Shinina ruka zajela do známé přihrádky. Bez problému vytáhla malou pánvičku a postavila ji na již rozehřátou plotnu. Na plotně stály ještě dva hrnce. První v sobě ukrýval teplou polévku a druhý brambory. Shiny nalila na pánvičku trochu omastku ze skleněné dózy a po chvíli přidala obalený plátek masa. Nacházela se v malé místnosti vybavené jako prostá vesnická světnička s pecí a všemu co k ní patří.
Právě teď si toho všimla. Jiný myšlenkový tok stál přímo za ní. Otočila se. Na rtech se jí objevil ironický úsměv.
,,Vypadni. Tenhle sen mám jednou za dva měsíce a nedovolím ti ho zničit,“ zasyčela Shiny.
,,Musím s tebou mluvit,“ chladně odvětil wraith. Byl vysoký a statný. Bílé vlasy mu sahaly až k pasu. Obličej měl protáhlý, kůži zelenou. Oči se nelišily od hadích. Obličej mu zdobila dvě tetování. Jedno pod levým okem ve tvaru dvou lineárních vlnek. Horní byla silnější a delší. Druhé nad pravým okem ve tvaru třikrát rozděleného drápu. Oděn byl do dlouhého černého kabátu s řadou přezek a černých úzkých kalhot, ,,mám ti vyřídit vzkaz od mé královny.“
,,Co mi chce ta stará rašple,“ protočila Shiny oči v sloup. Wraith se automaticky naklonil, aby Shiny za její drzost potrestal, ale v čas si to rozmyslel a ruku opět stáhnul.
,,To je zajímavé,“ usmála se Shiny, ,,chtěl by si chránit čest své královny, jak ti káže povinnost, ale neuděláš to, protože mě potřebuješ.“
,,Jak vidím, začíná tě vzkaz zajímat.“
,,Ano, to ano. I když je tu něco, co mě zajímá mnohem víc, kolik toho vydržíš,“ Shiny se labužnicky opřela o stůl a zadívala se wraithovi do očí, ,,takže tvoje královna je ošklivá babizna, která je hloupá, zbytečná, k ničemu... vychrtlá, bláznivá... groteskní...“
,,Nebuď dětinská,“ pokusil se Shiny zastavit wraith, který při každé z nadávek silněji zaskřípal zuby.
,,Chlupatá s rozježenými, huňatými  vlasy, na nic se nehodí, nic neumí... je sklerotická... má hloupý účes, nemá styl a všechny svým individuálním rozhodováním do týdne zabije,“ rozesmála se Shiny a vrátila se zpátky k plotně.
,,Jsi ještě dítě,“ ozval se wraith, ,,neumíš uvažovat.“
,,Ale umím, hele,“ otočila se zpět k wraithovi Shiny a poslala mu myšlenku, v které měl na sobě starou zástěru, roztrhané ženské šaty a květinový klobouk.
,,Nech toho,“ zastavil ji wraith a přitáhl si ji k sobě tak, že stáli těsně u sebe, ,,byla si tak slibná. Co se s tebou stalo?“
,,Nic,“ šeptla Shiny. Byl tak blízko jako tenkrát. Díval se jí do očí tím svým uhrančivým pohledem a najednou bylo všechno jinak. Byl to sice jeden z nejnudnějších a nejzásadovějších wraithů v celé galaxii, ale co na tom sejde.
,,Změnila si se, jsi tak nádherná,“ vydechl wraith a svou rukou obkroužil Shininy boky. Shiny si okamžitě uvědomila tři věci. Zaprvé musí mu dokázat, že není hloupá dilina, ale normálně myslící a uvažující dospělý wraith! Zadruhé ona patří Johnovi. Zatřetí  měla by mu říct, že tohle je její sen a že si vytvořila svůj vlastní vzhled trochu odlišný od jejího skutečného vzhledu. No trošku... Shiny si vysnila vlasy, které drží tvar a nepoletují, a silnější postavu. Měla tedy plnější tváře, velká prsa, silné paže, měkké břicho a plné boky. Oděna byla do typického venkovského oděvu. Dlouhou nabíranou suknici překrývala sněhově bílá zástěra s krajkou, jenž ladila s nabíranými krátkými rukávy a rudou halenou s obrovským výstřihem.
,,Co mi vzkazuje tvá královna?“ vydechla Shiny, aby alespoň na chvíli přišla na jiné myšlenky.
,,Přidej se k nám.“
,,Cože?“
,,Opusť Atlantis. Stejně ti nenabízí žádné výhody. Přejdi k nám. Má královna ti nabízí pozici čtvrtého důstojníka. Osobně pak budeš velet pěším útočním jednotkám.“
,,Ano.. tedy,“ Shiny rychle zatřásla hlavou, aby zapudila touhu se pářit, ,,lákavé, ale budeš jí muset vyřídit, že nabídku odmítám.“
,,Proč? Tvá královna je mrtvá a ty se tu snažíš marně splnit její poslední přání i tou nejhloupější cestou? Už ses mstila dost dlouho.. To ti nestačí?“
,,Ne. Nezastavím se dokud nebudou všichni zničeni. Vzkázala jsem to snad jasně, ne? Válka ještě neskončila dokud já dýchám a dokud se vám nepodaří mě zabít. Mimochodem, ten úl, který jsem zničila před několika měsíci, jsem zničila s přispění lidí z Atlantis, takže proč bych se měla přidat k vám?“
,,Šíří se jisté fámy, že v tom měli prsty i nějací wraithi. Třeba Tansan, jeho královna a celý úl,“ wraithovi se objevil vítězný úsměv.
,,Odkdy věříš na fámy?“
,,Mají štěstí, že zničení onoho úlu nikoho nezasáhlo, takže to nikdo neřeší. Čekám na tvou odpověď,“ připomněl se wraith.
,,Tak mě přesvědč,“ ušklíbla se Shiny.
,,Mohl bych ti nabídnout i jisté osobní výhody,“ vyjádřil se wraith a přitáhl si Shiny ještě více k tělu. Položil jí ruce na boky a přitlačil ji ke svému tělu. Nebyla mezi nimi ani skulinka.Musel si být vědom toho, jak moc ji přitahuje a pak na to přišel! Zadíval se jí do očí a spatřil to. Ten vzhled byl jen iluze. Prodral se hlouběji do její hlavy a přinutil ji zobrazit její skutečnou podobu. Stála tam vychrtlá a rozcuchaná.
,,To...,“ wraith uskočil a nevěřícně vykulil oči, ,,to není možné! Kdy jsi naposledy jedla? Dávají ti vůbec najíst?“
,,Neboj. Dávají mi najíst a ano, je to opravdové jídlo,“ odpověděla Shiny.
