Básnička z dřívější doby. Možná ji už někteří znáte, ale alespoň to tu nebude tak umírat.
Polď ke mně upírku,
alespoň ještě na chvilku.
Lehneš si ke mně do postýlky,
ucítím v bříšku dva motýlky.
 
Když pod blůzku mi ruce dáš,
jako v mých představách tolikrát máš.
Na ústa ti polibek dám
a už nikdy nemusíš být sám.
 
"Já však sám jsem tuze rád
a nemusím se za to kát.
Ty však pozor měla by sis dát
a pomalinku se začínat bát.
Vložím do tebe své zoubky,
hezky pěkně až do hloubky."
 
"Omyl já nemusím se bát
a ty ze mě nebudeš sát.
Kolík v sobě už dávno máš,
ani si mi nestačil polibek dát."
06.08.2010 10:20:28
lili
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one