Příběh o EMO páru a úskalých, která jim nachystal život. Nejen pro EMO!
Náš příběh začíná na pozemcích základní školy. Točí se kolem jednoho milostného páru z osmé třídy této školy. Radka je průměrně chytrá dívka s jasně fialovými vlasy po ramena, modrýma očima a světle meruňkovou kůží. Její láska se jmenuje Martin. Co napsat o Martinovi? Je to velmi chytrý kluk má černé vlasy česané na patku, hnědé oči a vypracovanou postavu. Jo a jestli jste si ještě nestihli dovtípit oba dva jsou emo! Do našeho příběhu ovšem zasahují i Lenka a Jana. Jsou to dvojčata a zároveň nejlepší kamarádky našeho páru. Obě se řadí do pank, ale ani jedna na to nevypadá. Lenka má blond vlasy do půlky zad a běžně si je geluje směrem nahoru, tak že má co dělat, aby prošla dveřma, její oči mají barvu oliv a neustále se červená. Janin obličej se trochu ztrácí v záplavě hustých hnědých vlasů střižených na mikádo. Narozdíl od své sestry je trochu při těle a její ucho je pokryto spoustou náušnic a cvočků. Tihle čtyři mají celkem pohodový život a my se teď do něj vloudíme.
,,55!" upozorňuje Martin ťukající na své hodinky.
,,Za chvíli tu budou. Vidíš tamhle jdou." řekne Radka a začne mávat na své dvě kamarádky. Jana i Lenka přidají do kroku a za chvíli už všichni jdou do školy.
,,Já za to nemůžu," omlouvá se Jana.
,,A kdo snad já?" naštvaně se zeptá Lenka.
,,Kdo si to snad půl hodiny měnil tkaničky u bot?" zvýší hlas Jana.
,,Bylo to 5 minut a jen u jedné boty." uraženě dodá Lenka.
,,Tak holky je pátek. Máme oslavovat a ne se hádat," chlácholí je Radka.
,,Jestli nám napaří učitel za pozdní příchod písemku, tak nevím co budeme slavit," ozve se Martin.
,,Ty bys to stejně měl za jedna. Tak co řešíš?" řekne Lenka a Martin jen pokrčí rameny. Na to všichni zmizí ve dveřích školy.
Po škole se sejdou na obědě. Martin a Radka se jen drželi za ruce a povídali si. Mezitím Lenka a Jana zkoušeli, jak daleko doletí rýže katapultovaná lžící.
,,To si byla ty," supěla Jana.
,,Co se stalo?" zeptala se Radka
,,Ale tenhle náš inteligent hodil rýži do vlasů tomu hezounovi u vedlejšího stolu," sykla Lenka.
,,To není pravda tys to udělala," zaječela Jana.
,,Ne, ne ty!" hádala se Lenka. Ten kluk u vedlejšího stolu si zatím stačil z vlasů vybrat tu hrst rýže a vydal se nastalou situaci řešit.
,,Já tě zabiju ty mrcho proradná," zuřila Lenka.
,,Promiňte," za dívkami se ozval sladký mužský hlas a obě se naráz otočily, aby viděly, že za nimi stojí ten hezoun od vedlejšího stolu, ,,mohly by jste mi přestat házet rýži do vlasů. Byl bych vám moc vděčný."
,,Jjjistě," vykoktaly nakonec obě naráz a ten mladý urostlý blondýn s modrýma očima se otočil a odešel zpět ke svým kamarádům.
,,Je úžasný," vykřikla Lenka, když byl z doslechu.
,,Ne kouzelný," oponovala jí Jana.
,,Ty tomu nerozumíš. Kouzelný je leda tak Harry Potter," utrhla se na sestru Lenka a než Jana stačila cokoliv dodat Radka pro jistotu změnila téma: ,,Chcete jít večer do klubu?"
,,,Tak jo, ale kam?" zeptala se Jana.
,,No přece k Alexovi," odpověděla Lenka a přitom si ťukala na čelo.
