,,Kdo to je?“ zeptala se doktorka Weirová a nedočkavě očima těkala od vědce, co měl právě službu k bráně.
,,Nevím, je to neznámá adresa,“ odpověděl vědec po pravdě.
,,Je nějaký z týmů mimo?“ zeptal se podplukovník Sheppard, který právě dorazil.
,,Ne nikdo by být venku neměl,“ odvětila doktorka Weironová a vědec vedle ní to ochotně odkýval, ale to už se brána spustila a z ní se ozval zvláštní hlas: ,,Lidé obývající Atlantis. Nabízíme vám návrh, který se neodmítá. Máme schopnosti, které vám umožní porazit wraity.“
,,Posloucháme,“ rychle ze sebe vysypala doktorka Weirová.
Hlas pokračoval: ,,Pošleme k vám jednoho z nás a on vás naučí dovednostem, které vám pomohou porazit wraity v boji na blízko a dá vám potřebné informace k boji na dálku.“
,,Ale jak toho můžete tolik vědět a proč je nezničíte sami?“ zeptal se z nenadání podplukovník Shappard. Což si vyžádalo pozornost doktorky Weirové.
,,Protože my jsme také wraitové. Jsme, ale jiní než oni, my se živíme energií z atmosféry naší planety a to oni odmítají. Dlouhou dobu jsme si jedni druhých nevšímali, ale pak nás napadli a pro nás už bylo pozdě se bránit, zbylo nás je málo. Nyní chceme jen předat své vědomosti někomu, kdo by nás mohl pomstít,“ řekl hlas.
,,Ale proč vám máme důvěřovat?“ zeptala se doktorka Weitová.
,,Protože nic jiného vám nezbývá,“ odpověděl hlas, ,,pošleme k vám jen jednoho z nás, systém Atlantis je dost schopný na to, aby vás ochránil, kdyby jsme vás chtěli podvést.“
Doktorka se otočila na svůj tým a zeptala se: ,,Je Atlantis opravdu schopná nás ochránit?“ Vědec jen rozpačitě pokrčil rameny, a tak se doktorka otočila na podplukovníka Shepparda.
Podplukovník Shappard vycítil příležitost a řekl: ,,Ať se nám to líbí a nebo ne, ten hlas má pravdu.“
Doktora se otočila a dala pokyn k zrušení štítu, který chránil bránu před proniknutím někoho nežádoucího. Poté zvedla hlavu a oznámila hlasu, že může poslat svého posla.
Všichni byli napnutí. Kolem brány se vyrojil dav plně ozbrojených vojáků, kteří mířili na bránu. Netrvalo to moc dlouho a branou prošla malá wraithka. Měla na sobě klasické wraithské brnění a její bílé vlasy jí sahaly až k pasu. Na kulatém obličeji se jí rýsovaly vystouplé kosti. Jedna nad obočím a další dvě jí vedli od kořenů nosu přes tváře, i tak byly jasně vidět její silné rty a velké jasné oči.
Vojáci kolem se ani nepohnuli a stále mířili svými zbraněmi na wraithku. Doktorka Weirová si pospíšila dolů k bráně následována podplukovníkem Sheppardem a Teylou Emmagan.
,,Jsem doktorka Weirová, velitel posádky na Atlantis,“ oznámila doktorka Weirová a ostřížím zrakem pozorovala každý pohyb nové příchozí.
Wraitha se doktorku pořádně prohlédla a pak řekla: ,,Já jsem Shiny a přišla jsem učit jednoho z vás bojovat s wraithy.“
,,Jen jednoho,“ ozval se v dáli tichý hlas nějakého vojáka, ale hned umlkl.
,,Proč jen jednoho?“ zeptala se doktorka.
,,Protože to je nejrychlejší způsob. Kdybych učila více lidí najednou nemohla bych jim dát tolik péče jako jednomu,“ odpověděla Shiny.
