Příběh o dívce, lásce a domněnkách.
Erika se přistěhovala do nového města. Do města daleko od míst, kde to znala, kde se narodila, měla přátele a vyrůstala. Její otec dostal výhodnou nabídku na novou práci, a tak se celá rodina přestěhovala do zapadákova, jak Erika vždy ochotně dodala za jméno nového města, tedy spíše vesnice, kam se přestěhovali.
Nová škola byla velmi náročná, ale naštěstí ve vesnici, takže nemusela dojíždět. Nastoupila na gymnázium, a tak se nemohla divit haldě úkolů, které ji zavalily. Ve škole si téměř, ihned našla nové přátele. Patřili mezi ně Amanda, které říkala Ami a Nick, který byl v dokladech veden jako Nikolaj. Často, ale ve škole vídala tři podivné spolužáky Sabinu, Romana a Josefa.
Po měsíci pobytu ve zdejším městě už poznala, kam má jít na nákup a kde co vlastně je, a proto byla rodiči občas vysílána na nákup. Jednou se tak stalo, a zrovna v sobotu. Erika z toho nebyla zrovna nadšená, ale šla. Když vycházela z obchodu srazila se, absolutně nečekaně, se Sabinou a mezi horečným omlouváním se začaly bavit. Jakmile Sabina zjistila, že Erika nemá na večer žádný plán, pozvala ji na diskotéku do nejbližšího města, které se opravdu dalo nazvat městem.
Jelikož Erika nabídku přijala, záleželo jí velmi na tom, aby ji rodiče pustili, a tak po pár minutách snažení se podařilo. K večeru Eriku rodiče odvezli k obchodu, kde měla se Sabinou sraz. Když Sabina dorazila vypadala úchvatně. Její tmavě kaštanové vlasy ladily s rudým tričkem a černýma kalhotama. Celkový dojem krásy však upevňovaly fialově modré oči a bělostná pleť. Erika málem ztuhla, když Sabinu uviděla a s pocitem nedostatečnosti zalezla do auta, z kterého na ni Sabina mávala. Když zaklapla dveře všimla si řidiče, který jí byl představen jako Sabinin strýc a Josefa, který zamyšleně seděl vepředu vedle řidiče. Sabina do něj trošku šťouchla, aby se otočil, ale jakmile tak učinil Erika byla okamžitě fascinována jeho modrýma očima v niž by se mohla i utopit, ztratit v nekonečné hloubce a už neprocitnout. Josef ze sebe vyklopil: ,,Ahoj," a zase se otočil a ponořil do svých myšlenek.
Erika se po chvíli vzpamatovala a zeptala se proč vlastně jede Josef s nimi a Sabina jí jen stručně řekla, že si potřebuje, taky něco zařídit ve městě. Erika si večer patřičně užila, ale dost ji zklamalo, že Josef nejel zpátky do vesnice s nimi, ale že si prý vzal jiný odvoz. Celé dny pak Erika jen bloumala a hledala správný okamžik, aby mohla zase vidět Josefa a mluvit s ním a zase se ponořit do jeho modrých očí, které jí připadaly, vedle těch jejích zelených, jako hvězdy na obloze.
Když už myslela, že upadne v zapomnění stalo se něco nečekaného. Josef se u ní odpoledne zastavil a hodil pár kamínků na její okno. Když vykoukla, zeptal se jestli nechce jít ven. Samozřejmě, že šla. Schody dolů ke dveřím seběhla snad raketovou rychlostí.
Postupem času se začala s Josefem seznamovat. Původně to bylo jen kamarádství, ale po měsíci to přerostlo v přátelství a po měsíci a půl spolu začali chodit. Erika se cítila být v nebi, ale čím víc byla s Josefem, tím více si začínala něco uvědomovat. Josef neměl rád světlo, nikdy ho neviděla jíst ani pít, líbal ji krátce a kdykoliv se ji dotknul měl studené ruce. Všechno vyvrcholila tím, když se omylem řízla o papír v knihovně. Josef vstal, popošel pár kroků a otočil se k ní zády. Prý, že nesnáší pohled na krev.