,,V kolik se sejdeme?" ozval se Martin.
,,Asi v osm před klubem," odvětila Radka.
,,O.K. v osm," řekl Martin, vstal, lehce políbil Radku na rty a odešel. Jana a Lenka na něj jen s otevřenou pusou koukaly, a když zmizel za dveřmi jídelny okamžitě se otočily k Radce a vykřikly naráz: ,,Můžu ti ho přebrat!"
Radka s Janou a Lenkou čekaly před klubem už snad hodinu.
,,Něco mu do toho vlezlo," utěšovala Jana Radku.
,,Ale on nechodí pozdě," špitla Radka.
,,Je kluk a ti někdy chodí pozdě," komentovala to ihned Lenka.
,,On ne." nenechala si nic namluvit Radka.
,,Neboj je v pořádku. Pojď dovnitř je zima," přemlouvala Jana.
,,Kdyby mi, alespoň bral telefon," řekla zmučeně Radka.
,,Neboj bude v pohodě a už pojď mrznu," sykla Lenka.
Holky se tedy sebraly a šly dovnitř, ale Radka se ještě u dveří otočila. Ona cítila, že se něco děle. Její srdce tlouklo na poplach a chtělo pomoci, bohužel, ale už neřeklo jak.
Příští den šla Radka Martina navštívit , ale jeho matka jí řekla, že je trochu mimo včera ho prý poškrábalo nějaké zvíře, ale do pondělí bude v pořádku, takže se uvidí ve škole. Radku to trochu uklidnilo, ale i tak byla stále nervózní. Něco v ní muselo Martina vidět, ale ona nevěděla co ani proč, a tak to nechala být. Cestu domů si zkrátila přes hřiště. Hned za hřištěm, ale stála sanitka a policie. Když se přiblížila blíž uviděla mrtvolu muže s vytřeštěnýma očima a krvavou skvrnou na hrudi v oblasti srdce uprostřed níž byla rozervaná oblast masa, kterou zrovna fotil nějaký policista. V tom okamžiku si před ní stoupl nějaký jiný policista a řekl jí ať odejde, že tu byla spáchána vražda a že policie o čmuchali nemá zájem. Radka, tedy odešla, ale pořád jí to vrtalo hlavou. Tady se přece vražda nestala dobrých šedesát let.
Konečně nastalo pondělí a Radka nemohla ani dospat. Do školy doběhla se značným předstihem a s napětím vyhlížela Martina, když se objevil běžela mu naproti, ale on ji od sebe odstrčil a procedil, že nemá čas a že se s ní rozchází. Radka se zhroutila na zem. Hlavu si držela v dlaních a brečela dokud ji nenašly Jana s Lenkou.
Radka byla skoro celý měsíc mimo. Martin si jí skoro nevšímal, ale ji mučil každý okamžik, který trávila bez něj a mohla se jen dívat, jak je jen pár metrů od ní, ale jejímu srdci, obětí a polibku, tak vzdálen.
Jana s Lenkou se již nemohli na takhle zmučenou kamarádku dívat a navrhli jí, že půjdou do klubu. Radka nejdříve odmítla, ale po naléhání nakonec kývla. Celý večer se ani jedna z nich nebavila. Radka jen nepřítomně koukala do stěny a Jana s Lenkou se bez ní bavit nechtěly. Všechny odešly ještě před jedenáctou a cestou domů se skoro nebavily. Náhle něco zašustilo ve křoví. Všechny se instinktivně obrátily tím směrem, ale nic se nedělo, a tak se obrátily, aby pokračovaly v cestě. Najednou ale z křoví něco vyskočilo a strhlo to Janu na zem. Když se Lenka a Radka otočily uviděly obrovského vlka, který byl nesymetricky anatomický. Některé klouby vypadaly moc lidsky a mohly by při troše fantazie umožňovat i chůzi po dvou. Zuby byly moc velké a špičaté a tlama obrovská. Ze strnutí se nejdřív probrala Radka a zakřičela. Vlk se k ní otočil a uzřel na ni své oči, které by ji jakoby obklopily bezpečím. Bylo to paradoxní při tom nebezpečí, ale ona se cítila v bezpečí. Vlk se rozešel zdlouhavým ladným pohybem směrem k Radce a asi metr před ní se zastavil a strnul. Chvíli to trvalo, ale nakonec se rozběhl pryč. Sotva Lenka popadla dech zeptala se: ,,Co to bylo?" Odpověď přišla takřka ihned od Jany: ,,Vlkodlak."