Doktorka se na chvíli zamyslela a pak dala příkaz, aby zavolali Aidena Forda, než ale stačil kdokoliv opustit místnost plukovních Sheppard řekl: ,,Já se hlásím dobrovolně.“
Doktorka okamžitě namítla, že taky velí ona, ale podplukovník se nedal zastrašit a pádnými argumenty naznačil doktorce, že by bylo vhodnější, kdyby wraithka přeci jenom učila jeho. Doktorka se chvíli rozmýšlela, ale nakonec kývla na podplukovníkův nápad a dala Shiny s patřičným dozorem převést do cely, kde bude trávit volný čas.
Shiny nejdříve pořádně prohlédli, jestli u sebe nemá nějakou zbraň, a když zjistili, že ne, sebrali jí horní část brnění, protože na něm měla připevněné sebe destrukční zařízení. Pod brněním naštěstí pro ni, měla ještě slabou blůzu. Dali jí proto jen čistou bundu s nápisem SG – Atlantis a zamkli jí do její nové cely, kde ji nechali několik hodin s ostrahou dokud se doktorka Weirová s podplukovníkem Sheppardem a ostatními nedohodli na tom, co bude dál.
Nakonec přece jen Shiny odvedli do místnosti na trénink a nechali jí tam s podplukovníkem Sheppardem a asi pěti muži pro bezpečnost.
,,Jak tedy začneme?“ zeptal se plukovní Sheppard.
,,Skus mě napadnout,“ odpověděla Shiny. Podplukovník se rozeběhl a pokusil se udeřit Shiny do levé ledviny, ta se mu však vyhnula a následnou ránou ho poslala na zeď.
,,Skus to ještě jednou,“ vyzvala Shiny podplukovníka, který se sbíral ze země. Podplukovník se tentokrát přiblížil pomalu a pokusil se pomocí kung-fu srazit svou sokyni k zemi, ale ta se mu ladně vyškubla a přimáčkla ho k zemi.
,,Hrozné, takže aby si věděl v přímém boji nemáš téměř žádnou šanci, a proto musíš používat rozum. Teď se skus vyhýbat všem mým úderům,“ řekla Shiny a okamžitě začala systematicky útočit na podplukovníka Shepparda. Ten se párkrát přikrčil a několikrát uhnul, ale pak mu Shiny podrazila nohy a on opět ležel na zemi.
,,Nic moc budeš si muset dávat dobrý pozor,“ pronesla Shiny a jakmile se podplukovník postavil, opět ho napadla.
Po dvě a půl hodině systematického uhýbání byl podplukovník Sheppard dost pohmožděna a unaven, ale na Shiny nebylo nic vidět. Pořád byla stejně rychlá a mrštná a žel pro podplukovníka Shepparda i stejně silná.
,,Neměli by jsme si dát pauzu,“ zeptal se podplukovník Sheppard.
,,Proč?“ zeptala se Shiny.
,,Třeba proto že jsem unavený,“ odpověděl Sheppard a vyčerpaně se opíral rukama o kolena
,,Tak rychle?“
,,Jste vy vůbec někdy unavení?“ zeptal se Sheppard.
,,Maximálně, když se nám chce spát, občas.“
,,Občas?“ zdůraznil Sheppard nechápavě, ,,vy nespíte každý den?“
,,Ano, ale bez spánku vydržíme třeba týden. Jak dlouho vydržíte vy?“ zeptala se Shiny.
,,Asi tři dny.“
,,Jen tři dny?“
,,Ano, a teď když dovolíte půjdu se napít a zregenerovat, no nejspíše to vezmu přes ošetřovnu. Pokračování zítra.“
Shiny opět odvedla plně ozbrojená garda a nechala ji ve své cela. Chvíli tam tak postávala a pak se pokusila si sednout a trošku se prospat.
Příští den Shiny opět vyvedli z její cely a dovedli ji do místnosti na trénink. Podplukovník Sheppard už tam čekal se zmodralými podlitinami ze včerejška. Shiny si ho krátce prohlédla a pak usoudila, že bude dobře navázat tam, kde včera skončili.
