Náleží mezi s01/e10 a s01/e11.
 
Shiny se ještě jednou hluboce nadechla a stejně hluboce i vydechla. Už se nudila. Byla v nemocnici něco přes hodinu a Beckett kolem ní do nekonečna jen pobíhal a říkal, že další test už bude ten poslední.
,,Další test už bude ten posledním,“ ozval se doktor Beckett a opět věnoval Shiny jeden ze svých upřímných úsměvů. Shiny jen trpce zaklonila hlavu a zapřela se rukama o matraci na lůžku, na kterém seděla, aby si mohla pořádně narovnat páteř. Doktor Beckett k ní přistoupil s vatovou tyčinkou v ruce a poprosil jí, aby otevřela ústa. Shiny neprotestovala a dobrovolně vykonala to, co po ní doktor požadoval, i když nevěděla k čemu mu to bude, když vlastně nemá sliny. Beckett pak přešel ke svému stolu, aby analyzoval výtěr z Shininých úst a Shiny pro změnu sklopila svůj pohled ke svým nohám, které se v pravidelném pohybu pohupovali volně visící z lůžka a nedosahující až k zemi.
,,Ahoj miláčku,“ ozval se John, který právě vešel do nemocnice. Rychle si proklestil cestu místností zaplněné zaneprázdněnými sestřičkami a přešel přímo k Shiny. Dlouze a jemně jí políbil na rty. Oba dva zavřeli oči a z chvilkového políbení se pomalu stával dlouhý polibek, který byl přerušen až Beckettovým zakašláním.
,,Omlouvám se, ale tohle bude už vážně poslední test,“ usmál se Beckett a začal měřit Shiny tlak na pravé ruce.
,,Musíš na misi?“ otočila se Shiny na Johna.
,,Musím,“ sevřel pevně rty John a položil svou dlaň na Shininu tvář, ,,slíbíš mi, že nikoho nesníš zatímco tu nebudu?“
,,Slibuji,“ usmála se Shiny. Moc dobře věděla, že to bylo myšleno v žertu.
,,Hotovo,“ prohlásil doktor Beckett s radostí v hlase, ,,můžete jít.“
,,Vážně?“ hlesla Shiny, která počítala ještě minimálně s hodinou v nemocnici.
,,Vážně,“ usmál se Beckett a přešel ke svému stolu. Shiny jen sladce mrkla na Johna a sesunula se z lůžka, na kterém seděla. John ihned nastavil svou dlaň, Shiny se za ní chytla a nechala se odvést k transportéru. Jakmile se za nimi transportér zavřel, John přitlačil Shiny ke stěně. Začal zvolna přejíždět svými rty ty její. Pomalu otvíral další a další dveře něžných dotyků a Shiny se pod jeho dotyky jen slastně podvolovala. John položil svou levou ruku na Shinino břicho a Shiny okamžitě vykonala ten stejný pohyb. Pro Johna sice tento kontakt moc neznamenal, ale z Shininých reakcí poznal, že pro ni znamená mnohé. Užívala si tento jedinečný okamžik, v kterém si navzájem prokazovali to, že si věří. Břicho je jedno z mála míst na těle, které není dobře chráněno. Stačil by jeden jediný pohyb a John by mohl na Shiny zaútočit přímým útokem, který by již nestačila vykrýt a navíc by jí mohl způsobit i smrtelné zranění některého z orgánů, který by už nezregenerovala a nebo jen stěží.
Shiny tyto momenty absolutní důvěry milovala, ale i tak jí zde vadila jedna věc. Johnovo břicho bylo tvrdé. Její prsty narážely na pevné a vypracované svaly, místo toho aby se jemně vpadaly do měkkých podkožních vrstev. Shiny si, ale nemohla ztěžovat. Co by mohla Johnovi nabídnout ona, měla jen kostnaté tělo pokrývané kůží.
