Rozebírám Shinina školní léta ;)
 
Shiny se ještě jednou napřímila a opět si položila hlavu na rameno vysokého wraitha, který stál vedle ní. Byla až moc unavená. Slunce jí pražilo do očí, že se to téměř nedalo vydržet a kolem dokola bylo dusno, až se dělaly mžitky před očima. Kdyby tak šla včera spát včas, jenže to nešlo. Včera, stejně jako každý třetí den v oktavě, měl profesor Gfrir hodinu boje. Byl to ten nejlepší učitel boje, který na této univerzitě byl, a Shiny ho upřímně a nezměrně obdivovala, jako konec konců každého znalého učitele boje, o kterém věděla.
Shiny zamžikala očima a pokusila se rozeznat postavu svého učitele boje. Byl jím vysoký a šlachovitý wraith, o kterém byl div, že vůbec dostudoval. Jeho chvaty byly, tak předpokládané a Shiny pochybovala o tom jestli, kdy přepral vůbec někoho jiného než svého vlastního žáka. Profesor se postavil do známého postoje typu já vím vše a vy nic a začal dlouhou přednášku, kterou se Shiny už naučila neposlouchat. Uvelebila raději svou hlavu pohodlněji na rameno wraitha vedle sebe, který byl, to se muselo uznat, akorát tak vysoký, aby posloužil jako alternativní polštář, naštěstí mu to nevadilo. Je sice pravda, že u pyrotechniků moc wraithek nebylo, ale to neznamenalo, že by se museli wraithi vrhat na každou volnou kolem. Bylo sice pravdou, že učit se na pyrotechnika, byla více méně flákárna se spoustou volného času, proto si Shiny také tuto práci vybrala, ale i tak. Možná se mu líbila.
Shiny neměla co dělat, a tak se vrátila zpět k včerejší hodině boje s profesorem Gfrirem. Tu hodinu se vyučovalo nejlepší obranou jest útok. Shiny se to okamžitě zalíbilo, i když musela být schovaná za zadními dveřmi, které vedly do skladu a nesměla o sobě dát vědět ani pípnutím. Mohla jen pozorovat a nesměla se zeptat. Nebyla totiž nahlášená u profesora Gfirira. Ten vyučoval umění boje u předních bojových jednotek a k těm Shiny nepatřila a vlastně ani patřit nechtěla. Byla to spousta učení, snažení se a žádný prostor pro zábavu či osobní život. Jenom ten boj. Přitahoval jí jako plamen můru. Po každé hodině měla silné cuky přestoupit, ale vždy se stáhla. Toho učení, co již za první ročník prošvihla, bylo prostě moc, to by se nestačila doučit, a nebo stačila ale za jakou cenu. Byla prostě moc líná.
Shininin profesor ukončil svůj dlouhý proslov o ničem a přešel k tomu důležitému. Proč je dnes tak brzy vytáhnul z postelí a dopravil na tuto nehostinnou stromami zarostou planetu bez lidí.
,,Váš úkol začne hned. Tři hodiny běhu,“ prohlásil profesor a podíval se na přístroj ve své ruce, kterým hodlal měřit čas.
,,To si snad dělá legraci,“ pomyslela si Shiny, ale tak aby to nikdo neslyšel, ,,tři hodiny? Já nevydržím ani tři minuty.“
,,Promiňte,“ ozvala se Shiny a napřímila se, aby nevypadala nezdvořile hned od začátku.
,,Ano?“ zareagoval profesor.
,,Ale to jste se musel zmýlit. Běhání nás akorát vysílí a co energetická stránka. Předpokládám, že mnozí z nás nejsou ani zdaleka tak najedeni, aby vydrželi,“ zaprotestovala Shiny nahlas.
,,To, ale není můj problém,“ procedil profesor a otočil se k Shiny zády na znamení svého opovržení.
,,Co, prosím? To, že máte své rozmnožovací orgány venku místo vevnitř a že jste je měl jednou v královně, z vás ještě nedělá něco víc, než jsem já!“ rozkřičela se na něj Shiny pod nastalým nahromaděním vzteku.
,,Co si to dovoluješ?“ otočil se profesor a pokusil se Shiny uhodit, ta však úder včas vykryla a poslala profesora k zemi. Se supěním se rychle dostal zpět na nohy a pokusil se o další výpad. Shiny ho opět vykryla, díky blahodárné škole profesora Gfirira, a otočila si svého profesora tak, že ho mohla krásně uškrtit v kravatě. Nejlepší obranou je přeci útok, ne?