Po dvou vyčerpávajících hodinách se podplukovník Sheppard zhroutil k zemi. Odvolal stráž, aby čekala venku a chvíli mu trvalo než se dokázal posadit.
,,Pokračujeme,“ protestovala Shiny.
,,Dnes už ne,“ řekl podplukovník Sheppard a trochu se napřímil.
,,Proč jste tedy poslal ty vojáky pryč?“
,,Protože si chci promluvit.“
,,A o čem chcete mluvit?, zeptala se Shiny.
,,Kolik jste předtím měla žáků?“
,,Žádného.“
,,A proč vás sem poslali?“
,,Do toho vám nic není,“ řekla Shiny trochu podrážděně.
,,Ale je. Museli mít nějaký důvod, když nejste léty prověřená učitelka, tak proč?“
,,Protože... žádné učitelky už nám nezbyli ani žáci, které by jsme mohli učit.“
,,Ale proč právě vy?.
,,Protože... protože jsem jim byla protivná.“
,,Oni se vás zbavili schválně?“
,,Do toho vám nic není,“ ohnala se Shiny a už chtěla zavolat vojáky, aby ji odvedli.
Ale podplukovník dodal: ,,Co je protivná? To jak pořád někoho sekýrujete?“
,,Ne.“
,,Tak co?“
,,Do toho vám, ale opravdu nic není, a když už nechcete pokračovat, tak odcházím.“ Shiny zavolala vojáky a ty ji opět odvedli do cely.
Plukovní Sheppard celou noc přemítal o tom co je Shiny jiné, nezvyklé. Pořád mu to nesedělo. Bylo v ní něco jiného, něco co ho nutilo s ní jednat jako s člověkem a vlastně se jí ani moc nebál, ale vůbec nemohl přijít na to, co to je.
Příštího dne se trénink opakoval, ale Shiny byla nezvykle zamlklá, i když ani obvykle toho moc nenamluvila, dnes neřekla téměř nic. Sheppard nechal vojáky rovnou venku, že kdyby se něco dělo uslyší ho přeci křičet. Po dvou a tři čtvrtě hodině byl Sheppard znovu úplně vyřízen a nebyl téměř schopen se zvednout ze země. Shiny chvíli čekala a pak se dala na odchod. V půlce cesty se, ale zarazila a vrátila se, aby podplukovníkovi pomohla na nohy. Ten je s obtížemi vstal a poděkoval, ale pak se zarazil: ,,Už to mám.“ Shiny se otočila a s nechápavým pohledem hleděla na usmívajícího se podplukovníka.
,,Už vím proč jste jiná,“ dokončil myšlenku podplukovník.
,,Říkala jsem, že vám do toho nic není,“ umanutě zaprotestovala Shiny.
,,Ale ano. Něco mi na vás nesedělo už od začátku. To vaše sekýrování bylo až moc podrobné, někdy jste mi i ušetřila tvrdou ránu a navíc ten včerejší rozhovor. Byla jste upřímná.“
,,Nechte toho!“
,,Proto jste pro ně protivná. Vy se staráte i o druhé.“
,,Je to chyba.“
,,Ne, vůbec to není chyba je to lidské. Ostatní z vašeho druhu jsou taky takový?“
,,Ne, jen já“
,,Chápu. Jste jiná, a tak vás při první příležitosti poslali pryč.“
,,Ano.“
,,To není správné.“
,,A kdo rozhoduje co je správné a co ne. Bylo to potřeba, a tak jsem tady,“ dořekla Shiny a v očích se jí začali zračit slzy. Podplukovník se instinktivně natáhl a chtěl jí útěšně pohladit po rameni, ale ona ucukla a řekla: ,,Neříkejte to nikomu.“
,,Proč ne. Je to lidské, budou na vás pohlížet jinak.“
,,Já, ale nechci být taková. Já chci být jako mí druzi.“
,,Bezcitná?“
,,Ano,“ dodala Shiny a beze slova opustila místnost. Vojáci ji dopravili do cely a opět ji pečlivě zamkli. Jakmile byla sama s ostrahou otočila se k nim zády a schoulila se na podleze do klubíčka a tiše nechala odtékat slzy.