,,Lásko,“ ozvalo se zvenku.
,,U Ga´Hoolu,“ sykla Shiny a rychle luskla prsty. Její tělo se vrátilo zpátky do původní podoby a wraith získal podobu obyčejného venkovana. Do místnosti vstoupil mladý, urostlý muž se světlými vlasy v obyčejném oblečení. Měl světle modré oči a trochu křivé obočí. Přestože byl již dospělý, v jeho tváři se jasně značily symboly dětství.
,,Ahoj. Právě připravuji oběd, ale přišel mlynář a já ho budu muset vyprovodit. Poradíš si?“ zašvitořila Shiny.
,,Jistě,“ odvětil muž. Pobílil Shiny zamilovaným polibkem na rty a jedním tahem jí rozvázal zástěru, aby si ji mohl přivázat.
,,Za chvíli jsem zpátky,“ usmála se Shiny a vyvlekla wraitha z místnosti. Místnost se ukázala chaloupkou. Venku byla rozsáhlá louka hustě porostlá lučním kvítím.
,,To není ten Pozemšťan, s kterým máš vztah,“ vydechl nevěřícně wraith, ,,to je tvoje další úchylka. Pachtovat se s lidmi. Je to odporné.“
,,Sklapni,“ právě jsi mi zničil krásný sen, ,,své královně vyřiť, že s úlem, který stál při občanské válce při druhé straně se pachtovat nikdy nebudu.“
,,Tvoje poslední slovo?“
,,Poslední,“ odvětila Shiny. Wraith se jen škodolibě pousmál a zmizel. Ten úsměv Shiny zasáhl. Odmítla ho, proč se tedy usmál? Musela pryč.
Zhluboka se nadechla a otevřela oči. Ležela v posteli ve svém a Johnově pokoji a John ležel vedle ní.
,,Děje se něco?“ zeptal se jí John. Nejspíše ho musela vzbudit.
,,Nic,“ odvětila chladně Shiny. Od té chvíle co ji postřelil na něj byla chladná, ,,jen zlý sen. Spi.“
,,Takhle už to nejde,“ usoudil John a pokusil si přitáhnout Shiny blíže k tělu, ale ona se mu vysmekla, ,,přestaň být tak chladná, vadí mi to. Přece jsem se ti už za to na Daganu omluvil.“
,,Tady nejde o omluvu, Johne. Ty nesnášíš wraithy.“
,,No a co? Jsou to nepřátelé,“ rozčílil se John.
,,Ale tím nesnášíš i mě,“ pronesla klidně Shiny.
,,To není pravda,“ vydechl John a rozpačitě si prohrábl vlasy, ,,ty vždycky tak překroutíš moje slova.“
,,Zde není co překrucovat. Nesnášíš wraithy jako takové a vše co představují a tím nesnášíš i mě. Dokud se nás nepokusíš pochopit, nepochopíš nic. Pro tebe jsme jen nepřátelé, prostoduché kreatury bez špetky soucitu, bez citu a bez lásky. To není pravda. My jsme citliví, smutní, zoufalí, zamilovaní, naivní. Jsme si navzájem tolik podobní, ale nikdo se nepodívá tak hluboko, aby to spatřil. Všichni nás soudíte jen podle prvního dojmu, ale co když je špatný. My si od vás musíme udržovat odstup, protože jinak by jsme začali pociťovat soucit, blízkost a to by nás pohltilo. Chápeš to?“
,,Jo, musíte se chovat jako potvory, aby vám nebylo líto, že nás sníte,“ ušklíbl se John.
,,Nic nechápeš,“ zavrtěla hlavou Shiny a zvedla se z postele. John ji zachytil a strhl ji do svého náručí.
,,Vše co chci pochopit jsi ty,“ vysvětlil John a podíval se Shiny s láskou do očí.
,,Ach, Johne! Kdyby jsi jenom nebyl tak omezený,“ povzdychla si Shiny a nechala se od Johna políbit. Ten se usmál a svými prsty rychle zaútočil na Shinina žebra: ,,Kdo je tady omezený?“
Shiny se klidně procházela chodbou. Neměla co na práci a byla trošku zneklidněná z novinek, které se událi mezitím co byla na Daganu. Wraithové vyslali k Atlantis šipku, aby město naskenovala a ono se podařilo. Zelenka navíc zjistil, že k Atlantis míří tři úly. Budou tu do tří měsíců.
Shiny nervózně vydechla a zahnula do garáží. Jak očekávala, Tom se zrovna vrtal v jednom z jumprů, který byl poškozen při poslední misi.
,,Ahoj Tome,“ pozdravila Shiny.
,,Ahoj výcucníku,“ usmál se Tom s doutníkem v koutku úst.
,,Mohu ti nějak pomoci?“ zeptala se Shiny a mimoděk se procházela kolem Tomova pracovního stolu. Ležela zde spousta věcí od krabice s nářadím, přes spisy, až po barevnou zarámovanou fotku nějaké mladé dívky. Shiny fotku zvedla a se zájmem se zahleděla do tváře děvčete. Měla mnoho společného s Tomem.
,,Není třeba. Vlastně už končím,“ vysvětlil Tom a dále se bez obav vrtal v jumpru.
,,Kdo to je?“ zeptala se Shiny a ukázala na fotku, ,,je ti velmi podobná.“
,,To by měla,“ usmál se Tom, ,,je to moje dcera. Neříkal jsem ti o ní?“
,,Nevzpomínám si,“ zavrtěla hlavou Shiny po chvilce přemýšlení.
,,Stará se o ni moje bejvalka. Rozhodl tak soud. Plná péče! Zatáhla jí do jedné sekty a já už ji skoro čtyři roky neviděl, vlastně nevím jestli je vůbec naživu.“
,,To je smutné. Nemůžeš s tím nic udělat?“
,,Ne,“ zavrtěl Tom hlavou a zandal kryt do zdi jumpru.
,,Konečně jsem vás našel,“ ozval se poručík Ford ode dveří, ,,doktorka Weirová s vámi chce mluvit.“ Shiny se znuděně podívala na Toma a položila fotografii zpět na stůl, ale poté se vydala společně s Fordem do zasedací místnosti.
Již když vešli, vládla tu dusná atmosféra. Doktorka Weirová beze slova seděla za stolem a Shiny div nepropalovala pohledem. McKay si Shiny prohlížel obzvláště vážným pohledem. Zelenka byl duchem úplně nepřítomen. Teyla hleděla na zem a vypadala smutně. Shiny si šla rovnou sednout vedla Johna, který nejspíše uvažoval nad něčím vážným. Jakmile si vedle něho sedla, John jí položil ruku na koleno a nuceně se na ni usmál. V Shiny to vše vzbudilo nejistotu. Přinutila se být ve střehu a očekávat vše.