Shiny ho, ale nechtěla zabít. Přiškrtila ho dostatečně na to, aby se odporoučel k zemi do mírného komatu a nechala ho tak, však on už se za nějakou tu chvíli probere. Rychlým pohledem si změřila své spolužáky, teď už asi bývalé, a odešla k nejbližšímu stromu, který za něco stál. Vylezla na něj, až se dostala nad většinu stromu, ale ještě pořád byla pod příjemným stínem koruny. Zde se uvelebila a z tajné skrýše ve svém podpatku vytáhla malé elektronické zařízení. Vymotala z něj malý drátek a tím si zařízení připevnila k uchu. Poté stačilo jen zapnout a Shiny se mohla zaposlouchat do svých nejoblíbenějších písní, které ji vždy uklidnily a dodaly pocit klidu, který teď rozhodně potřebovala.
Klidně pozorovala ptáky, jak si hrají na schovávanou ve větvích stromu, motýli, jak putují od jedné stromové dracélie ke druhé a krmí se nektarem, vždy dosti bedlivý, aby unikli pohledu ptáků. Někde ve větvích se plazil různý hmyz a občas mohla spatřit i ježatce či vákovce, jak nosí svým mláďatům potravu do hnízd. Bylo tam krásně, ale Shiny v sobě stále pociťovala ten nepříjemný pocit, který jí vnitřně utiskoval. Měla strach, strach z budoucnosti. Před chvílí přeprala svého profesora boje, to bude muset mít následku.
,,Slez dolů,“ zazněla Shiny v uších telepatická výzva, nebo spíš rozkaz. Shiny neodporovala a raději hned slezla. Když seskočila ze stromu, uviděla před sebou koho jiného než svého otce a dva vojáky, kteří ho doprovázeli. Byla na půl ráda, že je tu on, ale z půlky se děsila, protože tím méně tušila, co bude následovat.
,,Pojď,“ rozkázal jí otec telepaticky a mohla předpokládat, že v druhém rozkazu, který směřoval k vojákům, byla výzva, aby jí nechali jít samotnou.
Držela se v předepsané vzdálenosti, dva kroky za otcem, kterému to v obleku velícího důstojníka, jako ostatně vždy, slušelo. Shiny při odchodu ještě rychle kmitla pohledem ke svým bývalým spolužákům. Stáli v lajně a jen tak divně civěli. Jak jinak, už jim nejspíše vše vyžvanili, kamarádi. Ani slova přímluvy za ni.
Zastavili se někde, kde to vypadalo jako malá, uměle vytvořená mýtina. Trvalo to jen chvíli a sebrala je jedna ze šipek.
Shiny stála v garážích v jednom z křižníků univerzity, který patřil k mateřskému úlu jejich královny. Vedle ní stál její otec a za ní ti dva vojáci. Právě byli rematerializováni. Shiny se rychle nadechla a opět se vydala za svým otcem, který již vyrazil do jedné z chodeb. Musela s ním držet krok, pokud by tedy nechtěla být nemilosrdně šťouchnuta do žeber jedním z vojáků za sebou.
,,Ty víš, co jsi udělala a můžeš být ráda, že stojím za tebou. Kdybych tu nebyl bylo by s tebou nakládáno mnohem hůř, ale pochop, že ani já nedokážu vše, i když mé postavení je velmi vysoké,“ poučoval Shiny otec.
,,Co se mnou teď bude?“ Shiny konečně dostala odvahu k této otázce.
,,Pyrotechnik z tebe nebude, ale dokázal jsem tě zařídit do jiného oboru. Budeš stratégem,“ odpověděl Shinin otec.
,,Stratégem!“ Shiny si pohrdavě odfrkla. Třetí nejtěžší studium. Nad ním byly už jen přední bojové jednotky a lékaři.
,,Já jsem výborným stratégem a tvoje matka jím je též, takže k tomu máš výborné genetické předpoklady. Nabízel jsem ti to již dříve, ale opravdu nechápu proč si tehdy nedala na mnou radu. Vyhnula by ses tím tomuto trapnému problému,“ vyjádřil se Shinin otec a Shiny jen nesouhlasně zakňučela.
Shinin otec přešel k velkým dveřím, které vedly do jednoho z přednáškových sálu. Otevřel dveře a nechal Shiny nahlédnou dovnitř. Té však stačil pouze jeden pohled a s šokem se odvrátila. Byla to velká a prostorná aula. Do půl kruhu sestavené lavice byli přeplněny studenty, kteří si bystře zapisovali poznámky do svých elektronických záznamníků a ve středu půlkruhu stála mohutná a dominantní katedra, za kterou se promítala spousta digitálních záznamů z různých bitev. Kolem katedry obcházel vysoký wraith s neučesanými vlasy bílé barvy v uniformě velícího důstojníka. Kolem levého oka měl vytetovanou několikacípou hvězdu a na bradě mu rostla nesestřihaná bradka.