Podplukovník Sheppard zatím nevěděl co dál. Cítil, že Shiny není jen normální wraith. Ona byla jiná a teď věděl i proč, ale jak by ji utěšil a ukázal jí, že není špatná, když cítí, nedokázal.
Podplukovník se každou hodinou zlepšoval a někdy dokázal vydržet i půl hodiny aniž by se ho Shiny dotkla. Bylo načase ukázat Sheppardovi, jak útočit.
,,Wraithi jsou citlivý na několika málo místech. Pro tebe je dobré začít v místech pod žebry, zde,“ řekla Shiny a názorně ukázala podplukovníkovi kam má mířit. Posléze ho vyzvala, aby při každém vhodném okamžiku uhodil, co nejsilnějším úderem do toho místa. Podplukovníkovi to několik hodin trvalo, ale nakonec si uvědomil, kde jsou vhodné momenty a začal je používat pro svůj prospěch hned třetí lekci tohoto útoku zvládnul několikrát udeřit Shiny, aniž by ho ona vážně zranila.
Podplukovník se pokrčil a zamířil na ono známé místo. Shiny se pod náporem bolesti na chvíli prohnula, ale okamžitě byla opět ve střehu a pokoušela se, teď už o dost rychlejšími a silnějšími údery než při první lekci, úder podplukovníkovi vrátit. Ten se však otočil a vrazil do onoho místa ještě jednou. Shiny teď už slyšitelně zasténala, ale pořád se schopně bránila. Plukovní se ještě dvakrát vyhnul jejímu údery a silnou ranou vrazil opět do onoho místa. Shiny se podlomily kolena a spadla na zem.
,,Jsi v pořádku?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, jen asi budu potřebovat pauzu já, pro tentokrát,“ usmála se Shiny.
,,To byl úsměv?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, lepšíš se.“
,,Děkuji, ale nevěděl jsem, že se wraithi, taky umějí usmívat.“
,,Umějí, ale většinou to dělají jen, když zabíjejí.“
,,Aha,“ dodal podplukovník. Shiny se otočila a v otočce se postavila, pak se párkrát protáhla a vyrovnaným hlasem prohlásila, že mohou pokračovat. Stráže už byli jenom venku a ti dva si vevnitř povídali čím dál tím častěji a více. Podplukovník si začal s Shiny povídat jako by to byla pouze normální žena a Shiny, která nikdy nepoznala někoho, kdo by byl podobně hovorný a milý, byla nadšená. To co začalo jako mírná rivalita se přeneslo do částečného přátelství. Oba dva museli uznat, že hodiny jim nejsou protivné a celkem se na ně těší. Až jednoho dne nabídl podplukovník Shiny, že jí ukáže něco víc. Domluvil se s doktorkou Weirovou a vzal Shiny na jednu opuštěnou planetu.
,,Ty mi věříš?“ zeptala se Shiny, když oba dva kráčeli po písčité pláži na nějaké opuštěné planetě v doprovodu asi dvaceti plně ozbrojených mužů.
,,A proč by tu jinak byli ti muži?“ nadnesl s úsměvem podplukovník.
,,Já nevím dotvářejí krajinu?“ zažertovala Shiny a oba dva se tomu zasmáli.
,,Proč si tak jiná?“ zeptal se podplukovník.
,,Já nevím,“ odpověděla Shiny, ,,ale jak ty víš, že jsem jiná?“
,,Už jsem měl s pár wraithy co dělat, ale ty si jiná. Dokonce nevypadáš jako mrtvola.“
,,To jistě dělá ten ozdravující pobyt v cele.“
,,Tak to, aby jsme tě tam co nejdříve vrátili.“
,,Ne tak rychle ne,“ zaškemrala Shiny.
