Nechala jsem se inspirovat skutečnými epizodami 1x15 - Before I Sleep a 1x16 - The Brotherhood.
Slyšela dveře, jak se zavírají, a slyšela kroky, které se k ní blížily. Postavila by se do bojovného postoje, ale v tom ucítila onu známou vůni - John. Naklonil se a své rty lemované lehkým strništěm přiložil k Shininým. Usmála se a otevřela oči. Zvedla ruku a bříšky prstů pohladila Johna po tváři.
,,Tak co? Jak mi jde buzení wraithů, už v tom mám praxi,“ zavtipkoval John. Shiny náhle ztvrdnul úsměv na tváři. Posadila se a vzorně se narovnala, vlastně ji John nikdy neviděl se hrbit.
,,Johne, to není vtipné. Zdá se mi, že si neustále neuvědomuješ co si způsobil,“ řekla Shiny s nepřívětivým pohledem wraitha.
,,A co jsem způsobil?“ nenechal se vyvést z míry John.
,,Johne! Wraithy nesmíš podceňovat.“
,,Já je nepodceňuji,“ usmál se John.
,,Měl by si k NÁM,“ Shiny dala, až přehnaný důraz na ono slovo, ,,cítit...“
,,Strach,“ přerušil ji John. Na tváři mu hrál pobavený výraz.
,,Chtěla jsem říci respekt či obavy. Alespoň něco. Pokud se nás pokusíš pochopit, bude to pro tebe silná výhoda,“ začala Shiny, ale byla přerušena Johnovým náhlým polibkem.
,,Nic nechápeš,“ dořekla Shiny, když se jí konečně podařilo odtáhnout od sebe Johna, ,,a já ti to nedokáži vysvětlit tak, abys to pochopil.“
Shiny vstala a převlékla se. Po chvíli už s Johnem kráčela chodbou k jejich pokoji. Drželi se za ruce a povídali si. Vlastně mluvil jen John, protože Shiny jako wraith nebyla moc hovorná a jen občas jí uklouzlo nějaké to slovo nebo dokonce věta.
,,A co se vlastně dělo, když jsem tady nebyla?“ zeptala se konečně Shiny.
,,Nic moc, ale objevili jsme ZPM. Tedy adresu, na které by mohlo být,“ objasnil John.
,,Objevili? Jak se vám to podařilo?“ podivila se Shiny.
,,Vlastně jsme v jedné ze stázových komor objevili doktorku Weirovou. Bylo to její já, které se přeneslo z odlišné současnosti do minulosti a ovlivnilo naši současnost... Chápeš to?“
,,Ne,“ přiznala se Shiny.
,,Při průzkumu města jsme nalezli starou ženu ve stázi. Po jejím probuzení doktor Beckett zjistil, že je to tisíc let stará doktorka Weirová a že vlastní pět adres světů, na nichž by se měly nacházet ZPM.
,,Aha,“ pochopila Shiny.
,,Takže musím na misi na tu planetu. Jmenuje se... Dagan. Podle záznamů jsi tam již byla,“ připomněl John. V Shiny hrklo, ale zachovala čistou tvář.
,,Ano, byla. Chceš abych šla s vámi?“
,,Ne,“ usmál se John, ,,sice bych tě velmi rád měl při sobě, ale byly by opět problémy s doktorkou Weirovou a ty si mile rád nechám na jindy. Navíc jde s námi Teyla a ta tu planetu také zná.“
,,Popravdě řečeno bych také byla ráda při tobě,“ řekla Shiny trochu úlisným tónem.
,,Já vím lásko,“ usmál se John a políbil Shiny na temeno hlavy, ,,za pár dní budu zpátky.“
,,Dobře,“ řekla Shiny a odtáhla se od Johna, ,,v tom případě tě nechám čekat, ať jsi u mě co nejdříve.“
,,Ale já nerad čekám,“ připomněl John a přitáhl si opět Shiny k sobě.
,,Na všechno dobré se v životě musí počkat Johne Shepparde,“ citovala Shiny a políbila Johna. Poté se silou vyprostila z jeho objetí a rychlým krokem se vydala dál do obytné části Atlantis. Usměv na rtech se jí změnil na přemýšlivý a trochu podrážděný.
,,Stephane,“ vtrhla Shiny do Stephanova pokoje. Naštěstí pro ni byl v pokoji sám.