Tyto myšlenky, ale Shiny nechala odplout a věnovala se jen kouzlu okamžiku, dokud se dveře transportéru neotevřely. Stáli tam tři vojáci. John se okamžitě od Shiny odtáhl, chytil jí za ruku a vyvedl na chodbu. Shiny se pokoušela vojáků nevšímat, ale přeci ji instinkty na něco upozornily. Jeden z těch vojáků byl z týmu majora Bauera. Shiny jasně vycítila tu nenávist. Ještě jednou se otočila a zachytila od tohoto vojáka nenávistný pohled plný odporu, raději hned uhnula pohledem.
Sheppard vedl Shiny ještě chvíli chodbou, a když si byl jistý, že zde nikdo není otočil ji ke zdi. Čekala to. Jejich ústa se opět našla a John už dobře věděl, jak zaměstnat své ruce. Ani jeden z nich nevnímal čas a přáli si, ať to nikdy neskončí. Ale skončit to muselo, John se od Shiny odtáhl a šel dál do místnosti s bránou. Shiny ho samozřejmě následovala a jakkoliv odmítala možnost pustit se jeho ruky.
,,Já tě miluji,“ usmál se John na Shiny.
,,Já tě miluji víc,“ zaprotestovala Shiny.
,,A já tě miluji nejvíc,“ nedal se John.
,,Já tě miluji tak, že bych kvůli tobě pracovala tři dny s McKayem.“
,,A já tě miluji tak, že bych kvůli tobě pracoval pět dní s McKayem.“
,,Já sedm dní a zavřená s ním sama v jedné místnosti.“
,,To bude těžké trumfnout,“ usmál se John a vešel do místnosti s bránou, ,,já bych kvůli tobě umřel hlady.“
,,Ty mě vážně miluješ víc,“ zarazila se Shiny a políbila Johna na rozloučenou. Pak se otočila a odcházela z místnosti. Ještě jednou se otočila před tím než zmizela za rohem a vyměnila si s Johnem poslední pohled. John se jen otřásl, aby vstřebal to, co právě zjistil a otočil se, aby mohl projít bránou na právě zadanou adresu.
Podplukovník Sheppard, doktor McKay, Teyla Emmagan a poručík Ford se dostali na normálně vypadající planetu. Byla zde spousta zeleně a kolem dokola poskakovala spousta zajíců různých barev.
,,Zajíci?“ ušklíbl se podplukovník a podíval se na McKaye.
,,Podle údajů zde měla žít inteligentní rasa, ale přístroj nic jiného než ta zvířata nenašel,“ odpověděl McKay s nechápavým pohledem upřeným na přístroj ve své ruce.
,,Možná je sklidili wraithi,“ zapřemýšlela Teyla.
,,Wraithi nikdy nesklidí úplně všechny. Musejí nechat minimum osídlení, aby mohla být planeta opět zalidněna. Mají na to tabulky. A nebo by museli dosáhnout dostatečné technologické úrovně, aby je wraithi měli důvod absolutně vyhladit, ale i tak by tu museli zůstat nějaké trosky. Pokud by tedy nebyli, tak vyspělí, že by se wraithi obtěžovali vymazat jakékoliv doklady o jejich existenci,“ zauvažoval podplukovník nahlas, ale v tom si všiml pohledů, které na něj upřeli ostatní a dodal: ,,Shiny.“
,,Fajn,“ změnil téma doktor McKay, ,,projdeme to tady?“
,,Dobře,“ souhlasil Sheppard, ,,vy jděte s Fordem a já si vezmu Teylu.“
Skupina se rozdělila a na palouku u brány zůstali jen zajíci.
,,Cizinci už tu dlouho nebyli,“ poznamenal černý zajíc dosud neznámým jazykem, který zněl jako cvakání zubů.
,,Uvidíme co chtějí,“ řekl tmavě hnědý zajíc s černýma ušima.
,,Možná přicházejí jako přátelé,“ zamyslela se jedna blonďatá zaječice.
,,Tím si nemůžeme být jistí,“ vmísil se do rozhovoru velký šedý zajíc s roztrženým uchem a pochroumanou levou zadní nohou.
,,Nebudeme nic podnikat dokud se o jejich záměrech nepřesvědčíme,“ rozhodl tmavě hnědý zajíc.
