místnosti a rychle se rozhlížela po lidech v ní. Stačil jí pouhý pohled, aby poznala koho myšlenky může číst a koho ne. Zanedlouho našla toho koho hledala. Byla to vysoká žena s karamelovou kůží a stejně zbarvenými vlasy. Shiny na ní zůstala vyset pohledem a pomalu se rozešla směrem k ní. Všichni v místnost už na Shiny zírali od okamžiku, když vešla do místnosti, nic neříkali, někteří se báli, jiní byli ve střehu a někteří byli jen nedůvěřivý. Všichni, ale čekali na to co se stane až Shiny k té ženě dojde.
K Shiny dorazil silný nápor strachu, odporu a zlosti společně s myšlenkou: ,,chce mě zabít?“
,,Ne, to nechci,“ vyslala v myšlence Shiny k té ženě s jasnou zvědavostí jestli žena onen vzkaz dokáže přečíst. Odpovědí jí byl pocit nepochopení a slabé zvrásnění čela oné ženy společně s ,,Tak proč jdeš ke mně?“ přenesené v myšlence.
,,Jak to že dokážu číst tvé myšlenky?“ zeptala se Shiny jakmile zastavila přesně před tou ženou. V tu chvíli do místnosti dorazili i vojáci s Sheppardem, ale zůstali v nepochopení bez pohnutí stát u dveří.
,,Do toho ti nic není,“ odpověděla žena.
,,Je! Když dokážeš ty číst ty moje,“ nedala se Shiny
,,Já je nečtu?“ bránila se žena.
,,Ale čteš, jen neúmyslně.“
,,To není pravda,“ zaprotestovala žena.
,,Ale je... Teylo,“ pousmála se Shiny z ženina jména, které jí zrovna vytáhla z hlavy.
,,Jak...?“ nechápala Teyla.
,,Jednoduše. Neblokuješ si myšlenky, a proto slyším všechno co si pomyslíš a navíc se ti hrozně snadno dostanu do hlavy. Prostě se mi v noci nesnaž dostat do hlavy a nevysílej ke mně své stupidní zážitky z dětství. Ještě jednou uvidím, jak s otcem běháš po poli a budu zvracet,“ řekla Shiny, otočila se na podpatku a pomalu odcházela z místnosti.
,,Kolikrát že si to havarovala než ses naučila létat s šipkou. Sedmapadesátkrát?“ řekla Teyla hrdě. Shiny se v momentě zastavila a zvolna se otočila čelem k Teyle: ,,Nelez mi do hlavy!“
,,Já jsem se alespoň nepokusila zabít svého prvního kluka,“ pokračovala Teyla. Shiny náhle ztvrdly všechny linie obličeje. Drsným a rychlým krokem přešla před Teylu, shinina ochranka byla ve střehu, tam se přesně před Teylou zastavila a řekla: ,,věděli jsme, že ten medailon bude mít úspěch, ale že nám zařídí až tolik potravy jsme nečekali.“
,,Je to smutné, když se na tebe tvoji kamarádi vykašlou, co?“ oplatila ránu Teyla.
,,Ne tak jako, když nestihneš varovat svůj kmen.“
,,Alespoň za mou chybu nezaplatil životem můj přítel,“ řekla Teyla. Shiny se pokusila zapátrat v myšlenkách Teyly ještě po něčem, ale v tom momentě narazila na něco, co nečekala. Zůstala stát na místě a jen slepě zírala, jak na ní hodila Teyla ještě pár ošklivých vzpomínek a pak odkráčela.
Shiny ještě chvíli beze slova stála na místě a poté se otočila a odešla. Cestou pokynula ochrance a jen tak prošla kolem Johna, který se s ní chtěl promluvit, a šla rovnou do svého pokoje.