,,Ano,“ zaváhal Stephan a překvapeně a trochu vystrašeně se postavil. Zrovna si balil důležité věci na misi na planetu Dagan.
,,Na misi nejedeš,“ rozkázala mu ihned Shiny.
,,Ale proč?“
,,Protože pojedu místo tebe.“
,,Doktorka Weirová to ví?“
,,Ne. Poprosíš doktorka Becketta o prášky a vezmeš si jich více. Udělá se ti špatně a na misi místo tebe pojedu já,“ shrnula svůj plán Shiny.
,,Proč?“
,,Protože to potřebuji,“ odpověděla stručně Shiny.
,,Ne,“ špitl Stephan.
,,Ty mi odporuješ,“ zasyčela Shiny a přiblížila se ke Stephanovi tak blízko, že mu málem ztuhla krev v žilách. V obličeji neměla ani náznak jindy tak upřímného úsměvu, teď tam panoval příslib smrti.
,,Já... já jen chci... důvod,“ vykoktal ze sebe nakonec Stephan, který se musel posadit, protože by ho klepající nohy již neudržely.
,,Dobrá,“ Shiny se zle usmála a začala se volně procházet po pokoji, ,,obyvatelé planety Dagan mi připadají velmi ale velmi chutní a proto si nemohu nechat ujít možnost se s nimi setkat. Samozřejmě nejsem hloupá, nebudu se na nich ihned krmit, ale počkám na vhodnou příležitost. Spor, bitka či jiný názor projevený jen trochou fyzického odporu. To vše mi bude stačit k tomu, abych obhájila své jednání.“
,,To nemůžeš,“ vydechl Stephan.
,,Nesmíš zapomínat, že se na té planetě může stát cokoliv a jestli přiletí wraithi či se Dagaňané vzbouří budu potřeba zatímco ty ne... Neboj, pokud se budou chovat klidně, nikomu neublížím. Nebudu moct.“
,,Ale co když někdo omylem....“
,,Stephane, já své jednání budu muset obhájit před doktorkou Weirovou, Johnem a celou Atlantis. Pokud se tam na někom nakrmím budu k tomu mít dobrý důvod, který dobře obhájím. Nenakrmím se na nikom, kdo by mi nedal příležitost, dobrou příležitost.“
,,Ať je tedy po tvém,“ souhlasil Stephan.
Kolem brány byl jasně patrný opar očekávání, netrpělivosti a obav. Shromáždilo se zde několik týmů, které měli za úkol pomoci na planetě Dagan objevit ukryté ZPM. Týmu podplukovníka Shepparda se před pár dny podařilo s Dagaňany navázat kontakt a domluvit se na vzájemné spolupráci. Podplukovník se poté vrátil zpět na Atlantis, aby mohl být u toho, až se Shiny probudí z hibernace a vysvětlit jí co se událo zatímco spala.
,,A ještě tady,“ usmál se John a pomohl Shiny zapnout poslední zip na vestě, kterou měla povinně na sobě, aby vypadala jako jeden z týmu. Na ruce se jí lesklo maskovací zařízení.
,,Děkuji,“ poděkovala Shiny Johnovi, protože nebyla schopna se svými dlouhými nehty zapnutí jakéhokoliv zipu na její nové uniformě.
,,Možná by sis ty nehty měla ostříhat,“ navrhl John, ale Shiny okamžitě obraně schovala své prsty za záda.
,,Tak ne,“ rozhodl John a objal Shiny kolem ramen, ,,co se vlastně stalo doktoru Mülerovi.“
,,Udělalo se mu špatně, a tak jsem tady já. Doufám, že ti to nevadí?“
,,Ani v nejmenším,“ řekl John a s Shiny po boku prošel bránou.
Planeta Dagan byla běžnou zalesněnou planetou s průměrnou populací, kterou existence wraithů umožňovala. Dagaňané měli tu výhodu, že jim zůstaly knihovny, které zachovávaly historii a znalosti jejich národa, i když vývojovým stupněm byli v období středověku.