Doktorka Weirová začala, mluvila o spoustě věcí, které Shiny nedávaly smysl, ale všichni kolem je nejspíše velice dobře chápali a poté pustila to video.
Byl to záznam Shinina vzkazu wraithům. Upravená a arogantní říkala ta slova: ,,Tento vzkaz je určen všem wraithům. Já jsem Shiny, ta co studovala u Keraia Meidse a oznamuji vám, že válka ještě neskončila dokud já dýchám a dokud se vám nepodaří mě zabít,“ lehce zakašlala do ruku, ,,a to se vám nikdy nepodaří. Tak vám půjdu po krku, všem.“
V místnosti zavládlo ještě hrobovější ticho, které prořízl, až hlas doktorky Weirové: ,,Můžete nám vysvětlit, co vás vedlo k zbytečnému popuzování wraithů v již tak moc vypjaté situaci?“
,,No... ehm... to kašlání mě naučil Zelenka,“ pokusila se Shiny mírně zlehčit atmosféru, ale způsobila jen to, že doktorka byla ještě více popuzena a Zelenka se začal vytřeštěně rozhlížet po místnosti a koktavě vysvětlovat, že za nic nemůže.
,,To není všechno,“ pokračovala doktorka Weirová, ,,tohle je to hlavní.“ Na obrazovce se objevila tvář wraitha. Bílé vlasy mu sahaly až k pasu. Obličej měl protáhlý, kůži zelenou. Oči se nelišily od hadích. Obličej mu zdobila dvě tetování. Jedno pod levým okem ve tvaru dvou lineárních vlnek. Horní byla silnější a delší. Druhé nad pravým okem ve tvaru třikrát rozděleného drápu.
,,U Ga´Hoolu,“ zaklela šeptem Shiny.
,,Ty ho znáš?“ otočil se na Shiny John a kývl, aby zastavili video.
,,Lépe než bych chtěla,“ povzdechla si Shiny.
,,Kdo to tedy je?“ zeptala se doktorka Weirová.
,,Můj první chlapec,“ ušklíbla se Shiny.
,,Puste to,“ nařídila doktorka Weirová.
Záznam se opět spustil a wraith na obrazovce se rozhovořil: ,,Jak jste jistě pochopili, máme velký zájem na tom zbavit se tohoto problému. Pokud nám ji vydáte, jsme ochotni cestou k Atlantis ušetřit všechny planety po cestě a ani na jedné nevykonat sklizeň. Jste si doufám vědomi toho, že v opačném případě nedokážete všechny tyto planety ubránit. Čas a adresu planety, na které proběhne výměna, zasíláme v příloze.“
,,Takže co uděláte?“ zeptala se Shiny hned potom, co záznam skončil.
,,Již jsme o tom hovořili,“ začala doktorka Weirová a opřela se o desku stolu, ,,je pravděpodobné, že vás odvedou do jednoho z úlů, které sem míří. Musíme si přiznat, že zatím nemáme sebemenší ponětí, jak je zastavit. A tak vás chceme požádat o pomoc. Mohla by jste se dostat do jednoho z těch úlů a zničila ho a i ty ostatní, co sem letí. Dokážete to?“
,,No... mohla bych to zvládnout,“ pronesla Shiny trochu moc arogantním tónem, ,,ale je zde otázka. Minule jste měli jisté výhradu vůči... tomu, jak jsem se musela v dané situaci najíst. Doufám, že si uvědomujete, že to teď bude obdobné.“
,,Obávám se, že nemáme na vybranou,“ odvětila doktorka Weirová.
,,Tak by se na nich krmil nějaký jiný wraith,“ podotkl McKay a ihned byl zpražen Johnovým výhružným pohledem.
,,Omluvte mě,“ omluvila se rychle Teyla a vyběhla z místnosti. Shiny neváhala a vyběhla za ní. Netrvalo to dlouho a dohonila ji.
,,Co se děje?“ zeptala se Shiny uslzelé Teyly jakmile se jí ji podařilo zastavit.
,,Nový Athos je jednou z těch planet, kolem které úly poletí,“ vyklopila ze sebe Teyla se slzami v očích, ,,a už se k nim nedokážeme dostat včas, aby jsme je evakuovali.“ Nový Athos byla planeta, na kterou se přestěhovali Ahosané, Teylin lid, poté, co odešli z Atlantis, aby si našli nový domov.
,,Neboj,“ objala Shiny uslzelou Teylu, ,,tvým lidem se nic nestane, postarám se o to.“
,,Doktorko Weirová, Johne,“ řekla Shiny jakmile se opět vrátila do zasedací místnosti, spíše do ní vtrhla, ,,souhlasím s vaším plánem. Bylo by ovšem dobré kdybych vojáky, kteří mě budou předávat seznámila s jistými detaily o wraithech, s kterými se setkají.“
,,Takže,“ začala Shiny jakmile bylo v místnosti přítomno všech dvanáct vojáků a John s Fordem. Shiny připojila své wraithské zařízení k počítači a promítla se první fotografie. Byl na ní vysoký a urostlý wraith. Bílé rovné vlasy mu sahaly až pod pas. Tvář mu zdobilo jedno tetování přes pravou tvář ve tvaru blesku, oděn byl do pečlivě propracovaného černého kabátu. Ruce měl složené na prsou, v očích jistý a vítězný výraz a na rtech se mu rýsoval radostný poloúsměv, ,,tohle je první důstojník. Rozhodně bude přítomen. Je to jeden z nejlepších vojenských velitelů. Reaguje rychle a nedělá chyby. Je starý a má spoustu zkušeností. Vojáci jsou mu plně oddáni. Jeho vojáci jsou vždy výborně vycvičeni, na to si dává pozor. Odměny nabízí vysoké, proto jsou odhodláni riskovat. Před několika tisíciletími ztroskotal se svoji posádkou na opuštěné planetě bez brány, aby přežil musel se živit na své posádce. Nakonec ho zachránili, ale tento incident ho velmi poznamenal. Nyní je ochotný pro své lidi obětovat i svůj vlastní život.“
,,Odkud je ta fotka?“ ozval se jeden z vojáků.
,,Když jsou wraithky malé rády se inspirují od významných wraithů a významní wraithi se rádi stanou inspirací. Existuje jistý program, na kterém se aktualizují životopisy významných wraithů a jsou tam i fotky. Tato je stará padesát devět let, ale wraithi nestárnou, takže vypadá pořád stejně,“ odpověděla Shiny.
,,Opravdu ji tam chcete poslat?“ zeptal se Ford Johna.
,,Říkala, že to zvládne, a já jí věřím,“ odpověděl John.