,,To je strýc,“ vyhrkla ještě v šoku Shiny.
,,Ano. Bude tě učit historii a vědu,“ odpověděl otec.
,,To mi nemůžeš udělat,“ zalapala po dechu Shiny.
,,Je to výborný profesor,“ trval na svém její otec.
,,Profesor? Vždyť začínal jako básník!“
,,Velice úspěšný básník,“ opravil jí otec.
,,Ano. Jeho básnické sbírky Kvě-TY a pokračování Hvěz-DY. Co přijde dál Stud-NY, Pru-HY nebo snad Zu-BY,“ Shiny vždy dala patřičný důraz na konec daného názvu, aby bylo znát, jak k němu došla.
,,Já bych to neviděl, až tak dramaticky,“ usmál se její otec a pokynul jí směrem do sálu, ,,náhodou tvůj strýc má skvělý smysl pro humor.“ Shiny na něj krátce zasyčela, ale spíše ze zvyku než z opravdového důvodu a otočila se k odchodu.
,,To se se mnou ani nerozloučíš,“ ozval se za ní otec. Shiny se usmála. Ať byla jaká byla, stále byla otcovou oblíbenkyní. Jeho osobní favoritkou z vrhu. Rychle se otočila a přistoupila k otci. Položila mu své dlaně na jeho připravené zkřížené pěsti a lehce přiložila své čelo k tomu jeho. Už se k ní nemusel tolik shýbat, což Shiny viditelně potěšilo. Trvalo to jen chvíli a Shiny rychle vplula do třídy. Její otec nakoukl za ní a rychle si telepaticky vyměnil se svým bratrem potřebné informace. Shiny se zatím posadila na volné místo hned vedle Tansana, jednoho ze svých bratrů.
,,Ahoj,“ rychle pozdravila telepaticky a vytáhla elektronické zařízení ze svého podpatku, aby ho mohla přepnout do programu zaznamenávání.
,,Ahoj,“ pozdravil jí Tansan.
,,Víš co se stalo?“ zeptala se Shiny a zapnula elektronickou obrazovku a elektronickou klávesnici, na které její prsty ihned zaujaly patřičné postavení.
,,Úplně vše,“ odpověděl Tansan a rychle přepnul své elektronické zařízení do Glicku (wraithská sociální síť), kde se to jen hemžilo různými narážkami na to, co Shiny provedla, ale rychle přepnul zpět, protože otec už byl pryč a strýc se opět plně věnoval přednášce.
,,Kdo to je?“ zeptala se Shiny a koutkem oka zaměřila malou wraithku, která seděla o dvě řady níž a nenechávala si ujít ani jednu možnost otočit se na Tansana.
,,Nevím, ale líbí se mi,“ odpověděl Tansan.
,,A ty se líbíš jí,“ usmála se Shiny.
,,Myslíš?“
,,Nejsem slepá. Chceš seznámit?“
,,Jo,“ vyhrkl telepaticky téměř ihned Tansan.
,,Máte nějaký problém, Shiny?“ ozval se strýc od katedry. Shiny hned věděla, že z tohohle jen tak čistá nevyjde pokud hned něco nevymyslí, a tak si opatrně stoupla a nevšímala si Tansanova udiveného pohledu. Hluboce se nadechla a podívala se na tabuli, na které byl napsán podrobný popis jedné z bitev. Rychle se podívala na elektronické simulace útoku šipek a ihned uviděla to co hledala.
,,Proč se ty šipky neuspořádali do trojzubce, ale útočili v polokruhu. V trojzubci by měli větší šanci, že jim nikdo neunikne?“ položila Shiny přímou otázku.
,,To je správná otázka,“ pochválil strýc Shiny a pokynul jí, ať si opět sedne, ,,chtěl jsem se k tomu dostat, ale vysvětlím to tedy hned. Velitel Toiskyj zde udělal chybu, která se sice neprojevila, ale i tak jí není radno opakovat. Kdyby útočil...,“ zabral se do přednášky strýc.
,,U Ga´Hoolu,“ vydechl Tansan, ,,to bylo něco!“
,,Kdo je tady premiant?“ zeptala se Shiny a Tansan se otočil a pohodil hlavou k wraithovi šikmo dozadu od Shiny. Shiny se otočila a uviděla vysokého, svalnatého wraitha s pečlivě zapletenými dredy. Usmála se o tiše sykla: ,,Přišla nová hvězda,“ a ukázala palci na sebe, ,,uhni!“ Poté se otočila a s lišáckým úsměvem si prohrábla své černé vlasy ledabyle zapletené do dredů.
09.04.2011 23:39:35
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one