John s Fordem a Teylou se zatím vydali na misi. Z jumpru prohledávali jednu z planet, která se nakonec ukázala jako opuštěná, a tak se mohli v klidu a pořádku vrátit na Atlantis. S Teylou celou cestu nebyla řeč, byla podrážděná z toho co se stalo s Shiny, a s Johnem se bavila jen co musela. Vysloveně ji totiž popuzovalo, že John na Shiny nedá dopustit a nejhorší bylo, že nevěděla proč. Jakmile se vrátili na Atlantis, Ford si vzal Johna stranou, aby si s ním mohl promluvit: ,,Podplukovníku máte chvíli. Chtěl by jsem si s vámi promluvit.“
,,Trochu spěchám, mohl by jste to urychlit,“ odpověděl John zatímco odsouhlasil doktorovi Zelenkovi, že jumper je v pořádku.
,,No víte... nevím co je mezi vámi a tou wraithkou Shiny, ale myslím si, že to není moc dobrý nápad,“ vyjádřil svůj názor Ford zatím co se snažil držet krok s Johnem.
,,Ale něco víte?“ zeptal se John a na chvíli zpomalil.
,,Vím jen to, co by viděl i slepý.“
,,A co by viděl i slepý?“
,,Když jste spolu, tak....,“ Ford znejistěl a zastavil se.
,,Chcete abych na sebe dával pozor?“ zeptal se John, a taky zastavil.
,,Ne. Na to abych se o vás bál jsem už viděl dost, ale... až si budete potřebovat promluvit, můžete přijít za mnou,“ odpověděl Ford. John přikývl a rychlými kroky se znovu vydal k shinině pokoji.
Shiny seděla na posteli a četla si Vojnu a mír, kterou jí John před pár dny přinesl. Bylo už vidět, že je na posledních pár stránkách. Sheppard rozkázal ochrance, aby zůstala venku a zavřel dveře.
,,Měla by sis najít přátele. Další knížku už nemám,“ usmál se John.
,,Já nepotřebuji přátele. Nikdy jsem je nepotřebovala,“ zaklapla Shiny knížku a podívala se na Johna.
,,Wraithi asi moc přátel nemají, co?“
,,Ne. Ale zato máme dost nepřátel,“ podotkla Shiny, postavila se a přešla k Johnovi.
,,Miluju tě, ale občas se chováš, tak chladně.“
,,Učili mě, abych se tak chovala.“
,,Proč?“ zeptal se John a začal Shiny pomalu svlékat.
,,Je to pro nás přirozené.“
,,Proč?“
,,Takový prostě jsme,“ odpověděla Shiny ,,dokážeš se s tím vyrovnat?“
,,Ale ty jsi jiná,“ řekl John, obtočil ruce kolem Shiny a podíval se jí zpříma do očí.
,,Já jsem wraith, to nezměníš,“ zašeptala Shiny.
,,Teď si moje,“ odpověděl John a začal Shiny líbat. Vzal ji do náručí a položil ji na postel, a pak si k ní pomalu vlezl a dorozepnul jí blůzu.
,,Musím ti něco říct,“ rychle ještě zašeptala Shiny.
,,To wraithi dělají často, že si důležitě informace sdělují před sexem?“ zeptal se John.
,,Ne jen, mám pocit, že ti to musím říct.“
,,Je to stejně důležitě jako to, co si mi chtěla říct minule?“
,,Ano,“ odpověděla Shiny a John rezignovaně sundal ruce ze Shiny.
,,Fajn povídej.“
,,Víš jak jsem se dnes pohádala s Teylou?“
,,Ano vím, byl jsem u toho.“
,,Viděla jsem něco o čem jsem ještě nikomu nic neřekla.“
,,Co to bylo?“ zeptal se ze zaujetím John.
,,Viděla jsem v jejích myšlenkách to, jak wraithi unesli jejího otce.“
,,Ano o tom mi říkala.“
,,Ta šipka, která ho unesla... tu jsem řídila já,“ řekla Shiny.
,,Ví to?“ zeptal se dost vytřeštěně John.
,,Ne, neví. Když jsem se to dozvěděla já, zablokovala jsem jí možnosti, jak se to dozvědět.“
,,Co teď hodláš dělat?“
,,Řeknu jí to,“ odpověděla Shiny a zvedla se, aby si mohla lépe zapnout blůzu.
,,Teď?“ zeptal se John.
,,Ano. Bude lepší, když se to dozví, co nejdříve,“ řekla Shiny s divným zábleskem v očích.
,,Chceš abych šel s tebou?“ nabídl se John.