,,Já nemyslel boj. Bude tam její bývalí a tenhle inspirativec,“ upřesnil Ford.
,,Já Shiny věřím a navíc není ani moc hezký,“ usoudil John při pohledu na fotografii.
,,Pro vás ne, ale pro ni to může být obdoba Leonarda di Capria.“
,,Jak se jmenuje?“ ozval se další voják.
,,Jména vám říkat nebudu,“ odvětila tvrdě Shiny a přepnula na další fotku. Tato nebyla tak ostrá a byla nejspíš vyfocena jen náhodou, protože wraith na ní se netvářil vůbec fotogenicky. Měl rovné bílé vlasy do půli zad na levé straně hlavy. Pravou stranu hlavy měl vyholenou a potetovanou vlnkami, které mu sahaly až k oku. Měl na sobě dlouhý černý kabát a ruce měl volně spuštěné kolem těla.
,,Proč ne?“ zeptal se voják, který seděl hned v první řadě a energicky se věnoval žvýkání žvýkačky.
,,Prostě ne,“ přitvrdila Shiny a zpražila vojáka ostrým pohledem.
,,Tak mu budeme říkat Josh,“ navrhl John.
,,Cože?“ ihned zareagovala Shiny.
,,Když nám nechceš říct jeho jméno. Musíme ho přeci nějak pojmenovat,“ pokrčil rameny John. Shiny se to viditelně nelíbilo, ale protentokrát to nechala být.
,,To byl pohled, co?“ naklonil se soused k vojákovi, kterého Shiny před chvíli zpražila ostrým pohledem.
,,Až jsem z toho spolknul žvejku,“ přiznal se voják.
,,Toto je druhý důstojník. Nejsem si stoprocentně jistá jestli se výměny bude účastnit, ale pro jistotu je tu pár věcí, o kterých bych vám ráda řekla. Zaprvé je to výborný navigátor a za druhé neumí vyslovit R. Nahrazuje ho L. Je na to dost citlivý, a tak si z něho nedělejte legraci. Mohl by to vzít osobně a chtít to okamžitě řešit,“ představila Shiny druhého důstojníka a přepnula na poslední fotku, na níž byl zobrazen Shinin první chlapec. Fotka byla tak přirozená, že ji nejspíše fotila sama.
,,Tohle je třetí důstojník. Vynikající stratég s proškolením ve střelných a sečných zbraních. Je bystrý a pohotový,“ oznámila Shiny a odpojila své zařízení ze sítě. Promítací zařízení se automaticky vypnulo.
,,Pokud přichystají past, okamžitě ustupujte. To je vše co vám mohu říct, nějaké dotazy?“ zeptala se na závěr Shiny.
,,Jak si můžeme být jistí, že ty planety opravdu nechají na pokoji?“ zeptal se jeden z vojáků, který byl dosud zticha.
,,Naše psychické schopnosti fungují na mnohem hlubší bázi, než si dokážete představit. Jejich královna podepíše smlouvu. Nebude ji smět porušit,“ odpověděla Shiny.
,,To bylo vyčerpávající,“ pochválil Shiny John a chytil ji kolem ramenou, když vycházela ze zasedací místnosti.
,,Díky. Věděla jsem co jim mám říct,“ usmála se Shiny.
,,Už jsi to někdy dělala? Vypadala jsi zkušeně.“
,,Ne, ale mnohokrát jsem přihlížela, když to dělal někdo jiný.“
,,Tim?“ zeptal se John.
,,Tim?“ nepochopila Shiny.
,,Ten wraith co jsme se seznámili u Geniů,“ vysvětlil John.
,,Proč si mu dal jméno? Co si to vůbec dovoluješ?“ vybuchla Shiny.
,,Tak mi řekni, jak se jmenuje?“ usmál se John.
,,Proč bych ti to měla říkat?“
,,Svoje jméno si mi také řekla,“ argumentoval John.
,,To je jenom moje věc. Já svoje jméno říkám, protože jsem egocentrická a toužím po slávě. Je to moje věc, že se zbytečně ohrožuji, ale nebudu ohrožovat někoho jiného. Ne proto, že to chceš ty.“
,,Uklidni se, už mě nebaví, jak na mě neustále vyjíždíš,“ ohradil se konečně John.
,,A mě už nebaví, jak jsi prostý Johne Shepparde,“ odsekla Shiny a rázně odkráčela směrem pryč.
John zůstal chvíli stát na místě. Musel jí to říct, ale pochyboval o tom jestli si vybral vhodnou dobu. Po chvíli se rozešel. Chvíli se jen tak procházel po Atlantis, až zašel na jeden z balkonů a opřel se o zábradlí. Vítr se mu proháněl ve vlasech a olizoval mu tvář. Myšlenky se mu honily v hlavě a nenacházely směr. Už dlouho mu to leželo na mysli. Miloval Shiny a být bez ní by se rovnalo smrti, ale nemohl přehlédnou to, že je wraith. Pokoušel se to vytěsnit z mysli. V mnohých ohledech byla tak podobná normální dívce, ale o co větší zde byly podobnosti o to větší zde existovaly i rozdíly. Byl šťastný, když byl s ní, ale nebylo snad jeho štěstí sobecké? Nemůže to, co mu přináší útěchu přinést zkázu lidstvu. Jak moc je nebezpečné sdílet své štěstí s wraithem, jak moc nebezpečné je ho milovat?
,,Johne,“ Teyla jedním slovem vytrhla Johna z úvah, až s sebou cuknul, ,,vyděsila jsem tě?“
,,Ne, jen jsem byl zamyšlený,“ odvětil John a opět se zadíval do vln.
,,Také mám nad čím přemýšlet.“
,,Athosané?“ hádal John.
,,Ano, bojím se o ně,“ přiznala Teyla.
,,To je přirozené, horší by bylo, kdyby si se o ně nebála.“
,,Shiny mi slíbila, že se jim nic nestane.“
,,Můžeme ji věřit?“ zaváhal John.
,,Johne,“ vyděsila se Teyla, ,,ty snad Shiny nevěříš?“
,,Je to wraith,“ dodal suše John, ,,vidíš jí do hlavy, co tam je? Nezradí nás?“
,,To ona mě učila číst v mysli, jestli mě chtěla oklamat, tak stejně nic nepoznám,“ odpověděla po pravdě Teyla.
,,Takže nevíme nic, sakra,“ navztekaně John kopl do spodní části zábradlí.
,,A co říká tvoje srdce?“ zeptala se ho Teyla.
,,Bezmezně ji důvěřuje.“
,,Tak vidíš,“ usmála se Teyla a zadívala se do vln.
John věděl, že Shiny nebude v jejich společném pokoji, a tak rovnou zamířil do toho, kde Shiny běžně hibernuje. Měl pravdu. Vpustila ho dál, ale nevypadala zrovna nadšeně z toho, že přišel.