,,Co?" nevěřícně se ujišťovala Lenka.
,,Vlkodlak," zopakovala Jana klidným tónem.
,,Ale vždyť není úplněk," namítla Radka.
,,Ne všichni vlkodlaci se mění jen při úplňku. Je druh, který se mění dva dny před i po a během úplňku," řekla Jana a přitom se zvedala ze země.
,,Ale kdo... Jaký člověk by to mohl být?" zeptala se Lenka.
,,Mám svou teorii, ale chci si ji ověřit. Pro jistotu," odvětila Jana a rozešla se, ostatní ji následovaly. Po deseti minutách došly k policejní stanici. Otec dvojčat byl místním šerifem, takže pro Janu nebylo těžké mít při sobě vždy klíč.
Sotva odemkla ozval se za Janou Lenčin hlas: ,,To bysme neměli."
Radka se okamžitě přidala: ,,Má pravdu. Můžou nás chytit."
Jana jen zakoulela očima a řekla: ,,Tak tu tedy zůstaňte a ty Radko si tu můžeš klidně kreslit ty své EMO houbičky." Jakmile to dořekla proklouzla dveřmi a zmizela v šeru místnosti. Natrvalo to dlouho a objevila se s čerstvě nakopírovanými daty.
,,Jak jsem tušila," chvástala se Jana, ,,vzpomínáte na toho kluka, co ho asi před měsícem někdo zabil. Ten co ho nikdo neznal." Obě přikývly.
Jana tedy pokračovala: ,,Mám tady jeho složku a ta krev, kterou měl na prstech je mužská a B+. Tu samou krev má přece Martin a to nejlepší na konec, byl zabit stříbrnou kulkou."
,,To znamená, že ten kluk jako vlkodlak poškrábal Martina a on se proto rozešel s Radkou. Toho kluka pak někdo zabil a Martin teď běhá jako vlkodlak," shrnula to Lenka.
,,Přesně," potvrdila vyprávění Jana.
,,Můžeme ho z toho nějak dostat?" ptala se Radka.
,,Ne už se proměnil. Důležité je to, že dnešní večer bude lovit jen zvířata, ale zítra si troufne i na člověka.," odpověděla Jana
,,Co budeme dělat?" tázala se Lenka.
,,Připoutáme ho, aby nám neutekl," odpověděla Jana.
,,Jak to všechno víš?" zeptala se Radka
,,Ale dělala jsem na to práci," řekla Jana.
Plán byl prostý. Počíhaly si na Martina před jeho domem. Omámily ho a odvlekly k Janě a Lence domů. Rodiče totiž měli noční. Máme v nemocnici a otec na policejní stanici. Připoutaly ho okovy ke zdi a rozvrhly si hlídky. Jakmile se Martin probudil chvíli sebou cukal a pak začal nadávat: ,,Pusťte mě! Vy nevíte co se stane."
,,Ale víme," oponovala mu Jana a Lenka zatím smolila svou práci na téma srdce a jeho operace na zítra do školy. Hned po západu slunce se Martinovo tělo roztřáslo a jeho klouby, kosti, zuby i kůže změnily tvar. Z Martina se stal obrovský vlk, který se okamžitě zkoušel dostat z pout, ale ta byla příliš pevná na to, aby se mu to podařilo. Radka tomu všemu bezeslova a s bolestí v očích přihlížela. Pár hodin se nic nedělo. Lenka dál psala odstavec na téma Jak zašít rozřízlé srdce, tak aby pacient přežil, Jana se dívala na televizi a Radka nespouštěla oči z Martina, který nervózně přešlapoval na místě a občas se postavil na zadní a zavrčel.