,,Je tu hezky, viď?“ konstatoval podplukovník.
,,Ano a moc.“
,,Jak jsem se učil bojovat, zanedbával jsem cestování po planetách, málem jsem zapomněl, jak tam může být krásně.“
,,Já jsem vlastně nikdy na žádné nové planetě nebyla, většinou jsem nad ní přeletěla jen v šipce.“
,,Vy máte šipky?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, ale už jen tři. Zbytek byl zničen.“
,,A k čemu je máte, když se živíte atmosférou?“
,,No... Na obranu.“
,,No jo. Myslíte, že byste nám mohli jednu půjčit, myslím pro vědce?“
,,Já nevím, potřebujeme je, aby jsme ubránili to co zbylo.“
,,Chápu. Víš už dlouho se chci zeptat na to, že jsi žena a moc wraithích bojovníků žen jsem zatím neviděl, tedy až na královny.“
,,Já vím, ženy bojovnice jsou podle wraithů slabé, a tak je někdy nenechají dospět.“
,,Ale ty jsi dospěla.“
,,Protože při válce s wraithy jsme potřebovali, aby nás bylo co nejvíce, a tak jsme vychovávali i ženy.“
,,Ale ten hlas říkal, že vás napadli z nenadání a pak už bylo pozdě bojovat.“
,,No... my jsme spíše tušili, že válka přijde už předem.“
,,Ten hlas lhal?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, víš vyznělo by to špatně, kdyby jsme řekli, že vás chce učit někdo, kdo bojoval a prohrál.“
,,Dobře, ale lhal nám i v něčem jiném?“
,,Ne, tohle bylo vše,“ odpověděla Shiny.
,,V tom vězení ti musí být dlouhá chvíle,“ zeptal se podplukovník po chvíli mlčení.
,,Ano to je,“ přiznala Shiny.
,,Mohl bych ti půjčit knížku, aby sis ukrátila čas. Tedy jestli umíš číst po našem.“
,,Můžu to zkusit, vlastně ani nevím jak píšete.“
Ti dva se procházeli ještě dlouho, ale nakonec se vrátili i s ochrankou na Atlantis. Shiny zamířila rovnou do své cely a podplukovník si šel zařídit své povinnosti. Procházel zrovna ke svému pokoji, když ho dohonila Teyla Emmagan.
,,Johne!“ volala na něj Teyla už zdálky.
,,Ahoj Teylo? Děje se něco?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano děje. Ta wraitha....“
,,Shiny,“ opravil ji podplukovník.
,,Já ji nehodlám říkat jménem! Ta wraitha, trávíš s ní hodně času!“
,,Já se od ní učím, Teylo.“
,,Ano, ale co ten dnešek. Vodit na procházku si ji zrovna nemusel.“
,,Je už tři týdny zavřená v cele.“
,,Ano, ale je to wraith!“
,,Wraith, který se neživí lidmi,“ zdůraznila Teyla.
,,Ano, ale jeden z vojáků už nahlásil, že ten hlas nám lhal.“
,,V jedné věci, kterou lze snadno pochopit.“
,,A jak víš, že jen v jedné?“
,,Prostě to vím,“ dodal podplukovník a chystal se odejít.
,,Ty ji věříš?“ zeptala se Teyla.
,,Neboj jsem opatrný, jestli ti jde o tohle,“ řekl podplukovník a odešel.