,,Přišel si se omluvit?“ začala rozhovor první.
,,Ne, zítra odejdeš a budeš dlouho pryč, nechci tě nechat odejít takhle.“
,,Zábavné,“ pousmála se Shiny, ,,jestli jsi se se mnou přišel vyspat, tak nejsem proti.“ Přešla pár kroků k posteli a posadila se na ni.
,,Přišel jsem se usmířit, ale když to vidíš takhle, tak opět půjdu,“ řekl John a otočil se k odchodu.
,,Počkej,“ zarazila ho Shiny již milým hlasem, ,,taky nechci odejít takhle.“ John se vrátil k Shiny a chytil ji za ruce: ,,Omluvím se ti, když ty se omluvíš mně.“
,,Dobře, omlouvám se ti Johne Shepparde. Omlouvám se ti za to jaká jsem. Omlouvám se ti, že nejsem lepší. Omlouvám se ti, že jsem náladová, křičím na tebe, někdy tě považuji za méněcenného a nehýčkám tě tak, jak si to zasloužíš.“
,,Páni,“ zarazil se John, ,,no... já nejsem tak výřečný, takže... Omlouvám se ti, že jsme pojmenovával wraithy a omlouvám se, že jsem s tebou nebyl trpělivější a omlouvám se, že... jsem včera opět chodil v pokoji v botách a pak ti tvrdil, že ne.“
,,Já to věděla,“ usmála se překvapeně Shiny, ,,a to si mi tvrdil, že se ta podlaha znečišťuje sama od sebe.“
,,Nevyspala by ses se mnou, kdybych ti řekl pravdu,“ pokrčil rameny John.
,,Johne,“ usmála se Shiny a sesunula se s ním na postel.
,,Shiny?“ John překvapeně zíral na Shiny, která seděla na posteli jako hromádka neštěstí. Vedle ní leželo vyskládané všechno její oblečení. Nebyla ještě oblečená a to měli vyrážet za hodinu, ,,děje se něco?“
,,Já nevím, co si mám vzít na sebe,“ vzlykla Shiny.
,,Ale zlato,“ usmál se John a posadil se k ní na postel, ,,už jsem se bál, že nemáš žádné typicky ženské problémy. Můžeš si vzít co chceš. Ty budeš vypadat skvěle v čemkoliv.“
,,Johne,“ zakňourala Shiny a schoulila se mu do náručí, ,,vzala bych si typické černé oblečení, ale to mi zdecimovala ta bomba. Vytahané tričko si vzít nemůžu v tom vypadám neslušně. Jít celá v oblečení, které jsem šlohla královně by byla drzost, a na ty ustřižené kalhoty mám moc hubené nohy.“
,,Nemáš, náhodu v posledních dnech si přibrala,“ zalhal John.
,,Vážně?“
,,Jasně.“
,,Johne,“ polozavrněla Shiny a padla Johnovi kolem krku.
Brána se otevřela a na planetu prošla Shiny s Johnem, Fordem a dvanácti vojáky. Nedaleko od brány stalo třináct wraithů. Tři důstojníci, o kterých Shiny mluvila, a deset průměrných vojáků.
,,Jsou tu všichni tři. To vypadá důležitě,“ zašeptala Shiny Johnovi. Nakonec si vybrala bílou halenu, tenký bílý svetřík a ty ustřižené kalhoty.
,,Nejspíš si pro ně důležitější než jsme si mysleli,“ řekl John a na čele se mu objevilo pár vrásek.
,,Wraithi obvykle nic nepodceňují,“ odvětila Shiny.
,,Slib,“ řekl druhý důstojník. Zvedl elektronickou desku a přešel ji ukázat Johnovi a Shiny. Shiny si desku přidržela a pochvíli přikývla: ,,Nenapadnou ty planety. Je to opatřeno pečetí a... je to doslovné. Tento slib neporuší.“
,,Dobrá,“ přikývl John a otočil se k Shiny, ,,dávej na sebe pozor.“
,,Budu,“ souhlasila Shiny a klidným krokem se vydala ke skupince wraithů. Nemohla říci, že je v pořádku, pociťovala jisté obavy. Ty ale mnohokrát přehlušovala touha dostat se do úlu a nakrmit se. Popravdě řečeno se na tuto část celkem těšila. John se mezitím díval, jak se jeho dívka vzdaluje. Nelíbilo se mu to, chtěl by ji ochraňovat a držet v náručí. Jenže ani jedno teď nebylo možné.
,,Výměna byla uzavřena,“ ohlásil první důstojník a dal pokyn jednomu z vojáků. Ten přistoupil se středně velkou pistolí a vstřelil Shiny do ramene čip. Ta krátce sykla bolestí. Johnovi se to nelíbilo. Automaticky se naklonil, ale byl zadržen Fordem. Ozval se ohlušující zvuk šipky a všichni wraithi zmizeli v modrém oslnivém světle.
,,Tohle ale není úl,“ udiveně prohlásila Shiny, když je šipka rematerizovala na nějaké lesnaté planetě.
,,Jdeme,“ zavelel první důstojník a nějaký wraithský voják do Shiny zezadu strčil, aby se dala do pohybu. Ušli pár metrů a zastavili se. Shiny se rozhlížela kolem, ale vůbec netušila proč zde. Nic tu nebylo. Na chvilku jí proběhla hlavou myšlenka na to, že ji zde chtějí zabít a královně pak přinesou jen její hlavu, ale tuto myšlenku ihned zapudila. Dokázala by se přeci ubránit nebo ne...?
,,Nakrm se,“ rozkázal Shiny třetí důstojník, když se objevili další vojáci a hodili na zem před Shiny nějakého člověka. Byl to muž asi tak starý jako John. Nejspíše to byl uctívač. Vrhnul jeden vyděšený pohled přímo na Shiny a pak plný beznaděje sklopil oči k zemi.
,,Ehm... proč?“ zaváhala Shiny. Sice ji myšlenka na to, že dostane najíst potěšila, ale vůbec netušila proč by jí měli prokazovat takovou službu.
,,Máš snad hlad, ne?“ zeptal se druhý důstojník.
,,Ano, ale nějak nechápu, kde se ve vás bere ta pohostinnost,“ otázala se Shiny.
,,Potřebujeme aby jsi byla najedená, jinak by jsi to také nemusela přežít,“ odvětil první důstojník.
,,Přežít co?“ zaváhala Shiny. První důstojník ladným pohybem ukázal Shiny cestu. Nevěřila jim a trochu se i bála toho co uvidí. Ještě více se narovnala a utěšila se krátkou myšlenkou na to, že by se snad ubránila, kdyby něco chystali.