Shiny prošla bránou s Johnovou paží kolem ramen. Ostré sluneční světlo jí praštilo do očí a ona musela sklonit hlavu. Zrak se jí sesunul na její ruce a ona mohla pozorovat, jak zeleně probleskují a posléze zelené zůstaly. Shiny vyděšeně setřásla Johnovu paži a ustoupila o krok dozadu, čímž málem srazila vojáka, který stál za ní. Rychle si přitáhla maskovací zařízení a pokusila se ho uvést opět do provozu, ale i kdyby se jí to podařilo, bylo by už pozdě. Všichni Dagaňané, kteří je přišli přivítat ji již viděli. Shiny vrhla vyděšený pohled na Johna, ale jeho pohled byl klidný. Volným krokem přešel k jedné z Dagaňanek, která stála v popředí a začal se s ní bavit. Z výrazu tváře a gestikulace poznala Shiny, že řeč je o ní.
Trvalo to pár minut a John se opět vrátil k Shiny. Oznámil jí, že situaci Dagaňanům vysvětlil a oni souhlasili, aby zde Shiny zůstala. Shiny nebylo jasné k jakým přesvědčovacím metodám se John uchýlil, ale musely být nanejvýše účinné.
Celý den pracovali v knihovnách a hledali sebemenší zmínku o ZPM. K večeru se John, Teyla a Aiden sešli u stolu.
,,Jdu do postele,“ ozval se Rodney, který kolem stolu jen procházel.
,,Jo, do čí postele,“ dloubnul si John, který si nemohl nevšimnou hezké Dagaňanky, která po Rodneym pošilhávala.
,,Co?“ zaváhal Rodney, který očividně vůbec netušil která bije.
,,Myslím, že se Allině líbíte,“ vysvětlil Rodneymu Ford.
,,Opravdu?“ znejistěl Rodney.
,,Všichni si toho už všimli,“ vysvětlila Teyla.
,,Vážně?“ ujišťoval se Rodney.
,,No, asi všichni kromě vás,“ konstatoval John.
,,Měl bych... jste si tím jistý?“ rozvažoval Rodney.
,,Jo, jistý,“ potvrdil John.
,,Co mám dělat?“ zazmatkoval Rodney.
,,Nevíte co dělat?“ zeptal se po menší odmlce John.
,,Vím, co se dělá nakonec, ale co mám dělat teď?“ uvedl svou otázku na pravou míru Rodney.
,,Pane Casanovo,“ řekl John po výměně pobaveného výrazu s Teylou, ,,počkejte do zítra. Bude lepší, když si odpočinete.“
,,Jasně. Jasně. Správně. Dobrou,“ souhlasil Rodney a vydal se do postele. John nad tím jen nevěřícně protočil oči.
Za chvíli za nimi prošla Shiny. Šla rychle a nezastavila se ani nezpomalila.
,,Chová se jako...,“ uklouzlo Fordovi, ale uprostřed věty se pro jistotu zastavil.
,,Jako co?“ otázal se John. Ford si vyměnil jeden pohled s Teylou a posléze dořekl: ,,Jako wraith. S nikým se nebaví a chová se nadřazeně.“
,,Děje se s ní něco?“ zamířil John svou otázku na Teylu.
,,Ne, jen neví, jak se chovat. Je plachá, nejistá a samotářská. Nikdy nebyla mezi tolika úplně cizími lidmi, a tak se chová tak, jak to zná,“ odpověděla Teyla.
,,Jako wraith,“ dopověděl za ní Ford.
,,Půjdu za ní,“ rozhodl se John.
Shiny seděla nedaleko u jednoho ze stromů, od kterého byl nádherný výhled na nedaleké údolí.
,,V pořádku?“ oslovil ji John a posadil se vedle Shiny.
,,Ano,“ odvětila chladně Shiny a jen lehce pohnula hlavou, aby s Johnem navázala krátký oční kontakt. Posléze se opět zadívala do krajiny.
,,Nechováš se tak.“
,,A jak bych se měla chovat. Jako hloupá holka od vedle?“
,,To ne, chovej se jako ty.“
,,Já se chovám jako já,“ odvětila Shiny. John tam ještě chvíli seděl, ale již ho nenapadalo co říct aniž by se začali hádat. Náhodou se podíval na blízkou větev a v tom dostal nápad. Postavil se. Shiny se ani neohlédla, ale on věděl, že napíná uši, aby věděla, co udělá. Postavil se před onu větev, udělal stojku a nohama se o větev zaháknul tak, že visel hlavou dolů.