,,My nic,“ zavrtěl hlavou poručík Ford, když se opět vrátili na palouk, směrem k podplukovníkovi.
,,My taky nic,“ pokrčil rameny podplukovník a zvedl se z kamene, na který se posadil, když čekal na příchod Forda a McKaye.
,,Zvláštní,“ zaprotestoval McKay, ,,Antikové přeci psali ve své databázi, že zde žije inteligentní rasa.“
,,Možná se přestěhovali,“ pokrčil rameny Ford.
,,Podívejte,“ zavolala na své přátele Teyla a ukázala na blonďatou zaječici před sebou, ,,on panáčkuje.“
,,Jo, to je hezké,“ zadrmolil McKay a dále se věnoval elektrickému zařízení ve své ruce.
,,Moment a nemůžeme si ty zajíce vzít s sebou na základnu. Nevím jak vy, ale mě už ty luštěniny lezou krkem,“ navrhl Ford.
,,Dobrý nápad,“ souhlasil Sheppard a popadl jednoho z králíků za uši.
,,Víte co by bylo skvělé? Zajíc v hamburgeru,“ posteskl si poručík Ford a chytil tři zajíce najednou.
,,To neznám,“ usmála se Teyla a popadla jednoho z králíků, který se jí pletl pod nohama.
,,Chutná to skvěle, uvidíš,“ usmál se Ford na Teylu.
,,Oni nás loví,“ zasípěl černý zajíc.
,,Vypadali tak mile,“ zavzlykala blonďatá zaječice.
,,Naše zbraně na ně nepůsobí,“ vykřikl šedý zajíc.
,,Co budeme dělat,“ zeptala se blonďatá zaječice.
,,Utíkat! Pomozte dětem a do jeskyní. Vojáci nás budou krýt dokud to bude možné. Bůh s námi,“ rozhodl tmavě hnědý zajíc.
,,A máme oběd,“ usmál se poručík Ford a prošel bránou zpět na Atlantis následovaný Teylou.
,,Já to nechápu,“ zaprotestoval ještě jednou Rodney s pohledem na digitální zařízení ve své ruce, ,,měla tu být inteligentní rasa.“
,,No tak McKayi. Přestaňte si s tím hrát a vezměte také jednoho,“ povzdechl si podplukovník a vrazil jednoho ze zajíců Rodneymu do ruky. Ten ho dosti nešikovně uchopil, ale držel pevně. Sheppard již zmizel na druhou stranu brány, a tak si McKay jen ublíženě povzdychl a vydal se za ním.
,,Pomozte mi!“ stačil ještě zakřičet zajíc, kterého držel McKay v náručí než zmizel v bráně.
,,Co budeme dělat?“ otočil se šedý zajíc na tmavě hnědého zajíce.
,,Doufat, že už se nevrátí,“ odpověděl tmavě hnědý zajíc.
Shiny byla opět v nemocnici. Zastavila se zde, aby si vyzvedla nějaké dokumenty, které potřeboval Zelenka. Beckett jí okamžitě vyšel vstříc a otočil se ke svému stolu, na kterém se někdy ony dokumenty povalovaly.
Shiny se zahleděla do stropu, který už znala více než dobře, a mimoděk nafukovala své tváře, aby si ukrátila čas. V tom jí, ale zezadu obstoupili tři muži. Shiny se otočila a stál tam major Bauer se svým týmem až na Stephana. Každý z nich držel v ruce silný spletený cop větví.
,,Hody, hody doprovody,“ usmál se major Bauer a pokusil se praštit Shiny spleteným copem větví, který měl symbolizovat pomlázku. Shiny ovšem tento zvyk neznala, a tak to považovala za napadení. Byla rychlejší popadla Bauerovu ruku a poslala ho k zemi. Bauer vykřikl bolestí, ale to už se o útok pokoušeli jeho muži. Shiny se jich rychle zbavila a poté se vrátila k Bauerovi, který ležel na zemi a pokoušel se vstát a natáhla k němu svoji krmnou ruku.