,,O čem to vlastně teď píšeš?" prořízla ticho Janina slova.
,,Ale o tom jak můžeš do pěti minut oživit pacienta s proříznutým srdcem tím, že ho rychle zašiješ, zamrazíš a resuscituješ," odpověděla.
,,Hmm," zavrčela Jana.
,,Au," vyjekla Radka.
,,Co je?" zeptala se dvojčata na ráz.
,,Ale asi jsem se škrábla. Kde tu máte lékárničku?" odvětila Radka.
,,Dovedu tě tam," řekla Jana a odešla s Radkou do vedlejšího pokoje. Lenka dál smolila svůj úkol, když tu najednou někdo proskočil oknem za ní. Okamžitě se otočila, a tam stál asi třicetiletý statný muž se stříbrným kolíkem v ruce a celý zahalený do pláště.
,,Odstup od té příšery, ať ji mohu skolit," procedil skrz své zuby s jasnou nenávistí a nedočkavostí v hlase.
V ten okamžik uslyšely Jana a Radka Lenčin křik a běžely jí na pomoc. Přiběhly zrovna, když Lenka padala na zem a muž se s napřaženým kolíkem přibližoval k Martinovi. Radka neváhala a skočila mu do cesty, aby svou lásku bránila vlastním tělem. Kolík ji rychle projel tělem a ona bezvládně spadla vedle Martina. Ten se tak rozlítil, že strhal všechna pouta, která mu bránila v pohybu a vrhl se na muže. Prorazily zeď a prali se teď venku. Dvojčata toho využila a běžela k Radce.
,,Je mrtvá," konstatovala Lenka diagnózu.
,,Ne. Tvoje práce. Ty ji můžeš zachránit. No tak," naléhala Jana.
,,Ale..." odporovala Lenka.
,,Nemáš co ztratit," řekla Jana a to stačilo. Lenka okamžitě přikázala své sestře, ať odnese Radku na kuchyňský stůl a zasype ji ledem. Poté vydezinfikovala nástroje a sešila Radce srdce. Už zbýval jen jeden krok resuscitace. Musela to udělat ručně. Martin mezitím prohrával a každým jeho pohybem mu byl muž nebezpečně blíž. Vždy když se ohnal sekl ho, vždy když chtěl udělat výpad kopl ho. Byl to nerovný boj a on prohrával. Radce se taky nevedlo. Ona taky prohrávala hru o život a Lenka už začínala být zoufalá a v tom okamžiku se k Radčině uchu přiblížila Jana a pošeptala: ,,Martin, udělej to pro něj." Lenka ještě jednou zopakovala sestavu a Radka se slabě chytla. Martinovi se mezitím podařil první výpad. Radka začínala dýchat a Martin poprvé muže škrábl. Radka se zachvěla a Martin popadl muže a proskočil s ním zdí, tak že skončili na koberci před děvčaty. Muž byl mrtvý, ale Martin měl nově probuzené smysly. Napřímil se a chystal se dvojčatům vyškrábat srdce, ale v tom se probudila Radka a jen zašeptala: ,,Miluji tě." Martin popošel a vyskočil na stůl, který se pod ním zbortil, lehl si vedle Radky a začal ji zahříval vlastním tělem a ona se k němu přitulila. Dvojčata zkoušela odejít, ale jakmile se jen mihla, Martin po nich šlehl pohledem, a tak tam až do rána stály a čekaly. Ráno bylo lepší. Vražda vyřešena, všichni hrdiny a to jen díky přesvědčivým schopnostem Jany, která ten večer vylíčila ku prospěchu všech. Jo a Radka a Martin spolu opět chodili, až na to že Radka musela Martina pět dní v měsíci přivázat a hlídat, ale jí to nevadilo. Vždyť byl tak úžasně měkký.
25.11.2008 20:10:58
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one