,,Shiny,“ oslovil ji. Shiny se jen pomalu a lhostejně otočila, ale v momentě, kdy uviděla Johna visícího hlavou dolů na větvi, byla veškerá lhostejnost pryč.
,,Co blázníš! Ublížíš si. Hned slez dolů,“ začala vykřikovat Shiny. John se jen usmál a podobnou metodou jako nahoru, se dostal i dolů.
,,Jsi blázen, mohl sis...,“ začala vysvětlovat Shiny, ale John ji popadl kolem pasu a vášnivě ji políbil.
,,Tak a teď si tady na wraitha budu hrát já,“ zatvrdil se John. Posadil se do trávy před strom a nahodil pockerface.
,,Nevydržíš to ani pět minut,“ usmála se Shiny, ale John se ani nepohnul ani nepromluvil. Seděl tam v trávě nehnutě a tvářil se arogantně-neutrálně. Jen si Shiny měřil lhostejným pohledem.
,,Dobře,“ rozhodla se Shiny. Chvíli dělala kaškařiny, ale když viděla, že to nikam nevede všimla si malého pavoučka lezoucího po stromě. Opatrně se pro něj natáhla a pomohla mu doputovat do Johnovy bundy. John se okamžitě narovnal a krkolomnými pohyby se mu podařilo pavoučka vytřást.
,,To... tys... to neplatí,“ vykřikl John s prstem namířeným přímo na Shiny.
,,Ale platí,“ usmála se Shiny, ,,ani pět minut.“ Shiny tam seděla narovnaná a užívala si své malé vítězství. John si ještě nebyl jistý co udělá, ale rozhodně se nechtěl dát tak snadno.
,,Takže ty si myslíš, že jsi vyhrála?“ začal John.
,,Já to vím,“ opravila ho Shiny.
,,A co když jsem vyhrál já, jenom o tom ještě nevíš.“
,,Cože?“ zarazila se Shiny. John se musel usmát. Bylo to tak. Už to nebyl ten chladný, bezcitný wraith, zase se v ní probudilo ono zvláštní teplo.
,,Jak to myslíš?“ naléhala na něj Shiny.
,,Když ti to řeknu, mohl bych tím zmařit výsledek,“ konstatoval John a políbil Shiny na ústa.
,,Ale já to chci vědět!“
,,Tak já ti to řeknu,“ zašeptal John, ,,ale až zítra.“ Poté ji položil do trávy.
Shinino chování k Dagaňanům se nezměnilo, ale někde hluboko uvnitř sebe pociťovala to pravé štěstí. Pracovala zrovna v zadní části knihovny kam téměř nikdo nechodil, když uslyšela kroky. Jakmile se otočila, zjistila, že jsou to Katelin s Jane.
,,Ahoj,“ pozdravily ji téměř souhlasně.
,,Ahoj,“ povzdechla si Shiny. Samota ji momentálně vyhovovala.
,,Dobrý,“ spustila Jane, když uviděla hromadu knih na nedalekém stole, ,,to už jsi všechno přečetla?“
,,Ano,“ odvětila stručně Shiny a dále se věnovala své práci.
,,No jo. Musí něčím zahánět žal po tom co jí John provedl,“ spustila Katelin.
,,John? O čem to mluvíte?“ znejistěla Shiny.
,,No přeci o té Antičce. Jak se jmenovala?“ zeptala se Katelin Jane.
,,Čaja nebo nějak podobně,“ odpověděla Jane.
,,Jo, Čaja,“ souhlasila Katelin, ,,ty o tom nevíš?“
,,Ne,“ přiznala Shiny. Katelin a Jane si vyměnily uspokojivé pohledy a sedly si na židle k dlouhému příběhu.
,,Před pár dny objevil Johnův tým jistou planetu, na které obyvatelé neznali wraithy. Nikdy o nich neslyšeli,“ začala Jane.
,,Planetu chránila jistá Antička Čaja. Bylo to trochu složité, no prostě mohla chránit jen tu jednu planetu atd. No, ale podstatné je, že se s Johnem sblížili,“ pokračovala Katelin.
,,Nikdo neví jak moc, ale viděli jsme je se líbat a John se k ní choval, až moc zdvořile,“ dořekla Jane.