Stromy ustoupily a před Shiny se ukázala prostorná mýtina. Uprostřed mýtiny stál velkým tmavě šedý letoun. Jeho konstrukce byla velmi podobná jumpru, ale nebyl to jumpr. Byl o dost tmavší a rozhodně nepocházel z antické dílny.
,,Skokan?“ vydechla Shiny.
,,Tušil jsem, že ho poznáš,“ ozval se za Shiny hlas třetího důstojníka, ,,nakrm se. Potíže, které skokan způsobuje jsou ti nejspíše již jasné.“
,,Tak tohle jste udělali Webbrovi? Než jste ho zabili, ještě jste ho donutili sestavit jeho sen,“ rozkřičela se Shiny na třetího důstojníka, ,,vy... vy... ani nemám slov. Byl to jeho sen. Pracoval na tom desítky let a vy to takhle zneužijete?“
,,Teď nejsi v pozici, kdy by jsi mohla vyjednávat,“ řekl první důstojník. Shiny se rozzuřila. Ohnala se po vojácích, kteří stáli v její bezprostřední blízkosti, ale okamžitě padla v křečích na zem.
,,Implantovali jsme ti čip, který tě vždy usměrní, kdyby bylo třeba,“ vysvětlil první důstojník. Shiny si ho jen změřila nasupeným pohledem.
,,Naklm se,“ rozkázal jí druhý důstojník a vojáci opět přivedli toho nebohého uctívače, vlastně už ho spíše vlekli.
,,Říká se nakrm se,“ opravila wraitha Shiny a v odpověď jí přišlo dlouhé zasyčení.
Ten muž byl velice chutný, to se nedalo popřít. Shiny se pomalu zvedla od jeho vysáté mrtvoly a nechala se vojáky odvést do Skokana. Byl velmi prostorný, prostornější než jumpr. Byl asi tak dvakrát větší. Vevnitř byly dvě místnosti. První byla něco jako sklad, zde zůstali vojáků, druhý byl kokpit sem byla odvedena Shiny následována všemi třemi důstojníky. Celá loď byla nepochybně wraithské výroby, ale nebyla organická. U ovládacího pultu byly dvě židle. Na jedné seděl starší a zadumaně vyhlížející wraith, kterého Shiny neznala, a druhá byla volná. V kokpitu byl zařízen velký kulatý stůl s pěti křesli. Do jednoho se usadil první důstojník a do druhého, na opačné straně, byla tvrdě přitlačena Shiny.
,,Nejspíš tě zajímá ploč jsme tě sem přivedli,“ začal druhý důstojník.
,,Chcete založit diskusní kroužek založení na mírumilovnosti a rovnosti,“ zahrála Shiny naivitu. Wraith se k ní přitočil a zasyčel jí přímo do ucha.
,,Nechci ji,“ ozval se první důstojník, ,,na hloupou otázku hloupá odpověď. Nechte nás tu o samotě.“ Oba důstojníci potichu zmizeli z kokpitu, už zde zbil jen první důstojník, Shiny a ten wraith, který zrovna připravoval Skokana ke startu.
,,Pomoc! On mě chce sníst,“ křikla provokativně Shiny za důstojníky.
,,No tak, oni mi věří,“ usmál se Shaiter, první důstojník, a začal přecházet kolem stolu.
,,Vážně?“
,,Ano,“ odvětil wraith s vážnou tváří.
,,Tak se nakloň blíž,“ zašeptala Shiny. Wraith chvíli váhal, a pak tak učinil.
,,Ještě blíž,“ pokračovala Shiny. Wraith ji opět vyhověl. Byl nakloněn těsně nad ní a tu se Shiny rozkřičela. Do místnosti vrazila horda vojáků následovaná důstojníky. Okamžitě srazili Shaitera k zemi, div z něj neudělali placku.
Gavelt, třetí důstojník, se ihned sklonil nad Shiny, aby zjistil, jak je situace vážná. Zarazil se: ,,Nechte ho. Jen to hrála.“
,,Au. Ty ti, ale věří, co?“ hodila si Shiny protestně nohu přes nohu, ,,jednou kanibal, vždycky kanibal.“ Shaiter se rozzlobeně narovnal, upravil si kabát a pronesl: ,,Je to ještě dítě, hlídejte ji někdo jiný. Já na tyto dětinskosti nemám čas.“ S těmito slovy odešel z kokpitu.
,,Tak co? Kdo to zkusí další?“ otázala se Shiny značně pobavena tím, co se stalo.
,,Doblovolně se nabízím,“ oznámil Setor, druhý důstojník.
,,Víš, když si byl malý... asi bylo vtipné, když jsi otci odpověděl na otázku, jak dělá šipka vluuuum. Ale teď je to dětinské,“ Shiny při posledním slově napodobila Shaiterův výstup.
Setor okamžitě vykráčel z místnosti. Shiny se podívala na Gavelta a jejich pohledy se zkřížily. Poslal ji myšlenku: Byli nazí a vášnivě se líbali. Shiny okamžitě tuto myšlenku zapudila.
,,A co řekneš mě,“ pobaveně se usmál Gavelt, ,,jak se chceš dotknout mě?“ Chtěla odpovědět, ale nevěděla jak. Musela vynakládat veškerou svoji sílu, aby dokázala blokovat jeho nemravné myšlenky a být vtipná jí šlo opravdu jen někdy. Možná, že svůj příděl humoru pro dnešní den již vyplýtvala.
,,Nemohl jsem si nevšimnou tvého rozrušení, když jsi spatřila Skokana. Ty nevíš, co se stalo poté, co jsi opustila tvůj křižník, že?“ začal Gavelt.
,,Napadli jste je.“
,,Ne.“
,,Tak jiní,“ mávla rukou Shiny dosti znechucena z tohoto detailu.
,,Ne, oni zradili.“
,,Cože?“ řekla Shiny překvapena.
,,Důstojníci. Bylo jim jasné, že pokud nezmění taktiku, jsou mrtví. Vzdali se. Všichni dostali slušná místa v různých úlech...“
,,Ať táhnou do Ga´Hoolu,“ Shiny s těmito slovy vztekle zaryla nehty do opěradel křesla, v kterém seděla.
,,Já osobně si myslím, že proto tě poslali na Atlantis. Chtěli se tě zbavit jako rebela a případnou protiváhu. Někteří vojáci by byli schopni jít s tebou proti nim, kdyby si dostala ten nápad. Nikdy se nechtěli s Atlantis spojit. Prostě to měl být plán, jak se tě zbavit, a ty si to přežila,“ konstatoval Gavelt. Shiny bylo do breku. Myslela na všechny, kteří s ní byli na křižníku. A co Webber? Byl to její přítel, opravdový přítel. Posledních patnáct let se s ním viděla téměř každý den. Byl vtipný a moudrý, i když občas trochu zvláštní.