,,Ne to nemusíš. Já půjdu sama, ale jestli chceš počkej tu na mě. Pokusím se být zpět co nejdříve,“ odpověděla Shiny a oblékla si bundu.
,,Jsi si jistá, že je to bezpečné?“ ustaraně se ještě zeptal John.
,,Lásko. Já umím takové věci, o kterých ještě nevíš, že by ses divil,“ řekla Shiny, dlouze políbila Johna a odešla.
Shiny netrvalo dlouho a přišla na to, kde je Teylin pokoj. Slušně zaklepala a čekala až Teyla přijde otevřít.
,,Co chceš?“ zeptala se Teyla hned jakmile uviděla, kdo stojí na prahu.
,,Něco ti ukázat,“ odpověděla Shiny klidným tónem.
,,Co ukázat?“
,,Jak umřel tvůj otec. Pokud máš tedy zájem?“ nabídla Shiny. Teyla na chvíli zaváhala, ale pak ustoupila, aby Shiny mohla projít. Ta si pokoj pořádně očima prohlédla a pak se otočila na Teylu. Teyla zatím naznačila ochrance, že má zůstat venku a zavřela dveře.
,,Co mi můžeš ukázat?“ zeptala se Teyla, ale dřív než mohl doznít její hlas se k ní Shiny přiblížila a vtiskla jí vzpomínku: Shiny seděla v šipce a dívala se na všechna možná tlačítka kolem monitoru, pak jedno z nich zmáčkla a na velkém monitoru se objevila divné znaky. Teyla je však poznala ihned, byl to znaky signalizující krajinu na planetě, z které unesli wraithi jejího otce, a šipka zrovna konala sběr. Pohled se rozvlnil a Teyle se naskytla jiná vzpomínka. Shiny stála u šipek vedle nějakého wraitha a dost temperamentně si s ním povídala. V tom nějaký wraith popadl tělo teylina otce ležící na zemi a někam ho vlekl. Ten wraith, co si povídal se Shiny ho zastavil a doporučil tohle tělo dát rovnou do závitku, a dále se bavil se Shiny. Obraz se ještě jednou rozvlnil a Teyla uviděla nějakého vysokého wraitha, jak jde chodbou vedle Shiny a ta na něj něco volá, jako by se s ním telepaticky dohadovala. Ten vysoký wraith přešel k jednomu závitku, kde byl uložen teylin otec a začal se na něm krmit. Shiny zatím stála v poklidu stranou a byla zticha. Počkala až se wraith dokrmí a pak se s ním opět začala dohadovat. Obraz se opět rozvlnil a Teyla se vrátila do reality.
,,Ty si zabila mého otce!“ vykřikla téměř nepříčetně. Popadla zbraň, kterou měla na stolku a pokusila se zranit Shiny, ale ta se rychle sehnula a srazila Teylu k zemi.
,,Je pravda, že jsem byla v šipce, která sebrala tvého otce, a je pravda, že jsem viděla, jak se na něm wraith krmí, ale kdyby si byla na mém místě, co by si udělala ty?“ zeptala se Shiny.
,,Zabila jsi mi otce,“ nedala se Teyla.
,,Ano, nepřímo.“
,,Co ode mně chceš?“ zeptala se Teyla s odporem v hlase.
,,Nic! Jen jsem chtěla, abys věděla pravdu ode mně,“ odpověděla Shiny a chystala se odejít.
,,To ti mám odpustit?“ zeptala se Teyla.
,,Ne. Já nežádám odpuštění ani pochopení ani přátelství, jen jsem ti nabídla pravdu.“
,,Proč?“ zeptala se Teyla.