Shiny se ihned postavila. Bylo to možné? Musela se přesvědčit. Věděla, kde je John. Okamžitě se k němu vydala. Seděl u stolu s Fordem a Teylou. Něčemu se smáli.
,,Musím s tebou mluvit,“ oznámila mu okamžitě. Nenechala mu ani prostor na odpověď. Vkráčela do středně velké místnosti, kde nikdo nebyl. John šel za ní.
,,Zrovna jsem měla jistý nemilý rozhovor s Katelina a Jane. Řekni mi, že to není pravda. Řekni mi, že si s tou Antickou děvkou nic neměl,“ otočila se Shiny na Johna.
,,Vysvětlím ti to,“ začal John.
,,To také chci,“ souhlasila Shiny a opřela se o stůl za sebou.
,,Ona mě políbila. Nic víc. Hned jsem ji odstrčil a řekl jsem jí, že mám tebe. Nic to nebylo jen polibek,“ objasnil John.
,,Takže nic víc se nestalo?“
,,Ne. Vrátila se na svoji planetu, chvíli jsme si povídali a ona se se mnou podělila a já šel.“
,,Cože,“ rozzuřila se Shiny.
,,A já šel,“ zopakoval John.
,,Ona byla v tvé hlavě a ty si byl v její?“
,,Ano,“ přikývl John, který pořád absolutně nechápal Shininu reakci.
,,Zatímco já spím, ty si vyměňuješ své nejniternější myšlenky z nějakou antickou důrou!“
,,Nechápu o co ti jde. Jenom mě políbila,“ zostřil tón John.
,,Jenom tě políbila? Takže tobě se líbí, když tě líbají jiné ženy?“ vyčetla Shiny z Johnovy tváře.
,,Ano. Ano, líbí se mi to,“ odpověděl John podrážděně.
,,Dobře. Chápu, že tvůj druh je polygamní a jak to tak vypadá, budu na to muset brát ohled. Ale mohl by ses ze slušnosti ke mně vyhýbat alespoň mým úhlavním nepřátelům. Nebo to tě obzvlášť vzrušuje? Jestli ano, tak ti udělám seznam. Klidně! I s místy, kde je najdeš a jak se k nim dostaneš a ještě ti dám propisku, aby sis je mohl odškrtávat a teď mě omluv,“ Shiny z místnosti málem vyběhla. V hlavě měla zmatek a hrudník jí stahovalo něco neviditelného. Nemohla pořádně dýchat, jenom šla. V hlavě se jí točily myšlenky. Kdo bude další Teyla, Jane, Katelin a nebo nějaká jiná. V tom ji zastavila něčí ruka. Otočila se a tam stál John. Díval se na ni soucitnýma očima. Chtěl ji obejmout, ale ona ucukla. Nemohla před těmi lidmi.
,,Pojď za mnou,“ špitla. Došli do zaprášené části místnosti, kde se váleli knihy, které nikoho nezajímaly.
,,Shiny, já tě miluju a budu tě milovat. Sice jsem rád, když se za mnou otočí hezká holka, ale to je každý chlap. Hlavní je, že miluji tebe a nebudu ti nevěrný,“ vyjádřil se John.
,,Promiň, asi jsem zareagovala moc přehnaně. Nejsem totiž zvyklá, že by se o mého chlapce zajímala nějaká jiná než jsem já. Nemáme to v povaze.“
,,Fajn,“ usmál se John a objal Shiny, ,,Čaja políbala mě a já ji hned odstrčil.“
,,Johne, já to chápu. Sice mi trošku vadí, že se ti to líbilo, ale asi to vy lidi máte v povaze. Naštvalo mě, že se s tebou podělila. Víš, chtěla bych ti také umět číst myšlenky, tak moc bych chtěla a pomyšlení, že ona mohla, že ona ti je četla. Je to hloupé, já vím...“
,,Není to hloupé. Jestli chceš vědět na co myslím, prostě se mě zeptej.“
,,Na co myslíš?“ zkusila to Shiny a John se jen usmál a políbil ji.
,,Myslíš ty vůbec někdy na něco jiného?“ otázala se Shiny.
,,No...,“ zamyslel se John, ,,někdy jo..“ Shiny se rozesmála a jelikož v okolí nikdo nebyl, nechala se Johnem nadzvednout a opřít o nejbližší skříň.