Erika začala zpovídat Ami a Nicka. Dozvěděla se jen to, že ať je Josef, kdo je normální rozhodně nebude. Ami jí řekla pár historek, které se přihodily, co se Josefova rodina přistěhovala, a je to už pět let, a nikdo z té rodiny se nezměnil ani o jediný vlas, a to jejich divné chování. Nick prý narazil na Romana pozdě v noci venku. Choval se prý mimořádně divně a jeho oči prý nebyly obvykle hnědé, ale mírně do červena a skoro nemluvil. Ne, že by byl obvykle nějak mimořádně výřečný, ale teď jako kdyby se bál otevřít ústa.
Jakmile Erika přišla domů spočítala si, že jedna a jedna jsou dvě a popadla knížku, která ležela v knihovničce a přečetla si nadpis Stmívání. Celá kniha byla o holce, která se zamilovala do upíra. Erika ji přečetla znovu a trvalo jí to celý den. Každou stranu pečlivě studovala, jako kdyby to bylo učivo na test. Nakonec otočila poslední stranu a dostudovala poslední větu. Nyní byla připravena. Připravena promluvit si s Josefem.
Jelikož mu volala v jedenáct večer, Josef nebyl zrovna nadšen a dorazil značně rozmrzelý. Když zahlédl knihu na nočním stolku, okamžitě cvaknul očima po Erice a začal tušit co se to tu děje. Erika začala dlouze vysvětlovat, že ho chápe a že ho miluju a nebála se citovat celé odstavce z knihy. Josef si ji vyposlechl a pak přešel pokoj ke knize. Knihu chytl a hodil do koše se slovy: ,,Je to žvást. Chceš poznat pravdu?" Po poslední větě se otočil a Erika instinktivně poskočila dozadu. Josefův běžně nabručený výraz se změnil ve škodolibý smích, jeho tmavě hnědé vlasy zčernaly, modré oči zrudly, pleť ještě více zbledla, ústa se zabarvily do ruda a objevily se v nich dva nebezpečně vyhlížející špičáky.
Josef natáhl ruku a Erika bez rozmyslu napřáhla tu svou. Ještě než se stačila pohnou Josef popadl její ruka prudce škubl a už ji držel v náručí. Podíval se na ni svýma rudýma očima, které trošku naháněly strach a řekl: ,,Budeš se bát." V tom okamžiku s ní vyskočil z okna a dopadl na zem. Žádný hluk jen listí zašumělo. Přikrčil se, znovu vyskočil a letěli. Erika se schoulila ještě víc do Josefova náručí a zavřela oči. Netrvalo dlouho a dopadli do postraní uličky. Byli v onom městě, kam tenkrát jela Erika se Sabinou na diskotéku. Josef Eriku postavil a chytil ji za ruku. Popošel na roh, přistrčil ji ke zdi a položil ji prst na ústa.
Poté se všechno událo, tak rychle. Josef si vyčíhal dívku, která šla sama. Krátce ji oslovil, a pak během pár minut dostal do uličky, kde stála Erika. Přimáčknul ji na protější zeď, pohladil svými rty její krk a pak se do něj s chutí zakousl. Vysál z ní krev. Erika viděla, jak se na ni dívka vyděšeně dívá. Byly neschopny slova, Erika strachem a úzkostí a dívku Josef přiškrcoval. Jakmile skončil povolil sevření a tělo dívky se svalilo na zem bez života. S úsměvem se otočil, olízl se a řekl: ,,Ještě pořád mě chceš?" Erika se podívala do Josefových rudých očí, a pak na tělo dívky a zavrtěla hlavou.
Josef přikývl, vzal Eriku do náručí a odletěl s ní domů. Tam ji postavil uprostřed pokoje a odešel oknem. Erika zůstala sama. Ve škole si moc Josefa nevšímala a on si nevšímal jí. Později Erika začala chodit s Nickem a Josef si toho nevšímal.
21.11.2008 17:41:00
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one