,,Protože každý si zaslouží pravdu,“ odpověděla Shiny, ,,a mohu ti ukázat ještě jednu věc pokud chceš?“
,,Co mi můžeš ještě ukázat?“
,,To jak dopadl ten, co se krmil na tvém otci,“ odpověděla Shiny a Teyle se opět rozmazalo před očima. Všechno bylo teď nejasné a hektické. Shiny seděla v šipce a snažila se útočit na nějaké nepřátelské šipky, ale bylo jich moc. V hlavě jí duněly hlasy, žádaly o pomoc a nebo rozkazovaly a pak se to zaostřilo na jeden hlas: ,,Budeme bojovat do úplného konce.“ Shiny hned odpověděla, že je to hloupost a že tu všichni umřou bez jakéhokoliv účelu, ale hlas se nedal. Pak se něco stalo, šipka zabočila za jeden z úlů a sestřelila jinou šipku. Hlas náhle umlkl a po chvíli Shiny zadala příkaz na ústup, jako nový hlavní velitel. Obraz se rozmazal a Teyla se znovu vrátila do reality.
,,Teď víš všechno,“ řekla Shiny klidným hlasem. Teyla jen přikývla a rozbrečela se. Jako náhlý popud k hrdinským činům a jako instinktivní záchvěv sebeobrany, tak náhle zachvátil Shiny mocný dosud nepoznaný pocit. Roztáhla roce a objala jimi Teylu, tak jak se utěšují přítelkyně.
,,Omlouvám se, že jsem ti ublížila,“ zašeptala ještě Shiny a pak se dlouho nic nestalo, jen byl slyšet teylin tichý pláč, ozývající se z shinina upřímného objetí.
Po nějaké době se Teyla utišila a Shiny uvolnila své objetí.
,,Děkuji“ poděkovala nejistým hlasem Teyla udivená z toho co se stalo.
,,Není zač. Jestli chceš mohu tě naučit ovládat myšlenky, mohlo by se ti to hodit,“ řekla Shiny a chystala se k odchodu. Teyla jen přikývla, ale pak dodala: ,,A nemohla by si mě učit už teď, nechci být sama.“ Shiny souhlasně přikývla. Postavila se přesně před Teylu a řekla jí, aby si sedla. Obě seděla na proti sobě na zemi a dívali se sobě do očí. Ani jedna v nich už neměla odpor, zlost a nebo nechuť.
,,Uvolni se a snaž se uzavřít svou mysl,“ řekla jemným hlasem Shiny a dívala se na Teylu, která se pomalu vydechovala a snažila se ovládnout své myšlenky.
Trvalo dlouho než Shiny opět vyšla z teylina pokoje. Rychlým krokem šla přímo k svému pokoji. Opatrně otevřela dveře a nechala ochranku před dveřmi. John ležel na posteli a spal. Shiny se jen usmála a tichými kroky k němu přešla. Byla ráda, že počkal, i když by to nečekala. Jemně zvedla johnovu ruku a vlezla si k němu do postele, jeho ruku pak položila přes svůj pas a zavřela oči.
,,Jsi zpátky,“ ozval se John.
,,Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit,“ omluvila se Shiny a přetočila se čelem k Johnovi.
,,To nevadí, jsem rád, že jsem vzhůru. Jak to šlo s Teylou?“
,,Myslím, že dobře. Už nejsme nepřátelé.“
,,Byla jsi tam dlouho,“ konstatoval Sheppard.
,,Ano, potom co jsem jí vysvětlila, co se stalo, jsem jí vysvětlovala, jak ovládnout myšlenky. Nechtěla být sama.“
,,A vysvětlilas?“
,,To je dlouhý proces, bude to trvat několik měsíců, než se dostane na dobrou úroveň.“
,,Aha, takže spolu teď budete trávit dost času?“ zeptal se John.
,,Ano,“ odpověděla Shiny.
,,Ty nejsi jako jiní wraithi. Ty cítíš. Proto jsem se do tebe zamiloval a proto tě miluju,“ řekl Sheppard a jemné políbil Shiny.
,,Já umím být jako oni. Byla jsem přesně taková a uvnitř jsem ještě pořád,“ řekla Shiny napjatým hlasem.
,,Teď si se mnou a já tě naučím, jak se chovat jako člověk,“ pohladil John Shiny po tváři. Shiny začala Shepparda líbat a oba se topili ve svých objetích.
Náhle se ozval hlas doktorky Weirové: ,,Prosím podplukovníka Shepparda a Shiny do pracovny.“ Shiny se nechápavě podívala po Johnovi, ale ten měl stejně nepochopený výraz.
24.10.2010 15:16:21
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one