Rodney byl se svou prací spokojen. Podařilo se mu najít kameny, které měly ukazovat cestu k ZPM a s Allinou to vypadalo slibně. Zahnul do postranní uličky knihovny a vytřeštil oči. Stál tam John s kalhotami sklouznutými až ke kolenům a Shiny opíral o nejbližší skříň. Z jejich výrazu bylo ihned poznat, že jsou zrovna v nejlepším. Rodney typicky zazmatkoval a otočil se k odchodu. V nastalé nervozitě z paměti nerozeznal, kde končí skříně a narazil do jedné z nich. Ucítil tupou bolest v nose a teplé pramínky se mu z nosních dírek rozutekly až k hornímu rtu a níže.
,,Rodney,“ vykřikla Shiny. John ji už položil na zem a oba si urychleně nandali kalhoty a spěchali k Rodneymu. Ten se zatím pokoušel zastavit krvácení vlastníma rukama.
,,Dejte si tam tohle,“ poradil John a podal doktoru McKayovi kus látky, který utrhl ze své bundy, ,,a musíte zaklonit hlavu.“
,,Já vím co mám dělat. Zavolejte mi doktora nebo vykrvácím,“ rozkazoval Rodney svým obvyklým tónem.
,,Ošetřím ho,“ otočil se John na Shiny a již odváděl doktora ven z knihovny. John měl u svých věcí určitě lékárničku.
Shiny se podívala na své zkrvavené ruce. Pomáhala doktorovi a musela se ušpinit. Na rtech ji zahrál krátký úsměv a již nacvičeným gestem si otřela ruce o vnitřní stranu trička.
Johnův tým byl již blízko získání ZPM. Shiny s Katelin a Jane zůstávaly v knihovně. Bylo to hlavně z důvodu, že venku by nebyly moc platné a navíc Dagaňané nebyli zrovna nadšeni, když se ocitli v přítomnosti wraitha, a nechat Shiny samotnou se Johnovi nezamlouvalo.
,,Představte si,“ začala Katelin, když se vrátila do místnosti s hromadou knih, pro které šla, ,,venku jsem narazila na obrovského fešáka.“
,,Jak vypadal?“ vyzvídala Jane. Shiny si jich moc nevšímala, tyto řeči jí přišly nepředstavitelně nudné a zbytečné. Sice chápala lidskou touhu najít si partnera a spářit se, ale i tak.
,,Byl úžasný. Měl hnědé vlasy zastřižené trošku jako Elvis, ale ne tak nahoru. Vypadaly přirozeně a neměl je nagelované. Viděla jsem, jak povlávají ve větru. Trochu víc opálenou pleť, ale je to běloch. Je trošku starší, ale starší jsou obvykle zkušenější. Měl docela dost vrásek, ale to je nejspíše tím, že nepoužívá žádnou emulzi. No, něco bych mu půjčit mohla.“
,,A co očí?“
,,Malé a zapadlé, ale krásné. Vypadal jako by nad něčím ustavičně přemýšlel. Takový zamyšlený a dumavý, hodně chytrý, možná velitel. Vypadal na to. Obočí měl hodně silné, ale krásně mu sedlo. Víš, jak to myslím?“ zeptala se Katelin a Jane jen přikývla.
,,Rty a nos měl velké. Měl trochu narostlé vousy. Měl knírek a trošku strniště pod rty a obzvlášť na bradě. Knířáče mám ráda, přijde mi to děsně sexy,“ pokračovala Katelin, ,,postavou byl hubený a hodně namakaný. Nejspíše sportovec. Jo a měl na tváři jizvy nejspíše z boje.“
,,Z boje?“ ozvala se Shiny. Dagaňané nebojovali.
,,Ano,“ souhlasila Katelin.
,,Ty poznáš jizvy z boje?“ ujišťovala se Shiny.
,,Ano,“ trochu se urazila Katelin, ,,můj otec byl důstojník. Věř mi, já je poznám.“ Shiny se na chvíli zarazila. Katelin sice neposlouchala moc podrobně, ale její podvědomí si udělalo obrázek o muži. Opatrně ho začala srovnávat s postavami, které měla uložené v hlavě.
,,Kolya,“ vydechla Shiny.
,,Kolya?“ překvapeně zopakovala Katelin.
,,Patří k Geniům,“ vysvětlila Shiny.