Z nevysvětlitelného důvodu skončil v garážích společně s ní. Byl to sice výborný letec, ale i geniální vynálezce. Každý volný okamžik si něco čmáral do svého elektronického notesu. Tohle byl jeden z jeho nejgeniálnějších vynálezů – Skokan. Loď, která dokáže vytvořit takové pole, že rozloží loď i se vším co je na palubě, a pošle to do jakéhokoliv místa ve vesmíru, které bylo předem naprogramované. To vše během necelé vteřiny.
Trvalo mu roky než vhodně zkoordinoval výkonnost a spotřebu energie. Skokan totiž nesměl být z organického materiálu a navíc složení na místě určení bylo vždy trochu problematické, proto ho mohla přežít jen anorganická hmota a dobře nasycený wraith s plnou schopností se zregenerovat.
Shiny vhrkly do očí slzy. Proč tam jen tehdy nebyla? Proč je jen neochránila? Poslali ji na Atlantis. Myslela si, že důstojníci tak rozhodli, protože ji již nemohli vystát. Nejen že byla schopnější než oni a nejen že byla rebel a odmítala bezmyšlenkovitě poslouchat jejich rozkazy, ale také a to především nemohli vystát její soucit s ostatními. To jak se mermomocí snažila ušetřit každý život. Všechno bylo jinak.
,,Skokan je připraven,“ ozval se wraith od ovládacího panelu a na chvíli vyrušil Gavelta. Ta chvíle umožnila Shiny nenápadně si utřít slzy. Byli již ve vesmíru. Daleko od planety a čehokoliv nebezpečného.
,,Dobře,“ rozkázal Gavelt, ,,spusťte to.“
Skokan se začal připravovat k přenosu. Na stěnách se rozsvítili všechny diody a motory se hlučně probudily. Shiny tušila co ji teď čeká. Zaryla nehty do opěradel křesla ještě hlouběji a pevně zavřela oči. Bylo to horší, mnohem horší. Kosti jí div nevystřelily z těla.
Zhroutila se do křesla. Všechny orgány v jejím těle, cévy, svaly, kosti se pomalu, ale jistě vracely do původní polohy. Nenapadlo ji se rozhlédnout, ale kdyby to udělala, jistě by uviděla, že ostatní prožívají to samé.
,,Jsme tady,“ ozval se wraith od řídícího panelu, jehož tělo již bylo v pořádku. Shiny se otočila směrem k němu a přes okno spatřila jeden ze tří úlů, který směřoval k Atlantis.
Shiny zavřeli do jedné z vězeňských kopek. Byla zde sama. Posadila se na zem a přejela si rukou po místě, do kterého jí vstříkli čip. Sama ho ven nedostane, to jí bylo jasné. Uvolnila se a soustředila se přesně, jak jí to naučil Keira Meides. Anulovat bolest bylo to tak snadné a přesto složité.
,,Musíš uvolnit svaly,“ ozvalo se z rohu místnosti. Shiny s sebou cukla. Stál zde Keraia Meids.
,,Ale jak se pak můžu soustředit?“ zaváhala Shiny.
,,Nezapomeň, mysl je neomezená.“
,,Mysl možná ano, ale moje schopnosti ne. Neexistuje lehčí způsob, jak se toho čipu zbavit. Můžeš mi ho přeci vyříznout, když už jsi tady,“ napadlo Shiny.
,,Maličká, tohle není tvůj největší problém. Kruh se kolem tebe stahuje stále pevněji. Ještě máš šanci uniknout.“
,,Pomůžeš mi tedy s tím čipem?“ nedočkavě se připomenula Shiny.
,,Nemohu. Zde je přítomna pouze má mysl. Mé tělo je velmi daleko. Nemůžu se ničeho dotknout,“ objasnil wraith.
,,A co takhle telekineze. Tobě vždy tak šla,“ zaprosila Shiny.
,,To bych sice dovedl, ale teď bude nejlepší, když tě tu nechám tak, jak jsi. A prosím, nedělej žádné hlouposti,“ jakmile to wraith dořekl zmizel. Shiny se vzdorovitě postavila a zaparodovala poslední wraithkova slova. Poté si odhrnula jednu nohavici a vytáhla malý kapesní nůž. Připevnila ho do stěny a po chvíli soustředění si ho vbodla do zad. Přesně do místa, kde se nacházel čip, a až k čipu, takže se ozvalo tichounké cinknutí. Poté se z bolestným zasyčením sesunula k zemi a pomalými pohyby začala ze svého těla telekineticky vysouvat čip po cestě, kterou mu uvolnila čepel nože. Za chvíli byl čip venku. Shiny ho nemilosrdně seznámila se svým podpatkem.
Kroky! Uslyšela je zřetelně. Rychle si sedla na zem a dělala, že se nic nestalo. K její cele dorazil třetí důstojník společně se čtyřmi vojáky.
,,Vítám tě u nás, Shiny,“ usmál se vítězoslavně třetí důstojník.
,,Gayelte, děkuji. Lépe jste mě už přivítat nemohli,“ ohradila se Shiny a postavila se, ale i tak byla o pár centimetrů menší než Gavelt.
,,Jsi nebezpečná.“
,,Jsem ráda, že si to myslíte.“
,,Přišel jsem, abych tě odvedl ke královně.“
,,Jak jinak, ale předtím bych tě ráda poprosila řekni mi, jaké úly přijali mé bývalé důstojníky,“ z Shiny mluvila čirá nenávist
,,Třetí a čtyřiatřicátý sektor,“ odvětil krátce Gavelt, ,,byly to přesně ty úly, které stály v občanské válce proti vám.“
,,Jak jinak. Zradili se vším všudy. Zničím je. Padnou přede mnou na kolena a já z nich vysaji jejich životní sílu. Pomalu až mě budou prosit o slitování. Děkuji ti Gavelte,“
Shiny soustředila veškerou svou nenávist do jednoho kroku. Zuřivě se napřáhla a tlakovou vlnou prorazila dveře od své kopky. Tlaková vlna smetla vojáky i s Gaveltem na zem. Teď zde leželi neschopni pohybu. Shiny k nim přešla. Všem čtyřem vojákům zlámala vazy, až u Gavelta se zastavila: ,,Za ty informace, které si mi dal ti daruji život. Nalož s ním jak uznáš za vhodné. Pokud se pokusíš uletět v šipce, nebudu ti bránit. Tobě ne, ale jen tobě.“ Překročila Gaveltovo tělo, které dosud nebylo schopno pohybu a šla dál.