Teyla za ním jen zašeptala: ,,To by si měl být.“
Podplukovník si vyzvedl svou knihu a zamířil rovnou k Shiny. Ochranku nechal stát venku a podal Shiny knížku přes mříž. Shiny ji radostně přijala, ale okamžitě jí došlo, že písmenům v ní nerozumí. Podplukovník se jí je původně snažil vysvětlit přes mříž, ale pak mu došlo, že to nezvládne, a tak vypnul elektřinu v mříži a vlezl si k Shiny do mříže a začal ji postupně vše vysvětlovat. Zezačátku seděli na zemi celkem rovně, ale pak se Shiny naklonila a už zůstala opřená o podplukovníkovo rameno. Ale jak už to tak bývá, nedošlo jim co dělají, dokud to neudělali. Podplukovníkova ústa se přiblížila k Shinyným a dotkla se. Shiny ucukla a řekla: ,,Já ti musím něco říct.“
,,Řekneš mi to potom,“ zašeptal podplukovník a začal ji vášnivě líbat a svlékat jí bundu. ,,Ale ty bys to přeci jenom měl vědět teď,“ zaprotestovala Shiny. ,,To je jedno,“ řek Sheppard a dál ji líbal a pomáhal z oblečení. Shiny se nebránila a trvalo ji jen chvilku než se přidala. Nakonec oba dva skončili na podlaze.
O nějakou tu dobu později ležel podplukovník Sheppard na zemi a Shiny se k němu tiskla.
,,Podplukovníku?“ řekla Shiny.
,,Teď už by jsme si mohli tykat. Jsem Johne,“ pobaveně opravil Shiny.
,,Johne?“
,,Ano,“ odpověděl podplukovník uvolněně se zavřenýma očima.
,,Ten hlas ti lhal ještě v jedné věci.“
,,V jaké?“ zeptal se podplukovník, pořád klidný a uvolněný.
,,My nezískáváme energii z atmosféry. Vysáváme ji z lidí, stejně jako všichni wraithi. Naše královny se pohádali a k nám se přidal menší počet úlů, proto jsme prohráli a vy jste způsob, jak se před úplnou smrtí pomstít.“
,,Ale ty jsi tu už tři týdny, to jsi celé tři týdny nejedla?“
,,Ne, taky už mám pořádný hlad.“
Teprve teď si podplukovník úplně uvědomil , že Shiny je pořád wraith a že její ruka, kterou se normálně wraithi živí, spočívá na jeho hrudi, přesně na tom místě, z kterého wraithi vysávají z lidí životní energii. Z dříve uvolněné a klidné polohy se během mžiku dostal do napjatého a soustředěného stavu. Shiny si této změny nemohla nevšimnout, a tak se hned posadila s rukou pořád na Sheppardově hrudníku.
,,Děje se něco Johne?“ zeptala se Shiny trochu zneklidněně jeho změnou.
,,Ne, vůbec nic. Jen... trochu si mě překvapila,“ snažil se říct podplukovník absolutně klidně, ale nějak se mu to nepodařilo.
,,Chápeš snad, že jsme vám to nemohli říct hned na začátku. Potřebovali jsme dosáhnout svých cílů.“
,,Ano, úplně to chápu,“ uklidňoval podplukovník více sebe než Shiny.
,,Tohle měla být sebe vražedná akce, měla jsem vás vše naučit a pak zemřít, ale mě se teď nechce umřít, když jsem potkala tebe,“ řekla Shiny a pokusila se políbit podplukovníka Johna, ale ten na její polibek nereagoval. Nedokázala si to vysvětlit, a tak se napřímila a svou rukou pomalu sklouzla z podplukovníkova hrudníku. Podplukovník si viditelně oddychl a co nejrychleji vstal, aby se mohl obléci. Shiny chvíli přemýšlela, ale pak se začala taky oblékat. Nechápala podplukovníkovu reakci, ale cítila se velmi zrazena tím, že si ji tak nevšímá.
Podplukovník z místnosti téměř vyběhl, nejdříve, ale zajistil mříže a ochranku. Rychle doběhl k doktorce Weirové, a tam téměř bez dechu ze sebe vyklopil: ,,Vím, kdo může za ty vraždy. Vím, kdo zabil ty muže, které našli v laboratořích.“
02.10.2010 15:15:05
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one