,,Aha,“ došlo Katelin, ,,tak proto s sebou měli ti muži zbraně.“
,,Jací muži?“ znejistěla Shiny.
,,Ty co jsem viděla jít s tím fešákem,“ odpověděla Katelin. Shinina ruka ihned vystřelila a tvrdě udeřila Katelin do tváře. Katelin se pod nárazem svalila na zem. Jane k ní hned přiběhla a pokusila se ji zvednout.
,,Máš štěstí, že tě budu potřebovat,“ zdůraznila Shiny, ,,jinak bys už byla mrtvá.“
,,Jak si dovoluješ ji uhodit?“ vystartovala ihned Jane na obranu své kamarádky.
,,Jak si dovoluji?“ zopakovala nevěřícně Shiny, ,,ona taky zbytečně ztrácí čas tím, že žvaní o hloupostech místo toho, aby okamžitě řekla to, co je důležité. John a ostatní teď už můžou být mrví a je to jen její vina.“ Shiny se otočila a chtěla vyjít z místnosti, ale uvědomila si, že tam dívky pořád jen tak sedí.
,,Co se děje?“ otočila se na ně.
,,Nečekáš snad, že s tebou půjdem. Jsi sobecká, bezcitná mrcha,“ vyslovila Katelin. Shiny cítila potřebu se nakrmit. Její regenerační schopnosti by se zlepšili a i ostatní dovednosti by nebyly k zahození, jenže jak by to vysvětlila Johnovi a doktorce Weirové? Pro teď by bylo nejvhodnější se nakrmit na obou, ale co se týká budoucnosti, musela se řídit zákony lidí ze Země. Naštvaně se otočila a beze slova odešla.
Shiny věděla kam Rodney, John a ostatní šli hledat ZPM. Vydala se stejným směrem, ale nešla po cestě. Prolézala houštím a neustále se držela podél cesty, až narazila na skupinku čekajících Dagaňanů. Měli zbraně a byli dobře poschovávaní kolem cesty. Shiny nevěděla na co nebo na koho čekají a ptát se jich nechtěla. Mohla je sice obejít, ale tento výjev jí přišel velmi zajímavý. Opatrně se přiblížila k jednomu z Dagaňanů, který k ní byl nejblíže a rychlým škubem ho dostala z jeho pozice.
,,Proč tu čekáte?“ zeptala se Shiny Dagaňana.
,,Nic ti neřeknu,“ odvětil Dagaňan, když mu na chvíli odkryla ústa. Poté je opět rychle zakryla, právě včas než se pokusil začít křičet. Bylo to až příliš divné.
,,Dobře. Zeptám se tedy ještě jednou. Proč tu čekáte?“ Shiny přiložila svou krmnou ruku k Dagaňanově hrudi a počala se na něm zvolna krmit. Nic neřekl, jeho smůla.Trvalo to jen chvíli a zbyla z něj jen vyschlá slupka. Shiny se zvědavě rozhlédla a již uviděla svou další kořist. Stejným způsobem jako prvního i tohoto Dagaňana dostala stranou.
,,Proč tu čekáte?“ zeptala se ho a otočila mu hlavu k mrtvole prvního. Trvalo to jen chvíli a on jí s vystrašeným výrazem ve tváři řekl vše. To, že ví, že lidé z Atlantis nejsou původem Antikové a tudíž nemají právo na ZPM. Proto tu čekají, aby jim nalezené ZPM zabavili a znovu ukryli na jiné planetě.
Shiny se tomu jen usmála. Co také mohla čekat od hloupých vesničanů. Protáhla si ruku a napřáhla se k nakrmení se.
,,Počkej,“ zarazil ji Dagaňan, ,,slíbila si mi, že mě nesníš.“
,,Ne,“ usmála se Shiny, ,,vzpomeň si. Nic takového jsem ti neslíbila.“ Poté mu zakryla ústa a nakrmila se. Jakmile skončila, poohlédla se po další kořisti.
,,Nevěřil jsem, že ho najdeme,“ přiznal se Ford. Vraceli se ze ZPM. Byl tam Rodney, John, Teyla a Ford, vedla je Allina. S Genii si podle všeho poradili sami.
,,Bude se mi v noci dobře spát,“ navázal John.