Byl zde zmatek, všichni ji chtěli zastavit, ale ona věděla co dělá. Až do momentu, kdy narazila na Shaitera, prvního důstojníka. Stál tam tak klidně a čekal, až se mu ona pokusí zasadit první ránu. Shiny vždy imponovali důstojníci, kteří šli do boje s vojáky, takže u ní tímto gestem získal Shaitera na obdivu.
Usmála se a vydala se přímo k Shaiterovi. Pokusila se ho srazit jednou rukou a pak mu zlomit vaz, jak to dělala u všech, ale Shaitera její útok zablokoval a poslal ji k zemi. Byla překvapena a trochu i vyděšena, jak to dokázal? Shiny se rychle postavila na nohy a přešla do dalšího útoku. Pohybovala se rychle a pružně, ale nestačilo to. Její protivník vždy našel způsob, jak na útok vhodně odpovědět. Neuměl přece číst v gestech, tak jak? To Shiny nevěděla a trochu ji to i děsilo.
,,Zastavte,“ chodbou se rozlehl rázný příkaz. Shiny automaticky zastavila a ani nevěděla proč. Shaiter se také zastavil.
,,Vítám tě v mém úlu,“ ozval se znovu onen hlas. Shiny se nemohla ani pohnout, i když nevěděla proč. Věděla ale,že za ní stojí královna.
,,Pojď ke mně,“ rozkázala královna Shiny a ta se okamžitě otočila a vydala ke královně. Nechtěla jít, ale musela, nohy ji neposlouchaly.
,,Poklekni před svou novou královnou,“ rozkázala Shiny královna.
,,Vy nejste moje královna,“ protestovala Shiny s jistou špetkou slušnosti vůči postavení osoby, ke které byl tento protest směřován, ale něco ji přinutilo pokleknout.
,,Máš pravdu, jestli to chceš napravit, můžeš mi okamžitě složit slib věrnosti.“
,,Já... omlouvám se, ale budu muset odmítnout,“ vykoktala ze sebe trochu rozpačitě a slušně Shiny.
,,Dobrá tedy, ale i tak budeš mým čtvrtým důstojníkem se všemi právy i povinnostmi, ať se ti to líbí a nebo ne. Jestli ti to ještě nedošlo, ovládám tě,“ usmála se královna na Shiny, ,,Gavelt ti ukáže tvůj nový pokoj. Věřím, že se ti bude líbit.“
Shiny byla zmatená. Tohle se jí ještě nikdy nestalo. Poslušně pochodovala za Gaveltem do svého nového pokoje. Nemělo cenu se vzpírat. Cítila, že ať se pohne kam se pohne královna jí má pořád v moci.
Gavelt přistoupil k jedněm z dveří a otevřel je, posléze si půjčil Shininu ruku, aby ji mohl naprogramovat jako nový vstupní klíč do tohoto pokoje. Shiny byla zticha. Tiše vklouzla do nového pokoje, když jí dal Gavelt gestem ruky přednost a málem zapomněla dýchat. Ten pokoj byl obrovský. Obrovská a nádherná postel, velké a prostorné skříně, ohromná koupelna s překrásným vybavením jen pro ni a výhled přes celou jednu stěnu rovnou do vesmíru. Cítila se ohromena, potěšena a neuvěřitelně šťastná.
,,Líbí se ti?“ zeptal se Gavelt, který tam pořád ještě stál. Vstoupil do jejího nového pokoje a zavřel za sebou.
,,Jů!“ vykřikla Shiny a nevěděla kam se vrhnout dříve.
,,Všechny podstatné informace najdeš na quicku a kdyby jsi něco potřebovala informuj mě. Mimoto všiml jsem si, že je ti zima.“
,,Zvykla jsem si na teplejší prostředí než je úl. To se srovná.“
,,Dobře,“ řekl Gavelt, sundal si svůj kabát a podal ho Shiny, ,,dokud si nedojdeš pro vlastní.“ Shiny na chvíli přestala úplně vnímat. Pod kabátem měl Gavelt jen jemné, černé, upnuté tričko, které krásně zvýrazňovalo jeho dokonalé tělo. Měl nádherné a velké svaly ovšem narozdíl od Johna, u Gavelta bylo vše tak jak má být. Krásná zelená kůže, dlouhé bílé vlasy, oči přirozené barvy a tvaru a navíc nebyl tak nesymetrický. Zatímco John měl jen svaly, Gavelt byl jiný. Vypadal jako Adam z obrazu Vyhnání z ráje ze Sixtinské kaple. Byl dokonalý. Uchránil by ji, sehnal by jí jídlo, postaral by se o ni. Shininy myšlenky se ubíraly jasným směrem. Vrhla by se mu do náruče a nechala by se zlíbat. Dobře si ještě pamatovala na obsah jeho kalhot. Na ty hodiny rozkoše a vzrušení. Byl tak...
,,Děkuji,“ vyhrkla ihned Shiny jakmile jí došlo, že Gavelt už natahuje ruku s kabátem trochu moc dlouho. Rychle si kabát oblékla a pak snad zapomněla dýchat. V nestřežené chvíli se k ní Gavelt naklonil a věnoval jí polibek. Byl tak blízko. Cítila jeho tělo na tom svém.
Shiny nevěděla, co dělat. Její tělo se zmítalo v přívalech extáze, ale nemohla to udělat.
,,Pusť mě,“ rychle se odtáhla od Gavelta a raději se otočila někam do prostoru, aby udělala odolávání tomuto pokušení o trochu snesitelnější.
,,Jak myslíš,“ usmál se Gavelt, ,,už musím jít. Ukázal jsem ti, co k tobě pořád cítím, a jsem rád, že nejsi vůči mě lhostejná.“ Gavelt se uklonil a odešel. Shiny mu chtěla ještě něco říct, odporovat, ale nedal jí příležitost a stejně, co by řekla...
Otočila se a zadívala se na svůj nový pokoj. Byl nádherný. Ihned se rozeběhla a vrhla na svou novou postel. Skočila do ní a radostně se otočila na záda. Zadívala se do stropu a vtom jí to praštilo do očí. Na stropě byl vymalován velký kruh s řadou symbolických ornamentů.
,,Kruh se kolem tebe stahuje,“ opakovala Shiny ta slova, která jí předtím řekl Keraia Meids a ještě někdo... královna toho úlu, který zničila. No, samozřejmě. Kruh bylo společenství nejstarších královen. Královen, které mají obrovskou moc jako například ovládat natrvalo jiné. Shiny se najednou udělalo zle. Všichni ji varovali a ona nechápala, nechtěla pochopit a teď byla v pasti. V pasti, před kterou ji varovali a která pro ni byla zdá se už dlouho přichystána.
08.10.2011 19:09:52
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one