,,Ne,“ vykřikl Beckett a postavil se mezi Shiny a Bauera, ,,slíbila jste to Johnovi.“ Beckett ani nevěděl, jak ho tato spásná myšlenka napadla, ale byl za ni ze srdce rád. Shiny jen tiše zaklela a otočila se k odchodu. Ať chtěla a nebo ne, Beckett měl pravdu a ona slovo držela.
,,A ještě tenhle,“ řekl podplukovník a podal vojákovi posledního ze zajíců, které vlastnoručně přinesl.
,,Podplukovníku?“ zadržela Johna doktorka Weirová, která absolutně nevěděla co se zde děje. John jí rychle vysvětlil co se na planetě událo a doktorka se rozhodla okamžitě vyslat na planetu ještě jeden tým s jumprem, aby nachytali více zajíců. V plánu bylo sledovat je několik dní v laboratoři a pokud je vědci ustanoví vhodnými a nezávadnými k jídlu, tak budou zařazeni do jídelníčku. Doktorka zvláště kladla důraz na to, aby na planetě nechali dostatečnou populaci zajíců, aby se mohli opět rozmnožit.
,,Ahoj,“ pozdravil John Shiny. Seděla na posteli v jejich společném pokoji.
,,Ahoj,“ pozdravila Shiny, ,,jak bylo na misi.“
,,Nic moc. Znáš to procházka lesem, občas nějaká ta zvěř...,“
,,Žádní wraithi?“
,,Tentokrát ne,“ řekl John a posadil se k Shiny na postel.
,,To je dobře,“ souhlasila Shiny a opřela se o Johnovo rameno.
,,Jak si to myslela, když si říkala, že tě miluji víc,“ vrátil se John k tomu co mu dělalo starosti.
,,To, že já bych kvůli tobě hlady neumřela,“ odpověděla Shiny a podívala se Johnovi do očí, protože věděla, že tohle bude důležitý rozhovor.
,,Takže kdybychom skončili na planetě sami dva a....“
,,Snědla bych tě,“ přerušila ho Shiny.
,,Jen tak?“
,,Jen tak.“
,,Páni,“ povzdychl si John mírně mimo.
,,Jsem wraith.“
,,Dobře, ale proč?“
,,Proč co?“
,,Proč by si mě chtěla sníst. Miluješ mě, ne?“
,,To ano, ale tohle je otázka přežití.“
,,A nešlo by to udělat nějak... jinak,“ navrhl John.
,,Že si to ty,“ usmála se na něj Shiny, ,,pokud se dostaneme do situace, kdy tě budu muset sníst, abych přežila dávám ti dvacet hodin než tě sním. Dvacet, ale ani o minutu déle Johne Shepparde,“ konstatovala Shiny.
,,Dvacet hodin?“ užasl John.
,,To je víc než by ti dal jakýkoliv jiný wraith,“ objasnila Shiny.
,,Fajn,“ pronesl sarkasticky John, ale to už ho Shiny začala líbat a John neměl moc energie na to dlouho vzdorovat jejímu ženskému kouzlu.
,,Hody, hody doprovody,“ doříkal Zelenka svou koledu a došlehal zrovna Teylu.
,,Je to zvláštní tradice,“ zavrtěla Teyla hlavou a opět si sedla na lůžko v nemocnici, kde jí prováděl obvyklou prohlídku následující po misi doktor Beckett, ,,my nic podobného nemáme.“
,,Alespoň nám neuschnete,“ usmál se doktor Beckett, který zrovna dezinfikoval zranění na hlavě majora Bauera, které mu před nějakou chvílí uštědřila Shiny.
,,A teď jdu vyšlehat Shiny,“ usmál se Zelenka a vyšel na chodbu. Beckett se ještě chvíli věnoval své práci, ale pak mu náhlý záblesk poznání rozjasnil mysl a on okamžitě vyběhl na chodbu dohonit doktora Zelenku a ušetřit ho tak zranění a nebo skutečnosti stát se potravou wraitha, jelikož podplukovník se již vrátil z mise.
21.04.2011 01:02:44
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one