,,Mně ne,“ přidal se Rodney, ,,já budu vzhůru celou noc, protože zapojím všechny systémy. Allino. Allino! Nevím, jak vám za to máme poděkovat.“
,,Nebudete muset,“ odpověděla Allina a v tom momentě se zpoza stromů a keřů objevili čtyři Dagaňané mířící na Johna, Teylu, Forda a Rodneyho zbraněmi.
,,Kde jsou ostatní?“ zarazila se Allina, ale odpověď přišla sama. Shiny jedním velkým skokem překonala keře. Jakmile dopadla na zem, odmrštila jednoho z Dagaňanů. Byla to silná rána, dopadl hlavou na kámen. Pád doprovázelo hlasité prasknutí lebky a ze zátylku se mu začala řinout krev. Dalšímu z Dagaňanů zlomila Shiny během vteřiny vaz. Teyla s Fordem a Johnem zatím mířili zbraněmi na zbylé tři Dagaňany.
Jakmile se Shiny vypořádala s prvníma dvěma, všimla si Alliny. Stála nedaleko a vypadala opravdu chutně. Shiny se k ní rozešla známým vyrovnaným krokem s rukou připravenou k tomu, aby se nakrmila. Allina chtěla udělat krok zpět, ale zakopla o kořen. Svalila se na zem. Byla vyděšená, ale nezapomněla na to, že má zbraň. Několikrát do Shiny vystřelila. Mířila špatně a čerstvě nakrmená wraithka se tomu jen zasmála. Vyrvala Allině zbraň z ruky a odhodila ji pryč. Propnula si ruku a připravila se ke krmení.
,,Shiny! Ne!“ křikl na ni ještě John, ale Shiny již nemohlo nic zastavit. Téměř nic. John nemohl nechat Allinu takhle zemřít. Zvedl svou zbraň a vystřelil. Shiny se prohnula pod tíhou právě utržené střely. Jedna, dvě, tři, čtyři všechny dobře mířené. Shiny se skácela k zemi. Nebyla mrtvá a nebo možná jen chvíli.
Beckett se na Shiny usmál, ale v jeho úsměvu bylo něco nešťastného. Poté se zvedl a odešel. Shiny ležela v nemocnici. Byla již plně zregenerovaná. Měla štěstí, její tělo se počalo regenerovat pomaleji z důvodu špatného krmení v dlouhých časových intervalech. Proto ležela v nemocnici, i když žila, trvalo jí několik hodin než se probudila z kómatu. Nejspíše ji přinesl John, nevěděla.
Otočila hlavu ke dveřím a čekala. Beckett jí toho moc neřekl, a tak nezbývalo než počat na Johna nebo Teylu. Nečekala dlouho a ve dveřích se objevil John.
,,Ahoj. Jak se vede?“ pozdravil John, sklonil se nad lůžkem a lehce ji políbil na čelo.
,,Jsem již plně zregenerovaná,“ odpověděla Shiny.
,,To je dobře. Nahnala jsi mi strach, když si se tak dlouho neprobouzela. Naštěstí ti Ford nahmatal tep.“
,,Máme ZPM?“
,,Ne. Doktorka Weirová rozhodla, že v rámci dobrých vztahů s Dagaňany, bude vhodné, když jim ho necháme. Potom co se stalo,“ odpověděl John. Shiny si jen odfrkla. Co taky mohla čekat.
,,Je ti něco?“ zeptal se John a pohladil Shiny po vlasech.
,,Vybral sis,“ odvětila Shiny a měla nečitelné oči.
,,Vybral? Co?“
,,Stranu. Střelil si mě. Mohl sis vybrat mezi ní a mnou a vybral sis ji.“
,,Nepřeháněj to,“ pokusil se zlehčit téma John.
,,Ne, Johne. Tohle musíš slyšet. Já jsem byla, jsem a vždy budu wraith. Miluješ wraitha a ty jsi jediný, který si to ještě plně neuvědomil. Pořád si nalháváš, že jsem jiná než ostatní mého druhu. Možná v detailech, ale základ je stejný. Johne ty miluješ wraithku, ale víc miluješ lidstvo,“ Shiny otočila hlavu tak, aby neviděla Johnovi do tváře. V očích se jí zaleskly slzy a ona jen slyšela Johnovy kroky, jak se vzdalují.
 
11.09.2011 17:26:21
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one